 |
 |
Asi sotva; nanejvýš snad fantazírování z nějaké knížky pro předškolní děti ... ? No, věřte nebo ne, s jedním takovým tajemným zvířetem vás seznámím.
O Velikonocích jsme jeli na naše oblíbené místo, do Českého ráje. A náš Benýsek jel s sebou, jak jinak. Už tam byl několikrát, takže když v Turnově vystoupí z auta, neomylně zamíří ke správnému domu a v něm vyběhne po schodech a sedne si přede dveře č.1, kde to již zná. Navzdory katastrofickým scénářům p.t. meteorologů bylo počasí milosrdné, tak jsme se mohli všechny tři dny, od rána do večera, toulat po kraji.
V neděli jsme zamířili z Turnova po červené do Klokočských skal a po malém občerstvení v klokočské Hasičárně dále na hrad Rotštejn. Od Rotštejna vede k rozcestí, kde odbočuje žlutá na Turnov, krásná vrcholová cesta - tu vytesané schody, tam žebřík ... Benýsek ale byl stále na dlouhém vodítku, aby někam nespadl. Pak jsme zamířili směrem k jeskyni Amerika; tam již nebylo okolí natolik nebezpečné, takže Benýsek dostal volno. Běhal tu a tam, chvíli zmizel a zase se objevil. Po chvíli bylo vidět za pískovcovým balvanem jen jeho čenich, jak se dívá směrem k nám.
Má žena pravila, že mám pořád o něj plno strachu - a: "Koukej, jak hezky hačá a čeká na nás!". To jsme ale ještě měli výhled krytý tím kamenem. Pak se výhled uvolnil a dosud sedící pes spokojeně ulehl ...
|
|
Benny nezapře, že zlatý retrívr je plemeno původně vyšlechtěné pro přinášení ulovených kachen z vody a močálů (retriever = přinašeč). Jak vidí sebemenší vodní plochu, kaluží počínaje - je v ní. A tohle byle louže pro něj jak dělaná. No co, trochu roztáté vody ze sněhu, co tu ještě tu a tam ležel ... Ať se ochladí! Jenže pak Benýsek vstal ...
 |
 |
Ono bylo na dně té louže tlející listí; taková ta mazlavá černá hmota připomínající ve vodě rozmíchanou rašelinu. A intenzivně vše barvící na černo, snad již jen při pouhém pohledu. A tak vznik prasopes - horní polovinou zlatý retrívr, dole černý labrador.
 |
 |
Není divu, že těch zbývajících asi 6 km jsme využili každičký potůček. Hned do něj letěl míček a pes za ním. Benny se pomalu odbarvoval, zato voda v širém okolí zčernala ... On to ten rošťák asi věděl předem. Místo pokřiku "Nesmíš !!!" při spatření každé vodní plochy - byl naopak ke koupeli vybízen. A o to mu asi šlo od samého začátku.
Pokud nás potkal někdo se psem, chápavě se usmíval na desítky metrů. Ostatní se tvářili vyděšené, pohoršeně nebo dělali, že nás nevidí (ale cítili ...).
 |
 |
Koupání pak vystřídalo sušení - samozřejmě ne fénem, ale aportováním milovaného zeleného, velmi skákacího míčku. Pes byl spokojený, my měli málem vykloubené ruce i nohy ...
 |
Do Turnova jsme nakonec došli s tím, že se z prasopsa opět stal zlatý retrívr a mohli jsme jít všichni k Maškovce na pizzu ...
Zpět na Stránky našich zvířecích přátel
JL