 |
 |
 |
Rozkvetlé zlaté keře forsythií v parcích, sněženky, fialky, beránci, slepičky, barevná vajíčka, zajíčkové - to jsou první poslové jara a především Velikonoc. Některé atributy tohoto křesťanského svátku jsou převzaty z doby pohanské. Například zajíček či králíček byl symbolem úrodnosti a nevinnosti a ohlašoval příchod jara.
|
|
|
|
V japonské tradici zaujímají králíci přední místo. Podle legendy žili japonští králíci na Měsíci, kde si vyráběli oblíbené jídlo - sladké rýžové mochi. Tato pochoutka se připravuje z uvařené celozrnné sladké rýže. Těsto z ní se musí vypracovávat dlouho a do takové konzistence, aby se lepilo. Prý ho králíci utloukali podobně, jako u nás se v máselnici stloukalo máslo. Při pohledu na Měsíc můžeme proto spatřit tmavé skvrny v podobě králíka, jak stlouká těsto na mochi.
 |
 |
Japonský králík na Měsíci připravuje tradiční rýžové jídlo - mochi
V dávných dobách bylo mochi i japonským obětním darem bohům a dodnes se připravuje u příležitosti vítání japonského Nového roku. Je běžné, že se na Nový rok pořádají tradiční "Mochi - tlučící párty", kdy se u díže s rýží vystřídá až padesát tlučících mužů.
 |
 |
 |
Tlučení uvařené rýže na těsto je záležitost výlučně pánská
Mochi plnilo i funkci daru, jež přinášela dcera, která se na oslavu Nového
roku vracela do rodného domu. Často to bývalo až deset kilogramů mochi!
Ještě dnes se v japonských domácnostech můžeme setkat s tradičními dřevěnými
relikty, které byly k výrově mochi potřebné.
Mochi je japonské národní jídlo. Z lepkavého těsta se udělají lahodné
kouličky plněné třeba jahodami nebo sladkou fazolovou pastou, které se obalí v
moučkovém cukru nebo polijí horkou ovocnou (třeba banánovou) omáčkou a nebo se
osmaží a obalí v cukru. Podávají se také se zmrzlinou. Mochi mohou být i barevná
a pak připomínají naše velikonoční vajíčka.
(V Česku lze v obchodech Zdravé výživy zakoupit placku mochi a to čistou
nebo s jáhly či s pelyňkem.)
 |
 |
 |
Zhotovení kulatých pochoutek je záležitostí výlučně dámskou - a hotové barevné mochi připomínající velikonoční vajíčka
Králík amamský je prapůvodní druh králíka, který se vyskytuje pouze na dvou
malých japonských ostrovech - Amami Oshima a Toku-no-Shima. Je také znám jako
Ryukyu králík, a to z doby, kdy ostrov Amami patřil království
Ryukyu, kterému vládl král Ryukyus.
Japonské kroniky z 8. století se zmiňují o tom, že některé ostrovy Nantö (starý
japonský název Ryukyu) mohly mít něco společného se dvorem japonské dynastie
Yamato. Ve 12. století vzniklo nezávislé království Ryukyu, kdy polovinu říše
tvořil velký ostrov Okinawa - to trvalo až do 16. století.
 |
 |
V roce 1609 království přepadly
japonské lodě s 2 500 samuraji, patřící šlechtickému rodu Shimazu. Král Shö Nei
(1564 až 1620) se po dvou letech zajetí podrobil jejich nadvládě a stal se
jejich vazalem. Samotný ostrov Amami byl od království odtržen a vládli na něm
sami Japonci. V roce 1866 byl proveden puč na velitele samurajů (šoguna) a po
dalších deset let se na ostrovech bojovalo o svržení japonské nadvlády.
V roce 1879 chtěl ostrovy připojit k japonské říši císař Meiji, ale Čína
protestovala. Spor mezi Japonskem a Čínou - a jejich požádání - rozhodl
americký president Ulysees S. Grant a to ve prospěch Japonska. Po druhé světové
válce byli na Amami až do roku 1953 američtí vojáci.
Souostroví v Čínském moři se označuje
názvy Ryukyu Islands nebo japonsky Nansei-shoto,což znamená
Jihozápadní ostrovy. Sestává z cca 60 ostrovů a korálových ostrůvků, z
nichž jen 47 je osídleno lidmi (asi 1,5 milionu). Podnebí je zde subtropické,
střídají se zde teplé zimy s horkými léty a monzunovým obdobím s tajfuny.
Amami má rozlohu 712,35 kilometrů čtverečních, nejvyšší bod ostrova je ve výšce
694 metrů nad mořem. Největší město s přístavem se jmenuje Naha (314 tisíc
obyvatel). Ostrov patří do prefektury Okinawa.
 |
 |
V subtropických deštných pralesích, které oblasti ostrovů pokrývají, žije zvláštní chundelatý tvor, který je příkladem toho, jak asi předchůdci dnešních králíků vypadali. Často je nazýván živou fosilií, živoucím pozůstatkem pravěkého králíka, jenž žil kdysi i na kontinentální Asii, kde však již vymřel. Přestože je na světě tak dlouho, objeven byl teprve v roce 1900 a vědci o něm dodnes ještě mnoho nevědí. Proto v současnosti vyvolává tolik zájmu a je snaha zjistit o jeho životě co nejvíce. Není to však lehké, neboť se jedná o noční zvířátko.
 |
 |
Králík patří do rodiny savců - Leporidae. Má objemné tělo pokryté tmavě hnědou kožešinou, relativně krátké končetiny "zdobí" velké a zakřivené drápy. Při délce těla 43 až 50 centimetrů váží dva až tři kilogramy. Jeho typickým znakem jsou znatelně krátké uši oproti ostatním druhům králíků i zajíců. Živí se travou, žaludy, bambusovými výhonky, různými bobulemi a sladkými brambory. Je to typický obyvatel pralesa, který se objevuje až po setmění a při svých toulkách plačtivě volá do tmy. Přes den mu ke spaní stačí metr dlouhá skalní štěrbina či jiné temné místo.
 |
 |
Má-li samice mladé, což je několikrát za rok dvě až tři, vyryje pro ně díru -
noru v zemi, kde je přes den schovává. Vchod do nory je ucpán hlínou a
rostlinami, které sem šikovná samice nahrnula předními tlapkami. V noci vchod
zase odhrne, ošetřuje své mladé a hlídá před možnými predátory, ponejvíce hady.
Tito zvláštní králíci jsou pověstní tím, že vydávají jakési svolávací hlučné
zvuky - což je činí jedinečnými, neb většina králíků toto neumí. Podobné volání
vydává pouze pika, maličký králík rodu Ochotonidae - čeledi
pišťuchovitých, který žije samotářsky v horských oblastech Asie. Ten označuje a
brání své teritorium pronikavým hvízdáním.
 |
 |
 |
Bohužel, amamský králík je druhem velice ohroženým, neboť byl loven pro své
maso a pro potřeby orientální medicíny. Japonská vláda roku 1921 lov zakázala a
prohlásila jej chráněným živočichem. Nyní je jeho nepřítelem číslo jedna opět
člověk, jež lokality jeho výskytu odlesňuje a při této činnosti jsou králíci,
jež během dne spí, zabíjeni bez možnosti úniku.
Samozřejmě jsou odedávna jejich přirozenými nepřáteli divocí psi a kočky a navíc
potvůrka zvaná promyka indická. Tyto malé a velmi rychlé šelmy byly
obyvateli ostrova Amami vypuštěny, aby zabíjely jedovaté hady. Samozřejmě, že se
jejich úlovkem stávají v denní době i bezbranní králíci.
Ještě v roce 1997 se měli amamští králíčci vyskytovat v lesích obou ostrovů a odhadovalo se, že jich tam žije okolo 2500 až 4000 exemplářů. V současné době je tento králíček z říše stínů zapsán na červeném seznamu (IUCN) ohrožených živočichů a rostlin.
 |
Zpět na Stránky našich zvířecích přátel
VEZA