Lidem dobré vůle ... příběh jednoho koníčka

Dějství první  ... schyluje se k tragédii

Monthy dnesŽil - byl jeden koníček, jmenoval se ... to už ani nikdo neví jak. Spokojeně prožíval svůj koňský život a byl lidem k užitku. Pak se, jak už to v pohádkách bývá, nad krajem objevila černá mračna a zlý čaroděj zatemnil lidem mozky chamtivostí, nesnášenlivostí a mamonem. A koníček najednou už nebyl dost dobrý a stal se zbytečnou přítěží, která nejen že peníze nevytvářela, ale dokonce je vyžadovala. Co s ním....

V tu dobu krajem táhla tlupa koňských handlířů, prý z rozkazu samotného temného čaroděje. Ti s ďábelským chechotem za pár grošů vykupovali koně a odváděli si je s sebou. Proč? Aby je, jako v jiné pohádce, mohli nejprve vykrmit, pak zahubit a sníst. Tedy v tomto případě ne sníst přímo, ale prodat na jatka a stržit jidášský groš za jejich maso. Koník byl tedy vykrmován a tloustnul a tloustnul, ale nijak dobře se mu nevedlo, jak svědčí četné jizvy na jeho těle. Až nadešel den, kdy se koníček měl vydat na svůj poslední výlet ... ze kterého již nemělo být návratu.

 

Jedna z mnoha obrovských a hlubokých jizev, jizvy na jeho duši jsou však mnohem horšíDějství druhé ... přichází princezna

Zbývalo již jen pár chvil, když tu se na scéně objevila princezna Katka. Ta se o koníčkovi dozvěděla, přijela přes hory a přes doly a koníčka si od zlých lidí koupila a odvezla si ho domů. Pojmenovala ho jménem Monthy. Monthy měl padesát kilo nadváhy, po těle samé jizvy, hnilobu kopyt, bál se, nenechal na sebe sáhnout. Lidem nedůvěřoval - a nebylo divu.

Ale vše se v dobré obracelo. Monthy ve vzorné péči Katky pomalu zase dostával chuť do života, zhubnul a stal se zase tím milým koněm, jakým býval. Tady by naše pohádka mohla skončit slovy ... a pokud neumřeli, tak tam žijí spokojeně dodnes.

Dějství třetí ... próza

Ve skutečném životě ale pohádky nebývají takové jako v knížkách. Nechme mluvit samotnou Katku:
"Myslela jsem, že už je mu lépe, ale veterinář mi řekl velmi negativní zprávu. Monťásek má zkostnatělé chrupavky na všech čtyřech nohách a také zánět kopyt. Musí se buď operovat nebo píchat vyživovací injekce, které obsahují: kyselinu hyaluronovou, glukosamin sulfát, chondroitin sulfát. Jsou to léčiva, která je bohužel nutno aplikovat injekčně, protože perorální podávání ve formě tablet není dostatečně účinné. Kůra se musí aplikovat šest týdnů, přičemž  jedna injekce na týden stojí 1 500 Kč. Také se mu musí aplikovat ortopedické kování, které vydrží sedm týdnů a vyjde asi na 1.400 Kč".

...už se mu konečně začaly rýsovat trochu žebra, byl vykrmovanej na jatka, byl samej tuk, žádný sval. Za tu chvíli je viditelný pokrok. Má pohyb a kvalitní jídlo přiměřeně dávkované ...

... nachází ztracenou radost ze života ...

... a ještě módní přehlídka v novém oblečku: v dece a stájových zateplovacích kamaších

(Fotky i s komentáři jsou převzaty z Katčiných stránek - je jich tam mnohem víc)

Katka je studentka, která se stará o zvířata v tísni. Známé jsou například její stránky o zelených leguánech. Ujímá se nemocných a pochroumaných zvířátek, vypiplá je a vrací zpět životu - a pro radost novým majitelům. Ale jako studentka nemá prostředků nazbyt - a když si spočítáte, kolik bude Monthyho léčení stát... Nestěžuje si. Ví, že to dělá dobrovolně a z lásky ke zvířatům; nikdo ji k tomu nenutil. Její kamarádka mi o ní vyprávěla a napadlo nás, že bychom se sami mohli prostřednictvím těchto stránek obrátit na vás ... kdybyste třeba chtěli náhodou koníčkovi přispět, teď, když je čas štědrosti a Vánoc, pod stromeček na uzdravení.
Pokud ano, zde je kontaktní adresa:

Kateřina Bergrová
U studny 2
251 01  Světice

č.ú. 51-1457920207/0100 (Komerční banka)

Poznámka - zarazila mě tu ta zvláštní shoda. Čtenáři Mostu do Říše snů asi ví, že mám moc rád jednu studánku za Brandýsem, které se říká Světice ... a ta adresa ... opravdu zvláštní. Snad tedy Monthymu opravdu pomůžeme. (JL)

... a ještě dodatek

Řečí vznešenou by se dalo napsat "došlo nám po uzávěrce". O Monthym se Katka dozvěděla náhodou, při povídání s kamarádkou na Internetu, na diskusním serveru o koních.  Ta kamarádka bydlela poblíž a věděla o těchto koních vykrmovaných na jatka. Byli zavření v nějaké stodole - ve tmě, bez podestýlky a bez pohybu; uvázaní na ohlávce a řetězu. Monthy byl v té stodole asi dva měsíce, ale přesto měl ohlávku už zarostlou do kůže až na maso. Katka v té době sháněla koně, tak se do těch končin vypravila a snažila se koně odkoupit. To se nakonec, i za přemrštěnou cenu, podařilo.

Monthymu se v životě asi moc nedařilo ani před tím. Ty jizvy má zřejmě z předchozí práce v lese, kde tahal klády i povozy. Nohy mu byly zničeny soustavným přetěžováním; což ve spojení se špatnou stravou způsobilo dnešní problémy.

Člověku je z toho moc smutno. Je cítit, jak se ze světa vytrácí úcta k životu a k hodnotám, které život umožňují a pomáhají ho udržet. Místo toho se vytváří obludná konzumní mašinérie, kde jsou zvířata považována jen za jakési živé konzervy a prostředek pro rozmnožení zisku. Podívejte se na ten obrázek a řekněte upřímně; copak byste opravdu chtěli žít ve světě, kde by nebyli jiní tvorové než lidé ... měnící se pomalu, ale jistě v biologické roboty s vymytým mozkem - stroje na výrobu peněz?


Zpět na Stránky našich zvířecích přátel

 

Zpět k Mostu ?

JL + MACI