Kapr nejen vánoční

Jsou lidé, kteří se zabývají rybařením a znají každou rybky, jejíž šupiny se zablýsknou mezi více či méně kalnými vlnkami našich vod. Jsou lidé, kteří znají všechny ty pestrobarevné rybky, co je obdivujeme v akváriích. Jsou lidé, co ryby neznají vůbec a ani je nijak nezajímají. Ale není snad mezi námi nikdo, kdo by neznal Rybu Všech Ryb - vánočního kapra. Zkusme se tedy podívat, co o tom sympatickém šupináči (tedy obvykle šupináči, není to však pravidlem) vlastně víme.

Pravlastí kaprů v Evropě byly velké řeky spadající do úmoří Kaspického moře (přesněji jezera), Černého a Středozemního moře. Dnes je rozšířen y ve sladkých vodách prakticky po celém světě. Kapr je ryba nenáročná a žije v tekoucích i stojatých vodách. Nejlépe se mu daří v klidných hlubších tůních, kde vyhledává dno s dostatkem potravy. Chov kaprů je má na našem území dávnou tradici - stačí si představit jihočeské rybníky - ale je považován i za tak zvanou rybu sportovní, lovenou na mimopstruhových vodách. Udává se, že kapři tvoří přes 80% veškeré rybí produkce jak v přirozených vodách, tak v rybníkářství. Kapr jako živočich má zkrátka smůlu, že má jednak kvalitní a chutné maso a jednak lze při jeho chovu dosahovat dobrých hospodářských výsledků.

 

Kapr obecný (Cyprinus Carpio)

Kapra poprvé vědecky pojmenoval známý přírodovědec Linné v roce 1758 jako druh Cyprinus carpio. Názory na rodový název Cyprinus se liší - podle jedněch pramenů vznikl polatinštěním jména řecké bohyně plodnosti Cypris (zřejmě kvůli velkým rozmnožovacím schopnostem těchto ryb) a podle pramenů jiných se název vztahuje k ostrovu Kypr (Cyprus). Pojmenování připomínající naše slovo kapr se vyskytuje v mnoha jazycích - ve francouzštině to může být carpe, v angličtině carp, v němčině Karpfen a v italštině carpa.

Co o kaprech praví přírodovědec? Kapr je představitelem čeledi Cyprinidae (kaprovití). Ta tvoří jednu z nejpočetnějších rybích čeledí rozšířenou na sladké kontinentální vody. Čeleď kaprovitých zahrnuje přes 3 000 druhů rozšířených v Euroasii, Africe a Severní Americe.

Tělo kapra je robustně stavěné, s krátkou a tupou hlavou, na níž vysunovatelné rty vytvářejí tzv. rypec. Typickým rysy čeledi kaprovitých jsou zcela bezzubá, dolů směrovaná ústa a požerákové zuby umístěné na posledním rozšířeném žaberním oblouku při vstupu do jícnu - tzv. požerákové kosti. Pět stoličkových zubů na každé straně napomáhá vhodně upravit potravu, která postupuje přes hltan do svalnatého jícnu. Ten končí v žaludkové části střeva. Ústa kaprovitých mohou být buď zcela bezvousá  nebo lemovaná vousy - což je právě rysem kaprů. Dalším charakteristickým znakem je jediná hřbetní ploutev a tvar ocasní ploutve, která je v zadní části vykrojená ve tvaru písmena V. 

V našich přírodních podmínkách se můžeme setkat asi se čtyřmi základním druhy kaprů:

Kaprovité ryby jsou vesměs méně náročné na obsah rozpuštěného kyslíku. Díky tomu bez problémů osidlují vody malých nadmořských výšek. Kaprům nevadí vyšší teplota vody a naopak prohřátou vodu spíše vyhledávají. Zdržující se spíše u dna. Kapři přijímají široké spektrum potravy, a to jak z oblasti živočišné (žížaly,červy, hmyz ...), tak z oblasti rostlinné (rybáři je chytají na chléb, brambory, luštěniny ...)

Podobně jako většina ryb, tak i kapři se rozmnožují třením. Pohlavní zralost dostávají ryby kolem třetího či čtvrtého roku život Prakticky všechny kaprovité ryby žijící v našich vodách se vytírají na jaře nebo začátkem léta a často se kříží i mezi sebou. Samička klade jikry ve stojaté, prohřáté vodě, bohaté na rostliny. Ty pak svým mlíčím oplodní sameček.

Kapři se vyznačují rychlým růstem, což je předurčilo pro hospodářské využití. Oblíbené tržní váhy 2 kg jsou schopni dosáhnout již ve třetím roce. Předpokládá se však, že kapr je schopen se dožít 40 až 50 let, dosáhnout délky 150 cm a váhy 40 kg !!! Největším exemplář byl u nás chycen v roce 1978 - ten měl délku 108 cm a vážil 29 kg. Pro zajímavost - stáří ryby se odhaduje podle šupin.

Jak kapra správně zabít?

Předpokládejme, že jste si koupili kapra živého a že ho budete muset zabít doma. Přechovávání kapra ve vaně s městskou (upravenou) vodou je pro něj velmi stresující. Prostředí bílé vany a neustálý hluk, vodou tak dobře vedený a odrážený mezi kovovými stěnami je pro zvíře horror (zkuste chvíli poslouchat s hlavou ponořenou do vody ve vaně). Pokud již zabití kapra musíte odložit, neměli byste ho ve vaně nechat nikdy přes noc.

Správný postup, jak kapra zabít, je tento. Kapra vyndejte z vody (vypusťte vanu) a nechte dvě až pět minut na suchu uklidnit. Pak rybu omráčíte úderem do hlavy. Poté je zapotřebí přerušit žaberní oblouky, aby kapr vykrvácel. Nadzvedněte skřele a oblouky přeřízneme nožem či přetrhněte. Nesprávné je bodat kapra do ocasu nebo podřezávat vespod pod hlavou. Ve druhém případě hrozí poškození žlučníku s následným znehodnocením části rybích vnitřností, popřípadě i masa.

Zabitého kapra nechte asi tak dvě minuty ležet ve vaně u výlevky, aby vykrvácel. Hned na to ho vykuchejte - v zabité rybě nikdy nenechávejte vnitřnosti, mohly by se velmi rychle začít kazit. Teprve u vykuchaného kapra můžete odložit porcování na později. Naporcované maso je potřeba samozřejmě uložit do chladničky nebo na místo s teplotou nižší než 4° C.

Pokud nesete domů živého kapra a cestou se jeho dušička odporoučí do rybího nebíčka, není to důvod k panice. Co nejdříve ho vykuchejte a naporcujte jako obvykle; vše je v pořádku. Horší je, když kapra máte ve vaně. Jakmile se začne pokládat na bok, je bezpodmínečně nutné jít pro paličku. Jestliže by vám kapr lekl během noci, raději se smiřte s tím, že je s největší pravděpodobností již nepoživatelný.

Pokud byste se chtěli dozvědět stanovisko Státní veterinární správy ČR k problematice prodeje a usmrcování kaprů u prodejců, přečtěte si článek Předvánočně ke kaprům na stránkách SVSČR.

Kontaminace ryb chemikáliemi - existuje tu reálné nebezpečí?

Letošní předvánoční atmosférou pořádně zamávala zpráva vydaná Greenpeace pod názvem Výsledky analýz: Toxický kapr na vánočním stole. Prezentují se tu  výsledky studií analýz masa kaprů, zakoupených v obchodních řetězcích ve střední Evropě - v Rakousku, České republice, Polsku a na Slovensku. V případě České republiky laboratorní testy dokázaly, že kapři ze třech různých obchodů v Praze obsahují různé druhy ftalátů v množství daleko přesahujícím detekční limity.
Taková kontaminace komerčně prodávaných kaprů, pocházejících navíc z chráněných sádek, ukazuje, jak rozšířené jsou ftaláty v životním prostředí. Výskyt těchto látek v kaprech z různých evropských zemí je jen dalším důkazem, že výroba a používání ftalátů ve spotřebních výrobcích vede k závažné kontaminaci životního prostředí, potravního řetězce a následně i lidského organismu. To samé pak platí pro všechny persistentní a bioakumulativní chemikálie ...
zdůraznil vedoucí toxické kampaně Greenpeace ČR Yannick Vicaire.

Fakta předkládaná Greenpeace byla ovšem masmédii interpretována s bulvární rasancí, takže vznikl dokjem, jako kdyby mělo dojít o Vánocích k vyhlazení českého národa otravou rybím masem. Greenpeace tuto dezinformační kampaň ovšem dementuje:

Někteří novináři dezinterpretovali výsledky studie a vložili Greenpeace do úst prohlášení, která se nezakládají na pravdě. Proto žádáme o jejich opravu. Greenpeace nesouhlasí s takovými interpretacemi své zprávy některými novináři z těchto důvodů:

Podle sdělení tiskového mluvčího SVS ČR bere Státní veterinární správa ČR vážně rizika kontaminace surovin a potravin živočišného původu, proto v rámci „Plánu monitoringu cizorodých látek“ rozšířila počty kontrolních vzorků, zejména pokud jde o monitorování hodnot dioxinu a polychlorovaných bifenylů typu dioxinu. Oficiální výsledky ukazují, že koncentrace těchto látek leží, hluboko pod povolenými limity.

Od roku 2000 provádí veterinární inspektoři každoročně odběry vzorků kafilerních tuků, kaprů, másla a od roku 2004 též masa krav a vajec pro analýzy na obsah tzv. "dioxinu" (PCDD/F): polychlorovaných dibenzo-p-dioxinu (PCDD) a polychlorovaných dibenzofuranů (PCDF). Odběry vzorků se prováděly na vybraných lokalitách s cílem postihnout trendy v kontaminaci těmito toxickými látkami, které se do prostředí dostávají především jako součást emisí při spalování. I zde nebyly shledány případy překročení limitu.

V případě kaprů, lze potvrdit, že ve všech vzorcích kapřího masa, které byly od roku 2000 do roku 2005 odebrány, obsah dioxinu v kaprech vyhověl ve všech případech stanovenému limitu podle nařízení Komise 2375/2001/EC.

Je jasné, že kromě sledovaných kontaminantů se objevují další, jako například tzv. ftaláty, které mohou ohrožovat například reprodukční systém či vývoj embryí. V případe těchto látek však dosud nebyly stanoveny limity. Zatím zřejmě není jasné, jak velké množství lidský organismus může ohrožovat. Státní veterinární správa ČR proto podporuje jednání na úrovni odborných orgánů EU, která by měla, jak máme informace, vést ke stanovení těchto limitů. Poté jsme připraveni vyšetřování zařadit do monitoringu. Jsme přesvědčeni, že to je jen otázkou času a jsme na tuto situaci připraveni i po odborné stránce.

Další informace můžeme nalézt na stránkách Rybářství Třeboň a.s. - Kvalita tržních kaprů produkovaných v chovných rybnících ČR

Pracoviště Výzkumného ústavu rybářského a hydrobiologického ve Vodňanech se od roku 1974 zabývá sledováním hygienické kvality tržních ryb produkovaných v rybnících na území ČR. Pozornost je zaměřována především na rybníky, které se rozhodujícím způsobem podílí na celkové produkci ryb v ČR a dále na rybníky, které zachycují komunální a případně jiné odpadní vody (např. z potravinářského průmyslu apod.). Z toho vyplývá, že hlavní pozornost byla zaměřena na rybníky, u kterých se předpokládalo možné zatížení.

V rybím mase a jedlém podílu vnitřností byly sledovány kovy (zejména rtuť, olovo, kadmium, perzistentní organické polutanty – zejména rezidua pesticidů a průmyslových kontaminantů jako např. DDT a jeho metabolity, izomery HCH, PCB, HCB a OCS). Do sledování byly zahrnuty rybníky jižních, západních a východních Čech, dále rybníky severní a jižní Moravy.

Na základě tohoto rozsáhlého třicetiletého sledování jednoznačně konstatujeme, že hygienická kvalita tržních kaprů pocházejících z rybníků na území ČR je na vysoké úrovni a vždy splňovala a splňuje nejvyšší přípustná množství daná příslušnými vyhláškami Ministerstva zdravotnictví ČR a v současné době direktivami EU.

Závěr : Z dlouhodobých výsledků provedeného monitoringu jednoznačně vyplývá, že konzumace tržních kaprů z rybníků na území ČR je bezpečná. Tento závěr rovněž potvrzují výsledky monitoringu prováděného Státní veterinární správou ČR. Výsledky tohoto monitoringu jsou k dispozici na webových stránkách této instituce.

Pouštět či nepouštět?

Okamžitá smrt v důsledku teplotního šoku čeká řadu kaprů, které lidé vypustí do rybníka nebo řeky hned potom, co je vytáhli z van ve vytápěných koupelnách. Pokud kapr prvotní stres přežije, koncem prosince už nezazimuje přirozeným způsobem.   Tak argumentují ochranáři a varují před vypouštěním kaprů. Navíc byste se již dokonce mohli dostat (podle hesla "pro dobrotu na žebrotu") do konfliktu se zákonem  o týrání zvířat!

Co napsat na závěr?

Klidně si dejte svou porci štědrovečerního kapra jako obvykle bez hrůzy z otravy všemi možnými i nemožnými civilizačními jedy. Tolik jich tam opravdu není. To ovšem neznamená, že bychom neměli dělat vše pro to, aby v dalších letech byli kapři (ale i jiní živočichové a rostliny) bez jakýchkoliv látek, které do jejich i našich těl - tedy do přírody vůbec - prostě nepatří.

Zpět na Stránky našich zvířecích přátel

 

Zpět k Mostu ?

JL