 |
 |
 |
“Ó, pardon!” řekl ježek a slezl z rýžového kartáče.
Zimní období ježek přespává v hlubokém spánku. Potřebnou energii k udržení životních funkcí čerpá přitom z tukových zásob, které si před příchodem zimy vytvořil. Té energie sice nepotřebuje mnoho, ale zima je dlouhá a každá kalorie (pardon, joule…) se hodí. Platí tu jednoduchá, ale krutá úměra – pokud ježeček nenabere před příchodem zimy alespoň 70 dkg, pak je bohužel vysoká pravděpodobnost, že zimu bez pomoci nepřežije.
Naštěstí se i dnes, v době obludně konzumní, bezcitné a prospěchářské společnosti, najde spousta lidí, kteří by rádi pomohli. Ale nevědí jak a tak z neznalosti mohou ježkům i ublížit i když jejich úmysl byl dobrý. Vidí malého pichláčka zoufale pobíhat s vysunutým špičatým čumáčkem po chladnoucí zemi a marně shánět něco na zub. Co pro něj ale mohou udělat? Jsou dvě možnosti – buď malého nalezence odvézt do ježčího útulku, kde se o něj postarají nebo se o záchranu zvířátka pokusit sami.
Ano, jsou ježčí útulky – ale jejich kapacita je omezená jak počtem ježečků, jichž se mohou ujmout, tak bohužel i finančními prostředky. Nezbývá než se pokusit vystoupit v roli ochránce tam, kde příroda nepomůže.
Zásada je jednoznačná – ježka je potřeba vykrmit na potřebnou váhu, dostačující k přezimování. Pak mu popřát dobrou noc – až příště otevře očička, bude kolem již jaro. Ono se ale řekne – vykrmit. Není to snadné a ježek by také neměl sníst kde co, v tom se chybuje nejvíc.
V ježčí “výkrmně” by nemělo být zas tolik teplo, jako v obýváku panelového domu – ideální teplota je mezi 17 a 18 °C. Co by takový ježčí labužník měl dostávat? Protože je hmyzožravec, potřebuje stravu masitou. Nechytejte mu ale žížaly ani šneky, bude rád za libové hovězí a telecí maso a také za maso drůbeží, králičí či rybí. Maso mu dávejte ale vždy vařené. Drůbeží vnitřnosti se doporučuje nedávat, mohou způsobit průjem. Pokud máte psa, může se s vaším ježkem podělit o trochu masité konzervy.
Maso by ježek neměl ale dostávat samotné, ale jako my – s nějakou přílohou. Může střídavě dostávat vařené těstoviny, rýži, ovesné vločky vařené i syrové, vařenou mrkev, strouhanou housku. Neuškodí také kousek vajíčka natvrdo. Dobré je maso smíchat s přílohou, aby ježek nevymlsal jen masíčko. Do směsi mu můžete přidat trochu nastrouhaného, málo slaného sýra či tvarohu. Jako přílohu ježek také rád sní suché kočičí krmivo (Kitekat, Whiskas).
Sladké jídlo ježek sice přijme s povděkem, ale pozor – mohl by se z něj stát mlsoun a odmítat pro něho nutná jídla. Pak by mohl i zahynout na podvýživu z jednostranné stravy. Jako zdroj vitamínů neuškodí občas kousek ovoce; pokud ho ježek nechce, může dostat týdně nějaké ty zvířecí vitamíny (třeba Roboran). Asi nepohrdne banánem, ořechy či hrozinkami, ale to je spíše dezertík; vitamínů tam moc nenajde. Pokud patříte mezi otrlejší chovatele, pak vězte, že nesmírnou radost kežčímu strávníkovi uděláte moučnými červy, případně šváby, které mu koupíte v nějaké chovatelské prodejně.
Důležitá je otázka pití. Pít má ježek jen čistou vodu, samozřejmě pitnou. Mléko v žádném případě, může způsobit smrtelnou koliku.
Pravidla “výkrmu” platí samozřejmě pro ježky zdravé, kteří měli jen tu smůlu, že se narodili moc pozdě. Pokud ale je mladý ježek nemocný, je potřeba se nejprve poradit s veterinářem, jak jeho kašel, zažívací potíže či nechuť k jídlu vyléčit.
Když váš ježek dosáhne těch potřebných 70 dkg, má velkou šanci zbytek zimy ve zdraví prospat. Nepomůže, když mu pustíte na videu Večerníček – zimní spánek vyvoláte přenesením do chladného prostředí; nejlépe takový pichláč usne při teplotě +6 °C. Teplota se může přiblížit k nule, nemá ale klesnout pod bod mrazu.
Jako ježčí ložnice nejlépe poslouží dvě bedničky vložené do sebe. Prostor mezi nimi vyplníte nějakou izolační hmotou; nedoporučuje se pěnový polystyrén, který by mohl ježka lákat k okusování, což by pro něj mohlo být osudné. V obou bedničkách musí samozřejmě být průchodný otvor. Jako lůžkovinu můžete ježkovi nabídnout třeba staré noviny. Před ježčí ložnici je třeba dát misku se suchým krmivem (ovesné vločky, piškot, ořechové jádro apod.) a také misku s vodou, kterou občas vyměňte. Ježek neusne hned, ale jakmile si ucpe vchod do své ložnice a přestane si brát potravu, je pravděpodobné, že už spí. Neprospí ale celou zimu najednou, občas vyleze, trochu se nají, napije a pak ve svém spánku pokračuje.
Ježek by se ze zimního spánku měl probudit v březnu až v dubnu. Protože během zimy odebíral energii z tukových zásob a ztratil tak až pětinu své hmotnosti, je potřeba ho trochu dokrmit. Potom jej zhruba v první polovině května můžete vypustit na vhodné místo ve volné přírodě; nejlépe co nejdál od silnice.
Ježci se, zvláště v pohádkách, kreslí s jablíčky na zádech. Není však pravda, že by své bodliny používali jako transportní nosič úmyslně. Pokud potkáte ježka s jablíčkem na zádech, bude asi pod ním mít modřinu, protože mu spadlo se stromu rovnou na kabát.
Spoustu dalších informací a odkazů najdete na Internetu; například na stránkách:
A ještě adresa ježčího útulku: Zdena Dvorská, Všeradice 66, okres Beroun. Poradenská linka (po 15 hodině) - 311 684 185. Chcete-li útulku finančně vypomoci, pak má u Union banky v Praze 5 číslo účtu 190-176121981/3400.
|
|
|
Pokud máte sami nějaké zkušenosti nebo znáte kontaktní adresy, napište. Já mohu za sebe doplnit jednu smutnou zkušenost. Ježek je zvířátko zvídavé. Když se v průběhu spánku jde občerstvit, může ho napadnout jít trochu prozkoumat okolí své ložnice. Pokud je v okolí nějaký nízký podhled, třeba skříňka na malých nožkách, strčí pod ni zvědavý čeníšek a bodliny mu pak nedovolí couvnout. Nepřijdete-li ho včas vysvobodit, zahyne.
Zpět na Stránky našich zvířecích přátel
JL