Canisterapie - pes v roli lékaře

Léčebná terapie s využitím koní, tak zvaná hyppoterapie, o té jste již asi slyšeli. Pookřívá při ní pohybový aparát těla a v neposlední řadě i duše (vždyť přece '... nejkrásnější pohled na svět je ze hřbetu koně...). Ale najednou jsem zjistil, že také existuje canisterapie, a že to slovo dosud neznám, jak musím poctivě, leč zahanbeně připustit.

Jistě mi dáte za pravdu. Léta se s někým třeba potkáváte nebo děláte na stejném pracovišti a nenapadne vás, že je mimo ty čtyři zdi své kanceláře vlastně někdo úplně jiný. Svou kolegyni Věru jsem také potkával několik let, třeba jednou za den nebo i týden, pozdravili jsme se - ale to bylo tak všechno. Až jednou mi přišla ukázat černého krasavce Denyho, labradorského retrievra. To nám zrovna umřela naše Sandy, černá paní kokrová a můj nejlepší kamarád v posledních 15 letech. Tak jsme se rozpovídali a já nakonec získal kontakt na stránky občanského sdružení nazvané Psi pro život. Tak jsem nejen poznal co je to canisterapie, ale také se dozvěděl věci, pro které teď hluboce smekám před paní Věrou a jejími přítelkyněmi - a také před jejich chlupatými psími kamarády. Podařilo se jim totiž beze zbytku naplnit heslo stojící v podtitulu jejich stránek - Pes přijímá člověka takového, jaký je, miluje bez podmínek, je věrný a oddaně slouží.

Určitě neprohloupíte, když si stránky sdružení Psi pro život prohlédnete. Než si k tomu najdete čas, vybral jsem vám odsud pár ukázek. Mimo psaného textu tam samozřejmě najdete i spoustu pěkných fotografií - ale těmi se nechte překvapit přímo na místě!


Co je to canisterapie

Je metoda, při které se využívá kontaktu se psem, má vliv na psychomotorický vývoj jedinců zdravých i se speciálními potřebami všech věkových kategorií.

Naše občanské sdružení se soustřeďuje hlavně na práci s dětmi. Je to dáno i tím, že vlastníme psy větší velikosti a ta většinou dětem nevadí a když vadí, snadno ji překonávají. Pes se stává jejich dobrým kamarádem, který tím, že jejich lásku oplácí svou, uspokojuje jejich citové potřeby, pomáhá rozvíjet sociální vztahy, adaptivní a sociální chování, tj. ovlivňuje oblast sociálně emoční.

Některé děti těžko navazují oční kontakt a vnímají hlavně hmatem. Na psovi mohou poznávat části těla, že pes má příjemnou srst a hřeje, drápky, které jsou ostré, čenich, který je studený a vlhký, že pes dýchá. Pomocí psa ovlivňujeme oblast kognitivní (poznávací), která zpracovává informace přijímané smysly.

U dětí pomocí pejska rozvíjíme také oblast tělesnou, tzn. jemnou (práce rukou) a hrubou (pohyb celého těla) motoriku. Pro zlepšení jemné motoriky pes přináší házené míčky a je za to následně odměňován pamlskem. Pokud pes není vášnivý aportér, využíváme péče o psa, děti ho mohou česat, krmit, připnout mu vodítko, obojek apod. Pro rozvoj hrubé motoriky působí pes hlavně jako motivační prvek, děti za ním lezou po čtyřech, společně cvičí, překonávají různé překážky, schovávají mu různé předměty, včetně pamlsků. Ty, které mohou, mu připnou vodítko, sami ho vedou, což zároveň zvyšuje jejich sebevědomí.

Pes motivuje děti i v oblasti řečové, některé se snaží opakovat jednoduchá slova, oslovovat psa jménem. Děti, které nemluví, dávají najevo radost z přítomnosti psa broukáním nebo úsměvem.

Pro děti s více vadami je vhodné polohování se psy. Dítě si na ně může lehnout, položit nohy či ruce, vnímat jeho dech a teplo, čímž dochází k prohřívání a postupnému uvolňování spastických svalů končetin před následnou rehabilitací.

Specifický přístup vyžadují děti postižené autismem, kterým se snažíme pomocí psa překonávat jejich citové a sociální bariéry.

Obecně lze říci, že děti reagují na psy většinou pozitivně, pokud ne hned, často se jejich vztah rychle upravuje. Na canisterapeutické návštěvy se těší a pravidelná setkání jim zpříjemňují život.


A ještě malá reportáž z práce sdružení ...

„Náš“ první počin se odehrál 5. dubna v Bělči n. Orlicí na víkendovém 'Setkání rodin a asistentů' pořádaném občanským sdružením MIRABILIS. Dojmy a pocity z tohoto prvního setkání za nás za všechny zúčastněné napsala Věra Krulišová ...

... Děti střídavě vodily psy, nebo se jen přidržovaly vodítka, smály se a všeobecně bylo cítit velmi dobrou náladu a radost, přestože počasí nebylo nic moc. Jitka zkusmo poslala Bilíka do rybníka, že prý do vody moc nechce. Tady chtěl. Myslím, že nejen mě pak rozesmála svými názornými ukázkami otřepávání se určenými Billovi a spojenými s povelem „Bille, otřepej se!“.

Po cestě se zvídaví rodičové osmělili a všechny jsme odpovídaly na jejich dotazy směrované hlavně k pejskům a naší práci s pejsky. Za všeobecného veselí, pošťuchování, pokřikování a rovnání se všichni seskupili k nezbytnému společnému fotu před hlavní budovou.

Nyní měla začít oficiální část, přednáška, ukázky canisterapie a beseda. Ve společenské části jídelny jsme rozložily deky a polštáře a usadily se se psy na zem.

Byly jsme představeny a následně nám bylo předáno slovo, ať povíme a předvedeme co vlastně děláme.

Marcela nás „zachránila“ svým profesionálním úvodem a dál se všechno odehrávalo velmi spontánně.

Děti s rodiči se seskupili kolem psů. Střídavě je hladily, česaly, pokládaly si na ně svoje hlavičky za podpory naší i svých rodičů. Pejskové si náramně užívali všeobecné pozornosti.

Na zemi v sedě tak bylo položeno a zodpovězeno mnoho otázek na téma práce a život s pejsky, život dětí s postižením, práce s těmito dětmi.

Bylo mi jen líto, že nebyla možnost odpovědět na některé otázky nahlas. Domnívám se, že odpovědi by byly zajímavé nejen pro ty, kteří byli nejblíž a slyšeli. Ale to je jen nepatrná připomínka.

Nastal čas bouřlivého loučení. Psi si zřejmě oddechli. Nasytili se doteků a byla patrná jejich únava. Naposledy se proběhli u rybníka a odjížděly jsme.

Děti s rodiči zaplnili všechna přízemní okna a mávali nám dokud jsme byli s velkým červeným autem v dohledu.


Takové oči nedovedou být falešné...

Rád bych popřál do budoucna těm obětavým lidem a jejich chlupáčům co nejvíc zdraví a úspěchů v jejich obdivuhodné činnosti. Dnešní doba má spoustu přívlastků, ale jedním z nejčastěji používaných je 'uspěchaná'. A pokud si někdo najde čas ještě na takovéhle věci, zaslouží si velký obdiv a poděkování. A je mi moc líto lidí, kteří si nenajdou ke zvířatům vztah a považují je za něco méněcenného. Zvíře, na rozdíl od člověka, opravdu miluje bez podmínek.

Kontakt: Občanské sdružení Psi pro život, Pod Skálou 301, Tuchoměřice, tel: 220 950 895, e-mail: psi@psiprozivot.cz, http://www.psiprozivot.cz/

JL