 |
 |
Jsem maličká jako malá rybička. Něco mezi pinčkou a lištičkou. Proto mne v útulku v Jimlíně pokřtili Čudla. Ale slyším taky na Barušku. Jenže moje nová panička a její rodina už jednu Barušku mají. Tak jsem Čudlička Baruška.
Moje paní si mne přivezla 19 prosince 2009 jako dárek pod stromeček. Mí noví páni se objevili jedné soboty ráno, najednou jsem se ocitla v náruči paní a s nějakým mladíkem mne strčili do pelíšku v autě. Já trochu plakala, stýskalo se mi po tetách z útulku. Ale vůně bagety mi spravila rychle náladu.
|
|
Skončila jsem v Praze na Žižkově a přišel mi naproti k autu fousatý pán s nějakou hnědou jezevčicí. Seznámila jsem se právě se svou budoucí kámoškou a spolubydlící Bárkou. Je nám spolu dobře, máme každá svoje pelíšky a svoje křesílka. Ale nejraději ležíme spolu.
Byla jsem moc nemocná, ale pan doktor ze mne udělal krásnou zdravou holčičku. To ale trvalo! Nyní už se budu čipovat a znovu očkovat. Jsem závisláček na paní a naše paní nás obě nesmírně miluje. A taky máme rády maminčina tibeťánka Ardžínka i virtuálně adoptované pejsky Agátku a Lolečka z Azylu v Libni. Na přiložené fotce vidíte, jaká jsem už pěkná, musím držet dietu na slinivku, dostávám speciální granulky a beru prášky před každým jídlem.
 |
 |
Pejsci a jejich páni, musela jsem vám napsat, jak jsem šťastná. Pěkně jsem se spravila, srst mám jak samet. A jak nám to hezky s Baruškou sluší! Mám radost, že jsem i se svou nemocí našla rodinu, která mne má ráda a že mám báječnou psí kámošku.
Vaše Čudlinka von Jimlín
 |
Ivana Lena Němcová
Zpět na Stránky našich zvířecích přátel
