Dovolte mi, abych se vám představil. Jmenuji se Benny, říkají mi Benýsek a jsem štěňák zlatého retrívra. Narodil jsem se mamince Viki v Pardubicích, měl jsem ještě šest bratříčků a taky jednu ségru. Tak jsme tam spokojeně žili; jen mi bylo divné, že je nás pořád míň a míň. Zbyli jsme pak už jen dva. No a pak zase jednou před naším domem zastavilo auto, vystoupili z něj dva lidé a ti si mě pak odvezli, pryč od maminky a posledního zbylého brášky. Byla strašná bouřka, ale já jsem se nebál a díval se ven. Pak jsme přijeli do jiného města, prý se jmenuje Brandýs nad Labem. Tam auto zastavilo před domem se zahradou a já byl v novém domově.
Tak tohle je moje maminka Viki ... měla nás sedm, z toho šest kluků ! |
Chudík máma, ještě netuší, že zůstane sama. Odpočine si konečně, ale bude jí smutno. |
To je rodina, do které jsem se v Pardubicích narodil. A ta hezká slečna vpředu je nová panička bráchy Tedýska. |
Z Pardubic do Brandýsa je to přes 100 km, ale nespal jsem a díval se ven. Byla strašná bouřka, ale vůbec jsem se nebál! Ale unavenej jsem, to jo. |
Tak jsem si trochu odfouknul a přestože je noc, seznamuji se s novým domem. Hmmm, tak tady teď budu bydlet ... |
Tak tohle je moje nová panička Věruš. Vypadá to, že mě bude mít ráda. Prý se na mě moc těšila ... no, uvidíme. |
Ten světlejší je brácha Teddy, ten bydlí v Toušeni, není to prý od nás daleko. Jeho panička Markéta nás zatím udrží oba. Cha, chci ji vidět tak za půl roku ! |
Tak tady teď budu pánem já ! Haf ! |
Hele, páníčku, moc s tím foťákem neprovokuj. Teď ňafnu, vyskočím a kousnu tě do nosu! Ale mám rarášky v očích a to mě prozradilo ... |
Je tady toho tolik k objevování! |
Chlapi sobě ! |
Ufffff, to je ale žízeň! |
Kuk ! Jéééé, ty už zase fotíš? |
Tenhle pelíšek je můj. Ale prý z něj brzo vyrostu. Zatím mám problémy, kam dát kterou tlapku. |
Ráno si přenesu polštářek pod schody, abych měl přehled. Ale stejně se mi smečka na celý den rozuteče ... jsem smutnej pes! |
To je ostuda! Jsem na lopatkách a pod ženskou - nefoť to, jóóó ? |
Tak, ale teď tý Agnese za trest ukousnu ucho ! |
... a paničky mají co dělat, aby nás udržely. ale my se pereme jen jako... |
No co je pořád? |
Je nám přesně čtvrt roku. 1. října s bráchou Teddym po prohlídce u doktorů Myslivečkových v Toušeni. |
Jsme sice bráchové psí, ale poprat se dokážeme jako koně. Teda říkají to, ale já zatím žádnýho koně neznám. |
No tak Benýsku, bude škola! Ukaž, jak umíš dát pac! |
No dobře, udělám ti radost - ale dáš mi pak piškotek, jo? |
Heleď Věruš, já ti dám pac všema čtyřma, ale dostanu pak piškotky čtyři, co ty na to? |
To je nuda ... co jen bych dělal? |
Hele, Hawkey, pojď si hrát, jo? Sssssss, ale dej si pozor na drápy! |
Jestli se mnou ještě takhle praštíš o zem, natrhnu ti ucho! |
Nojo, to víš, že mu neublížím - ale raději si ho trochu přidržím! |
Se strejdou Mikešem je to přece jen bezpečnější.... |
Jůůů, proč se pořád blejská - venku svítí přece Sluníčko! |
Začal podzim a pejskové také musí do školy. |
A tady Tedýsek říká: "Prý musím dávat pozor... ještě že mají po kapsách piškotky !" |
Ani nevíte, jak může být malej pes unavenej ... ! |
Napadl nám sníh, to se to lumpačí... |
Bráška je na lopatkách, ale pozor na Agnes, něco chystá! |
Benny, LEHNI !!! |
Slečnu cvičitelku mám MOOOC rád, umí to s námi ! |
Máme volno po výcviku ... |
... tak proč se nevykoupat? Je únor a Labe právě rozmrzlo. |
Panečku, to je kostička, to koukáte ...! |
Schovám si ji na horší časy. |
Jůůů, to je díra ... z druhé strany jsou prý klokani! |
Před Vánoci se na nás s Teddym přijela podívat maminka Viki. |
Hele, pusťte mě dál, jo? Když jsou ty Vánoce ... |
Koukni, Věruš, on nás jde fotit ! |
Co se to děje? Tolik svíček a vůní ... |
Jé, a tenhle dárek že je pro mě? |
Opravdu, byl pro mně! NEDÁM !!! |
Spinkáme, jsme utahaný zvířátka!!! |
Hawkey, neutíkej, já už na tobě nebudu ležet! |
Lidičky, právě nám je devět měsíců ... |
Už se umíme pěkně poprat ... |
... ale pak jsme zas kámoši. |
Učíme se zůstat na místě, zatímco se páníčkové před námi jen tak promenují. |
Teddy, zůůůůůůstaň !!! |
Kde je ten Benýsek? |
Á to jsem já ... musím dělat vzorňáka, zase se tu fotí! |
Slečna cvičitelka nám odmaturovala na samé jedničky, haf! Jsme na ní hrdí, haf! |
Ty hele, Teddy, nespi, hodina neskončila, ještě nezvonilo ! |
Tedýsek v poetickém zadumání mezi zvonky. |
Lidi, to byla ale žízeň ... uffff !!! |
A na konec odměna, můžeme si zaplavat s mičudkou v Labi |
Copak nám to přivezli, vždyť to má barvu jako já.... ! |
Jůůů a hezky se v tom hrabou doupata, to je paráda! |
Tak a teď mě hledejte - kde jsem? Jsem fenek! |
Copak asi má panička v té tašce? Ajó, mičudku! A už letí do Labe. |
Heleď Tedýsku, támhle letí další mičudka! Haf! |
a teď se oklepu a budete mokří všichni, chacha haf! |
To je ale veeelikej strom ... ale co je to na nás! |
Kluci retrívří, nechcete si to chvíli házet sami? |
Tak tady to nesu. A co si to teď vyměnit? |
Kanystr od vína, to je moje. S tím se tak krásně lumpačí! |
Mám krásnou novou kostičku a vám ji ale nedám - leda když mi ji budete házet |
Kdo říkal, že řídit auto je těžké? Podívejte, jak mi to jde! |
Tak kluci zlatí, dneska je vám rok. Tak hodně zdraví do dalších let !!! |
Že mi ale ten šátek sluší, žejo? Jak psovi uši ! |
Není už těch obojků nějak moc? |
No tak už bylo snad těch proslovů dost, ne? |
Jestli se rozzlobíme, budeme zlí ! |
No tak se nenechte prosit, zapózujte nám na fotečku ... no tááák! |
Vzácná chvilka klidu - bráškové se neperou... |
... hmmm, tak to jsem zakřikl. |
Tak se kluci rozlučte, už je tma a ještě tak úplně dospělí zas nejste... |
Začal červenec a já jedu poprvé na dovolenou. Tohle je ještě u pumpy v Klatovech ... |
... a tady hned po příjezdu zkouším, jaká je krásně hebká šumavská tráva! |
Lesy, louky a ten náááádherně čistý vzduch! |
Šumava oplývá spoustou řek, říček, potoků, jezírek a louží ... |
Máme vlastivědu: "Tak tohle, Benýsku, to je řeka Křemelná!" |
Copak dáte pejskovi k večeři? |
To je vzrůšo! Plavu si v tůňce na Horské Kvildě! |
Je to malý, má to dlouhý uši ... aha, prý je to králík! |
Je to sice nouzový pelíšek, ale už jsem moc unavenej pes... |
A zase do vody ... |
... tentokrát je to Vydra pod Antýglem |
Tak tohle bych si doma dovolit nemohl ... |
No to je úplná psí vodní dálnice! Vchynicko-Tetovský plavební kanál. |
Zázračná voda ze studánky u Hauswaldské kaple. |
Bude to stačit, naštípal jsem toho dost? |
Buřtíčka pro chudýho pejska, prosííííím! |
Tak vám mě to nějak zmohlo ... |
No a je konec. |
Pod Cikánským hradem ... |
Myslíte, že se tam vejdu? |
Na břehu Lipna |
 Dva parníčky ... |
Vezmu zavděk i minirybníčkem ... |
... nebo dokonce i louží. |
Kamarád pod Vítkovým hrádkem |
Ráno v lese ... |
... a večer u ohně. |
 Míček, to je moje .... |
 ... na suchu i ve vodě ! |
 Večer na pizze v Maškovce |
 Hele vstávejte už, jo? |
 No tak, kde to vázne? |
 No ... průtok nic moc ! |
 Tohle doma nesmím ! |
 Ještě míček, prosííííím !!! |
 Po jezu u Dlasků suchou nohou ... |
 ... i mokrou tlapkou ! |
 Vidíte, jak je ta Jizera čistá .... ? |
 Jsem způsobnej pasažér ! |
Vzhůru do Českého ráje ! |
Není nad večerní koupel ... |
Sleduji kozy od Zrcadlové kozy |
Kamarádka Arleta připlula za mnou přes Jizeru |
U jezu jsem potkal kamaráda retrívra Rexe |
Heleď, nepůjdeme se vykoupat, co ty na to? |
 Tak jo !!! |
 A usušíme se při tanci ! |
 A zase to balení ... ach jo! |
 Dáš mi něco dobrýho, viď? |
 Copak to v tom pytlíku máš? |
 A jóóó - rohlík ! |
 První vločky sněhu - brzy budou Vánoce ... |
 A už je to tady ... musím si vybalit dárky ! |
 No a já snad nejsem váš dáreček? |
 Tak a teď si své dárky pořádně užiju : |
 Jede, jede mašinka .... |
 ... ale ten zimní spánek má přece jen něco do sebe, co říkáte? |
 To se to spinká .... |
 ... ať si venku sněží ! |
 Coooo? To už je jaro? |
 Nojo, rybníčky už rozmrzly ! |
 Tak hurá do vody ... |
 ... samozřejmě i s míčkem ! |
 Jedu poprvé autobusem, heč ! |
 Jůůů, tady je ještě sníh ! |
 Na Kopanině je ještě bílo ... |
 ... a pod Frýdštejnem samá voda. |
 No to je ale něco ! |
 Benýsku ... APORT! |
 Míček mi neuteče, nebojte se ! |
 Hodnej Benýsek, čeká na nás ... |
 ... a jejej - PRASOPES ! |
 Benýsku, viděl jsi Hrubou Skálu a Trosky ? |
 Tam půjdeme dolů? |
 Tak co, Benýsku, líbilo se ti tu ? |
 Jedeme k Labi na večerní výlet .... |
 ... a už se koupu, to je něco! |
 Neviděli jste někde míček? |
 Co? Jakej mokrej pes? |
 A já si teď odpočinu .... |
 ... zatímco páníček si fotí. |
 Benýsku, náhubek musíš mít! |
 S kamarádem Jardou |
 Tak kudy teď ??? |
 Po červené, Benýsku ! |
 Mašinka v tunelu, hůůůů ! |
 Co na tom pivu furt máte ... |
 No co, chladím, ne? |
 Na Valdštejně ... |
 ... a ve studánce pod hradem. |
 Kamarádi z Voděrádek |
 Tsunami pod Bartošovou pecí |
 Ve vodní říši |
 Tak kluci !!! ... |
 ... jsou vám právě dva roky ... |
 ... tak se podělte o míčky ... |
 ... a půjdeme to oslavit! |
 Paničky popíjejí, pejskové drbou. |
 A teď hurá do Labe ! |
 Ty nejdeš do vody, Benny? |
 Tak tady hezky zapózujte ... |
 ... no tak Teddy, netrucuj! |
 Tak tady jsem vloni poprvé poznal Šumavu ... |
 Na Vintiřově skále - prý ležím přímo na energetickém bodu ! |
 Copak mi asi uvaří dobrého? |
 Co to máš? Dej mi kousek! |
 Ach jo, jsem už utahanej ... |
 ... tak dobrou ... ! |
 Tak co je s tím míčkem? Vydra je sice studená, ale to neva ... |
 ... a teď zase v rybníčku na Horské Kvildě - bez míčku ani krok! |
 Benýsku, podívej - to je pravý hřib! Hmmm ... |
 ... já raději něco od masa! |
 Pak se vykoupu v Křemelné ... |
 ... no tak snad zase za rok. |
 Pod hájovnou v Lipové obnovili dávný rybníček ... |
 .... jménem Stejskálek. Ten se na týden stal soukromým rybníčkem... |
 ... našeho Benýska, který si ho opravdu užil. |
 Ale občas se věnoval i paničce ... |
 ... nebo páníčkovi. |
 Večer u krbu bylo příjemně ! |
 Hmmm, dobrá kostička ! |
 No Benýsku, co tam děláš? |
 Odpolední siesta na Sluníčku. |
Agnes od doby, co byla naposledy na našich stránkách, také pěkně vyrostla a stala se z ní psí slečna. Není divu, že si s ní Benýsek skvěle rozumí a že si ten třídenní výlet do Turnova užili. Když přijel Benýsek domů, byl bez Agnesy tak smutný, že se s námi ani nechtěl přivítat ...
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
Zpět na Stránky našich zvířecích přátel
