Před několika dny se v informačních médiích objevila stručná zprávička - po mnoha desetiletích přiletěli ve větším počtu do Prahy brkoslavové severní. Obyvatelé hlavního města si barevné ptáčky velikosti špačka pletou s exoty a nevědí, co si o nich mají myslet. Pták má načervenalé zbarvení, chocholku a zářivě žlutý konec ocasu a jmenuje se brkoslav severní (Bombycilla garrulus).
Brkoslav hnízdí v severní Evropě v pásmu lesů a v některých letech zalétá do střední Evropy (a tudíž i k nám) přezimovat. Vydává charakteristické kovově zvonivé "sirrr" ; hlavně za letu. Pokud si chcete zpěv brkoslava severního, můžete si pustit záznam na stránkách Hlas pro tento den. V zimě se krmí hlavně bobulemi. Patří do řádu pěvců. Sdružuje se do hejn čítajících stovky jedinců. Ty pak můžete vidět tam, kde najde svou přirozenou potravu - jeřabiny. Ale velmi rád hoduje, stejně jako domácí kosi, také na nesklizených jablkách. A to je možná příčina, proč se objevil teď i u nás. Nesklizených jablek zbylo na stromech místy docela dost a díky podivnému rázu počasí ani nestihla opadat; takže brkoslav může hodovat co hrdlo ráčí.
Jak již druhové jméno severní napovídá, brkoslav je domovem na severu; především v tajze, severských jehličnatých lesích. Tam také hnízdí, ve větvích hustých stromů si staví silnostěnné, tepelně velice dobře izolované hnízdo. V něm samička od května do července snese tři až šest vajec a mláďata pak oba rodiče krmí jednak bobulemi, jednak hmyzem, zvláště komáry. V příznivých letech se brkoslavům podaří vychovat mláďata ve velkém množství. V následujících zimách pak brkoslavi musí svůj tah na jih prodloužit a rozprostřít působiště na větší ploše - pak se objevují až ve střední a dokonce i jižní Evropě. Objevují se ve velkých, až tisícihlavých hejnech, v nichž přeletují a prohledávají krajinu - hledají bobule stromů a keřů, svou výhradní zimní potravou. U nás se živí především šípky růží, bobulemi kaliny a velice často bobulemi jmelí a ochmetu.
Ptáčci jsou to většinou poměrně důvěřiví, nezvyklí na člověka, takže je možné se k nim přiblížit a prohlédnout si je třeba i uprostřed měst. a často velice zblízka. O tom jsem se přesvědčil na vlastní oči v malém parku poblíž obchodních domů na Budějovické v Praze 4. Jedna jabloň byla ještě do konce ledna doslova obsypaná nesklizenými jablky. Teď již není. Brkoslavové během krátké doby vše sklidili a mně poskytli nevšední podívanou. Ptáčci to jsou opravdu kolektivní; bylo jich na stromě několik desítek. Počínali si při tom nesmírně šikovně, za celou dobu jsem nepozoroval, že by jim ozobávané jablko spadlo na zem. Ovšem i jablíčka na zemi již ležící nezůstala bez povšimnutí, a když se tu a tam se některý z brkoslavů šel projít po pevné zemi, nezapomněl se při tom pořádně nazobat. Měl jsem pocit, že zdánlivě chaotický pohyb hejna není chaotický tak úplně. V horní části stromu seděli vždycky, jakoby v rozích čtverce, asi tak čtyři jedinci a nejedli - ostražitě se rozhlíželi na všechny strany. Vypadalo to, že vyhlížejí případné nebezpečí, aby mohli ostatní hodující včas varovat. Opodál nervózně poskakovali asi tři kosové, ale ti se, jak se zdálo, k brkoslavímu hejnu báli přiblížit. Na rozdíl od nich se přímo uprostřed hejna pohyboval větší pták s kropenatou náprsenkou, ale asi o polovinu větší. Ten se pohyboval uprostřed hejna s naprostou samozřejmostí, ačkoliv k němu nepatřil - když později brkoslavové odlétli, zůstal sám na stromě a pokračoval v hodech. Snad to prý byla kvíčala.
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
Brkoslavi potřebují velké množství potravy, neboť
bobule procházejí jejich trávicím traktem velice rychle, a dokonce vycházejí
i nestrávené ven. To mohu dosvědčit; pod jabloní byla totiž zaparkovaná
černá Fabia, jejíž barva na kapotě velmi rychle mizela pod čímsi jiným.
Díky tomu také asi po půlhodině mé "safari" skončilo. Jeden
brkoslav zřejmě vyprodukoval cosi velmi velkého - ozvalo se plesknutí a v
autě se rozhoukal alarm. to bylo asi moc i na důvěřivé brkoslavy a frrrrr -
byli pryč. Bohužel se již nevrátili, asi se styděli za to po...é auto. Ptáčci
se v souladu se svým latinským jménem Bombycilla chovali k nešťastné
Škodovce opravdu jako hejno bombardérů ...
Pozor - brkoslav patří mezi ohrožené, zákonem zvláště chráněné ptáky!
Zpět na Stránky našich zvířecích přátel
JL