 |
Snad přišla z nějaké pohádky a do pohádky se zase vrátila. V té pohádkové zemi nosí všichni místo šperků černé olivy, protože ty jsou cennější než všechny drahokamy světa. V té zemi, když někdo spí, tak krásně voní. Ve znaku má ta pohádková země tři černé olivy ve zlatém poli. Proč tři černé olivy? No přece dvě olivová očka a černý čumáček! A státní poklad tvoří piškoty, zlaté křupavé piškoty. V Království Tří černých oliv vládne spravedlivě naše Princezna Babetka Druhá, nezapomenutelná jezevečka, naše totemové zvířátko. Kde se nachází toto království? Za Duhovým mostem v Šestém psím nebi!
|
Po bolestném odchodu naší Princezny Babetky zůstalo její pozemské království prázdné celý týden. Pak ho získala naše psí slečna Bára, Divá Bára, Princezna na hrášku. Smečkové půlroční jezevče z Jizerských hor. Za pouhých šest týdnů po příchodu Divé Báry k nám jsme se ujali nechtěného dědictví v příbuzenstvu, staré jezevčičky Betsy. Opuštěného zvířátka, poznamenaného ve věku dvanácti let nečekaným úmrtím své paničky. Je to moc smutné, když po staré paní zůstane starý, nešťastný pejsek. Navíc s příbuzným, který nemá valný vztah k němé tváři. Stará paní mu svěřila Betsy do péče na dobu, kdy se o ni nebude moci starat, prosila za ni moc. Aby ji měl rád, aby se o ni dobře staral, že si ji hned po návratu domů z nemocnice vezme s radostí k sobě zpět do domečku se zahrádkou ve Vokovicích. Betsy byla zvířátko přírody, běhala po zahrádce a s chutí ryla nory, ráda vykusovala trávu. Jenomže paní se v nemocnici stal úraz, zlomila si krček kyčelního kloubu, ztratila vůli žít a nikdy už se do svého domečku nevrátila. To zvíře to vědělo, neboť myšlenková vazba dvou na sebe fixovaných tvorů je nezničitelná, a začalo chřadnout. Strýček uvítal dědictví ve formě peněz, domku a kdoví čeho ještě, ale o staré, poloslepé, kulhavé zvířátko s dírou v pobřišnici po sražení autem pochopitelně zájem neprojevil. V této záležitosti se omezil pouze na telefonický dotaz, zda toho čokla nechceme, že mu ho doktor odmítl utratit. Že ho jinak veze někam do útulku. To bychom nikdy nepřipustili. Stesk a frustrace udělaly své. Z krásné jezevčičky se stalo špinavé, vychrtlé, neurotické a kousavé zvířátko s krvácející psí duší. Zoufale citově strádající. Tak se v červnu roku 2003 ocitla i se svým košíčkem, vzpomínkou na paničku, kostičkovaným pelíškem a smutkem v očích v naší předsíni. Ale co, máme mít jednu malou jezevčičku nebo dvě, vždyť je to jedno! Pusinku jsme nechali přeočkovat a zoubky zbavit zubního kamenu. Byla skvělá, za pána si okamžitě vybrala mého muže. Stala se z ní chytrá, lesklá a udržovaná psička Na svůj věk vitální, omládla tak, že si občas hrála i s kousacím uzlíkem nebo s Bářiným panáčkem.
 |
 |
Největší radost skýtalo jejím artrotickým pacičkám pořádný skok do vany, pečlivě vystlané starou péřovou prošívanou dekou. Odtud do umyvadla je už skoku pouze půl. Prožívala slastně chvíle při svých minulých výstupech na myčku a též pračku, odtud procházela snadno na stůl se zásobou trvanlivých potravin. Kdo ji někdy spatřil, neodhadl by předem, že toto postarší, křivonohé, nízké a drobné zvířátko má v sobě tolik energie. Její nejchutnější trofejí byly dvě třetiny balení lineckých banánků polévaných čokoládou. Rozbalila je čistě a snadno, obsah balíčku, naštěstí již načatého, zmizel v jejích nenasytných útrobách. Čokoláda je údajně pro psy jedovatá pochoutka, trnula jsem strachy, co se bude dít toho večera. Dělo se. Spokojeně se ještě navečeřela a spala spravedlivým spánkem příjemně nasyceného psa. Její cesty po výškách zarazilo mohutné čelo staré dubové postele, postavené do cesty výskokům na bílou koupelnovou techniku.Začali jsme jí říkat Kašpárku. Po vydařeném kousku se smála od ucha k uchu! Nechť čtenář (pokud vůbec nějaký existuje) posoudí, zdali byl život zaměstnané dvojice, obohacené o dvě psí společnice, nudný nebo jednotvárný. Zvláště, pokud jsou těmi společnicemi křehké, temperamentní a inteligentní jezevčice s krásnýma očima a s krásnými jmény. Jmény Bára a Betsy!
 |
 |
Naše štěstí trvalo pět let, 3 měsíce a 13 dní. V září roku 2008 poštípaly naše holky na Vítkově na obličeji patrně muchničky. Baruška se otřepala, škrábala a vyzdravěla. Betsička měla silnou alergickou reakci a vzpamatovala se taky, Ale štípance začaly hnisat, nepomohla antibiotika ani kortikoidy a holčinka nám v říjnu umřela na otravu krve. Pár dní před svými sedmnáctinami.
Snad se najde v Království tří černých oliv místo pro jednoho šaška, kašpárka, trpaslíčka, trochu (hodně) popletu a zmatkáře. Nezkazí žádnou legraci a zaručeně způsobí spoustu zmatků. Zato bude Království jistě oddaně a vší svou trpasličí silou sloužit.
Přišla jako žebrák, který se znenadání objeví u vašich dveří nikým nepozván a zůstane už u vás. Zpočátku se pán na ni zlobil pro její šprýmy a zmatky, ale brzy se se všemi sžila, hlavně s Princeznou na hrášku. Šaškovsky a popleteně se usmívala a byla vděčná za každé pohlazení a každý pamlsek, i když v jídle si - jako každý žebrák - nevybírala.
 |
 |
V té pohádkové zemi, v Království tří černých oliv, jí jistě budou na každé louce zvonit zvonky zvukem nerezové mističky plněné vybranými pochoutkami. A těch melounů, banánů, jablíček, hrušek a dalšího ovoce, které měla tak ráda! Chybět nebudou ani piškotky, vždyť je to státní poklad, který neubývá.
Ať se ti tam líbí, Betsičko, nebudeš tam sama. A čekejte svorně na Princeznu na hrášku. Ta snad má ještě času dost.
Svým milovaným psičkám jejich paní I.L.N.
Ivana Lena Němcová
Zpět na Stránky našich zvířecích přátel
