(Převzato z WM magazínu č. 95/96 z roku 2009)
Environmentalisté, aktivisté a agitátoři. Všichni, jenž jste s rostoucím znepokojením sledovali, jak byl v honbě za všemohoucím dolarem zpustošen náš svět. Vy, jež se spolu s námi všemi podílíte na stavu planety, kterou jednou přenecháme svým dětem, vnukům i ještě nezrozeným generacím.
Toto nejsou slova, která by měla vést k hádce a rozvratu, ale výzva ke spolupráci.
Je to poselství naděje a zplnomocnění, ale chci po vás, abyste napřed pohlédli do očí tvrdé nepohodlné pravdě:
Vaše hnutí si přivlastnily stejné finanční zájmy, proti nimž bojujete.
Zpočátku jste s nadějí a vzrušením sledovali, jak se vaše hnutí, vaše věc, vaše poselství začalo šířit, jak se ho chopila, vyzdvihla a věnovala mu pozornost média, byly organizovány konference, a jak se představám, o něž jste tak dlouho a tvrdě bojovali, nakonec dostalo sluchu na národní, a pak i mezinárodní úrovni.
Sledovali jste pak s rostoucím znepokojením, jak vaše sdělení začalo být zjednodušováno. Nejprve se stalo sloganem. Pak obchodní značkou. A brzy nebylo ničím víc, než pouhou nálepkou, kterou začali lepit na produkty. Začali vám prodávat zpět ideje, za něž jste kdysi bojovali. Pro jejich vlastní zisk.
S rostoucím znepokojením jste sledovali i to, jak papouškovali, ne obhajovali, vaše poselství, které se stalo spíš módou, než něčím, co vyvěrá z poučeného přesvědčení.
Nesouhlasili jste, když byla umlčena napřed hesla, a pak i znalosti. Když se pak dostal do ohniska zájmu kysličník uhličitý, vypůjčili si ho jako příčinu k odůvodnění své politiky. A už brzy se stal příčinou jedinou.
Víte, že Al Gore není vědec, a že jeho argument jsou věcně nesprávné. Mlčíte. Tak dalece už vám odcizili vaše hnutí, protože už není vaše vlastní, takové, co závisí na vás. Tyto myšlenky jste nesdíleli, stejně jako jste nikdy nechtěli dnes navrhovaná řešení. Kritický bod se přiblížil poté, když jste viděli, že navrhované řešení vůbec není řešením, když začali plánovat nové daně a nové trhy, které mají sloužit jen k nacpání jejich vlastních kapes.
Věděli jste, že něco je špatně, už když jste je viděli argumentovat pro plánované obchodování jež navrhoval Ken Lay? Když jste viděli, jak se v obchodu s karbonovou bublinou veze Goldman Sachs? Když se celá dřívější váha vašeho hnutí stala pákou umožňující způsoby, jak vydělat či utrácet peníze, nebo je získat z vyvolané paniky?
Odcizili vaše hnutí. To poznání možná pro mnohé přišlo poprvé, když četli knihu Římského klubu První globální revoluce z roku 1991. Stojí tam: „Při hledání společného nepřítele, proti němuž se můžeme spojit, nás napadlo, že by tento účel mohlo nabízet znečištění, hrozba globálního oteplování či nedostatku vody, hladomoru, a tak podobně. Spolupůsobení těchto fenoménů jistě znamená společnou hrozbu, jíž je třeba čelit společně.“
Ale tím, že jste tyto hrozby označili za nepřítele, před čímž jsme vás varovali, jste sami vlezli do pasti, protože jste zaměnili příznaky a příčiny. Všechny uvedené hrozby vznikly v důsledku lidského vměšování do přirozených procesů, a mohou být překonány jen změněným postojem a chováním každého z nás.
A pak jste viděli seznam elitních členů Římského klubu. A dozvěděli se o eugenice a Rockefellerových vazbách na Kaiser Willhelm institut, a praktiky skryté eugeniky, a povšimli si přibývajícího strašení přelidněností, přičemž jeden elitář za druhým volali po vytřídění světové populace. Mlčeli jste.
Ještě stále, uvnitř svého ukradeného environmentálního hnutí, chcete věřit, že v prostomyslné utkvělé představě o člověkem způsobeném globálním oteplování je nějaká výchozí pravda, něco opravdu hodnotného?
Poslední stopy pochybností zmizely v listopadu 2009.
Jakýsi zasvěcenec nechal prosáknout interní dokumenty a e-maily z Oddělení pro výzkum klimatu Východoanglické univerzity – a rázem tak demaskoval hromadu lží, manipulací a podvodů skrytých za rozbory, které údajně prokazovaly oteplení o 0.6°C za posledních 130 let. A za „hokejkovým grafem“, který údajně ukazuje bezpříkladné oteplování za našich časů. A za alarmistickými výkřiky upozorňujícími na hrozící klimatickou katastrofu.
Nyní už víme, že tito vědci ponechali ve zdrojovém kódu svých počítačových klimatických modelů zadní vrátka, připouštějící ruční přizpůsobení výsledků.
Teď už víme, že hodnoty neodpovídají realitě, ale byly upraveny tak, aby vyhovovaly přáním vědců. (A ti se snažili vyhovět přáním těch, kteří je financovali…) A víme i to, že byl pervertován i samotný proces vědecké oponentury, který zneužili k vyřazení vědců, jejichž práce kritizovaly jejich mylné závěry.
Nyní už víme, že tito „vědci“ měli, a vyjádřili, své pochybnosti o vědeckých závěrech, které veřejně prohlašovali za dokázané, žel jen v soukromí.
Zatím ještě nevíme, jaký dopad to všechno bude mít, ale je jisté, že bude podstatný.
S touto krizí však přišla nová příležitost. Příležitost znovu se zmocnit hnutí, které lidem ukradli finančníci.
Společně můžeme a musíme požadovat úplné nezávislé vyšetření všech výzkumníků, jejichž práce souvisí s CRU. Můžeme požadovat úplné přehodnocení všech studií, jejichž závěry zpochybnila čerstvá odhalení, a také celou veřejnou politiku vycházející z jejich zfalšovaných závěrů.
Můžeme zavést nové standardy transparence platné pro vědce, jejichž práci financujeme ze svých daní, nebo ty, jejichž práce ovlivňuje veřejnou politiku, tak, aby všichni měli plný rovnoprávný přístup k údajům použitým ke kalkulaci a tvorbě podstatných závěrů, a také zdrojové kódy všech programů, užívaných k pozdějšímu modelování z těchto dat.
Jinými slovy, a lze to jen znovu zdůraznit: nestojí za to podporovat žádnou věc, jejíž propagace vyžaduje podvod.
Dokonce ještě důležitější je, že můžeme získat zpět své environmentální hnutí.
Můžeme se opět začít zaměřovat na otázky, které musí být položeny ohledně technologie genetického inženýrství, jehož prostřednictvím unikají do biosféry hybridní organizmy a nové nikdy předtím neviděné proteiny, v rámci gigantického nekontrolovatelného experimentu ohrožujícího genom celého života na této planetě.
Můžeme prozkoumat environmentální příčiny exploze rakoviny a enormního poklesu plodnosti v posledních 50 letech, včetně BPA v plastech a antiandrogenů ve vodě.
Můžeme prověřit kontrolní agentury, dnes řízené stejnými korporacemi, na něž původně měly dohlížet.
Můžeme se soustředit na ochuzený uran a dumping toxických odpadů do řek a všechny otázky, které kdysi patřily k mandátu skutečného environmentálního hnutí.
Nebo, jako někteří, také můžeme vstoupit do banální stranické politiky. Můžeme se rozhodnout, že lži jsou v pořádku, jen pokud podporují „naši“ stranu. Můžeme obhajovat hanebná jednání výzkumníků z CRU a shromáždit se pod zelenou vlajkou, kterou ovšem už dávno ukořistil nepřítel…
Rozhodnutí, které dnes musíme udělat je prosté, ale takové, které se musí udělat rychle, dříve než mohou spláchnout všechny důkazy a jejich „ekologie“ se vrátí k normálnímu pořadu dne.
Jsme na historické křižovatce. Neudělejme chybu, konečným soudcem našich akcí bude historie. A tak vám teď položím prostou otázku:
Na které straně chcete v historii být?
JL, převzato z WM magazínu č. 95/96
Zpět na stránky Zdraví, výživa, ekologie a co s tím souvisí