 |
 |
Zpráva z 09.11.2003: Zkušební vrt
Správa Chráněné krajinné oblasti Pálava na Břeclavsku povolila Moravským
naftovým dolům zkušební vrt, který bude směrovat pod vrch Děvín. Firma
chce ověřit, zda je pod Děvínem bohaté ložisko zemního plynu. Vrtat se
patrně bude počatkem příštího roku.
Vrtat se již začalo ... Zpráva
z Mladé fronty Dnes - zhruba o rok později - 5.8. 2004
Pavlov vyčítá Klentnici na Břeclavsku, že se jí podařilo přetáhnout
lukrativní těžbu
Na Břeclavsku se rozhořel tak říkajíc sousedský spor - Pavlovští se
zlobí na sousední obec Klentnici. Právě tady začali totiž naftaři z
Moravských naftových dolů zkušebně těžit zemní plyn. Pokud se potvrdí,
že je ložisko bohaté, potečou ročně do klentnické obecní kasy z těžby
miliony korun. A právě to je jádrem sporu, protože o vrt měli zájem i
Pavlovští. Na katastru jejich obce k těžbě nedala ovšem Správa chráněné
krajinné oblasti povolení. "Cítíme se tím být poškozeni. Obcí teď
jezdí těžká technika k vrtu, poškodí nám to nejen silnice, ale i inženýrské
sítě pod nimi. Škody budou tedy v Pavlově a finanční příspěvek v
Klentnici," rozčiluje se starosta Pavlova Vladimír Foltýn. To, že se
naftaři nakonec usadili v Klentnici, je podle pavlovských zastupitelů
"práce" Jiřího Matušky, vedoucího Správy Chráněné krajinné
oblasti Pálava v Mikulově, která vrty v chráněném území povolovala.
"Vysvětlení je podle nás pouze jedno: vedoucí správy pan Matuška
zaloboval pro Klentnici, protože je odtud jeho partnerka a on sám je předsedou
zdejšího fotbalového klubu. Zřejmě se mu zdálo lepší vrtat v katastru
Klentnice, protože obec z toho bude finančně profitovat. I my jsme to chtěli
kvůli penězům," přiznává Foltýn. "Když se jednalo o vrtu v
Pavlově, tehdy se k tomu stavěli ochranáři negativně s tím, že v chráněné
krajinné oblasti se vrtat nemůže. O pět set metrů dál to možné je,"
podivuje se starosta.
Z těchto dvou citací je cítit neúprosný a beznadějný vývojový trend. Nejprve se všechno kolem bouří proti tomu, co je označeno jako neekologické. Po jisté prodlevě nastoupí úvahy ekonomické. Co s životním prostředí a co s ekologií, když ve smyslu přísloví Lepší vrabec v hrsti nežli holub na střeše se začínají na dosah vznášet peníze, tolik potřebné na cokoliv si lze vzpomenout ... škola, školka, plynofikace domů, nová asfaltka ... co vás asi napadne. A jak by Příslušný Činitel mohl takovým svodům odolat, když mu jde o jeho úřad a o další volební období, tedy o přízeň voličů. Je to sice horizont pár let a ta či ona krajinná oblast je tu relativně s délkou našeho života od nepaměti, ale co... Poroučíme větru dešti.
A tak poblíž silnice mezi Klentnicí a Pavlovem vyrostla věž. Mohla by to klidně být odpalovací rampa pro slušně velkou kosmickou loď, ale není. Je to vrtné zařízení hledající zemní plyn; hledá ho v úctyhodné hloubce, plánovaný dosah vrtu je skoro 3 kilometry - 2 900 m. Zadavatelem vrtu jsou Moravské naftové doly a.s. z Hodonína, realizátorem MND SERVISNÍ a.s. Charakter vrtu zní oficiálně: Průzkum svrchní křídy a jury. Věž stojí pár metrů od tabulí vymezujících hranice CHKO.
Na poli u odbočky na Pernou je u sloupu VN mobilní trafostanice, od které je impozantním nadzemním vedením přiváděn k věži proud. Na sloupech jsou cedule s nápisem: Sloupy elektrického vedení jsou instalovány pouze po dobu hloubení průzkumného vrtu (nejdéle do 31.12. 2004). Ode dneška k tomuto datu zbývá kolem čtvrt roku. Co se stane pak? Vyrostou tu další sloupy, tentokrát již ne na "dobu určitou"? Objeví se tu všude kolem ohrady z ostnatého drátu a nerušený klid přírody vystřídá vtíravý hukot strojů? Uvažovalo se kdysi, že bude přes vrcholové partie Pavlovských vrchů zakázán pohyb turistů. No a teď to vypadá, že do kraje vtrhl jiný kabrňák - kapitál.
|
|
 |
 |
Spoustu zajímavých informací o Pálavě najdete na stránkách Pálava - požehnaný ostrov života.
Zatímco shora se chystá Pálavu drancovat tvor tvrdící o sobě, že je pán tvorstva, zdola se do "díla zkázy" již pustil konkurent. Při cestě kolem Dyje jsem nevěřil svým očím. Ve vodě ležel vzrostlý strom, ještě mu ani nestačilo ovadnout listí. Místo řezu však neneslo otisky zubů motorové pily, spíše vypadalo jako kdyby se tu učil ovládat sekeru nešikovný dřevorubec. Nebylo však pochyb o autorství tohoto díla - tady pracoval bobr.
 |
 |
 |
A o kus dál další nahlodaný strom a o kus dál další, tentokrát jen pahýl. Bobři snad sledovali reklamy na zubní pastu, protože odkousané "hobliny" jsou velké jako krabička od zápalek. Musí to být neuvěřitelná síla a kvalita chrupu ... Zatímco v nedaleké Lednici mají s bobry problémy (ničí tam vzácné stromy), zde prý žijí tito hlodavci v přátelské symbióze s rybáři, kteří si je údajně již i pojmenovali křestními jmény ...
Bobři přírodu svým způsobem také snad ničí. Ale pořád mi přijde přijatelnější vidět tu a tam padlý strom než Pálavu orámovanou lesem těžních věží (a nad sebou mít oblaka toho, co se tu vytěží a obratem spálí).
JL
Zpět na stránky Zdraví, výživa, ekologie a co s tím souvisí
