Kim Evans
Tento článek byl převzat ze stránek Západní medicína očima kritiků.
V nedávném článku na www.wired.co.uk[1] zaznělo nežádoucí malé tajemství které by svět farmaceutického průmyslu nejraději udržel v tichosti. Skutečnost je taková: léky jen stěží dokáží vítězit nad placebo efektem a děje se to čím dál tím méně často. Ve skutečnosti bývá zjišťováno, že placebo efekt se u lidí projevuje silněji a pro léky se stává těžkým prokazovat nad ním jakoukoliv nadvládu. Stále lepší pověst placebo efektu zřejmě způsobuje nárůst reklam, které mají přesvědčovat spotřebitele, aby více důvěřovali lékům a jejich účinkům.
Protože se u placebo efektu zjišťují stále výraznější účinky, mnoho známých léků by nyní dostávalo schválení k distribuci s mnohem většími potížemi, pokud by jejich testování probíhalo v současnosti. Mezi takové léky by například patřil i Prozac, jehož účinky už se ve srovnání s placebem nezdají tak výrazné, přestože je tak rozšířený na trhu.
Reprezentant vedení marketingové společnosti Saatchi & Saatchi vysvětluje pravidla, jak vyrobit dobrou reklamu na lék: podstatou je vytvořit u zákazníka asociaci mezi lékem a dalším životním aspektem, který podporuje klid v mysli - jako třeba když si hrajete se svými dětmi nebo čtete dobrou knížku.
Proto se používají líbivé scény, vytvořené tak, aby ovlivnily naše emoce a následně vedly k podpoře prodeje. Jejich účinek se následně projevuje tím, že mnoho lidí žádá od lékařů více léků - a přesně to je prioritou číslo jedna pro výrobce léků. A je zajímavé, že stejný mechanismus ovlivňuje i schvalovací procesy u nových léků.
Ve článku zmiňovaném na začátku se říká: „Skutečnost, že stále vyšší počet léků není schopen vítězit nad cukrovými tabletami, vrhá tento průmysl do krize. Polovina léků, které neuspěly v testování, byla vyřazena právě díky neschopnosti porazit cukrové tablety.“ Nová generace antidepresiv nevykázala lepší účinky než placebo v sedmi z deseti porovnávacích testů. Není to tak dlouho, co firma Merck stáhla svůj „velmi nadějný“ lék proti depresi z trhu ze stejného důvodu - nepodařilo se mu porazit cukrové tablety.
Je to zajímavé, protože tablety placeba bývají často z cukru, a přitom je cukr znám tím, že tlumí imunitní systém celé hodiny poté, co byl konzumován. Takže se vlastně ukazuje, že výrobci léků mají těžké časy v soupeření proti prostředku, tlumícím imunitní systém.
William Potter, psychiatr spolupracující na vývoji léků se pozastavil nad skutečností, že léky, které předepisuje, nyní působí méně než placeba. Začal tedy bádat v databázi srovnávacích testů, kde měla jeho společnosti záznamy nevhodné ke zveřejnění a udržovala je v utajení.
Při porovnávání záznamů William Potter zjistil, že existují obrovské rozdíly mezi výsledky lékových testů a tyto mají souvislost s velikostí a barvou tabletek a také s lokalitou, kde byly testy prováděny.
Například vyšlo najevo, že modré léky na spaní působí silněji než červené - přičemž jejich složení je identické. Vztahuje se to však především na italské muže, kteří mívají modrou barvu spojenou se svým národním fotbalovým týmem. Jinou zajímavostí je, že lék Valium často poráží placebo ve Francii a Belgii, zatímco pravidelně bývá poražen v USA.
Další průzkum doložil, že pacientům se daří lépe v případech, kdy o ně pečuje lékař, který jim věnuje dostatek času - opakem jsou případy, kdy je lékař nevšímavý a nemá zájem o komunikaci. Při obou porovnávaných přístupech bylo podáváno stejné placebo.
Uvedené náhodné faktory mohou vychylovat výsledky testů léků, a přitom od výrobců léků není požadováno, aby předkládali pravidla, za jakých probíhalo testování konkrétního léku. Mohou tak dávat k dispozici pouze výsledky, které jsou pro ně úspěšné a skrývat takové výsledky, podle kterých dochází k selhání. A to ještě platí, že tvrzení o „léčebném účinku“ bývá podobně nevědecké, jako jsou barvy podávaných tablet, vylisované značky na povrchu, cena nebo lokalita, ve které proběhlo testování.
Výzkumník Fabrizio Benedetti se začal věnovat placebo efektu z vlastního rozhodnutí, protože nemohl nalézt nikoho ochotného financovat takovou věc. Výrobci léků se zjevně obávají, že taková práce by je mohla připravit o zisky.
Benedetti na základě předchozích výzkumů potvrdil závěry, že jakmile pacient dostane léky, jeho mozek očekává změnu. Na základě tohoto očekávání pak často mozek začíná produkovat své vlastní látky utišující bolest, které navíc mohou ovlivňovat i srdce a dýchání.
Namísto aby výrobci léků pracovali na tom, jak vysvětlit sebe-léčivé schopnosti těla, pohlíží na placebo efekt jako na obtíž. Nacházíme se v době, kdy denní dávky cukrových preparátů, které mají teoreticky schopnost oslabovat imunitní systém, by mohly ve skutečnosti způsobovat producentům léků větší problémy, než jejich přímí konkurenti.
Byl bych velmi zvědavý, co by se stalo, kdyby se cukrové tablety nahradily zdravou stravou nebo byly doplněny o bylinné preparáty, povzbuzujícími imunitní systém (např. výtažek z česneku). Třeba by se něco podobného mohlo stát standardem pro příští testy léků, protože dosavadní testování proti substanci, která může jedině oslabit imunitní systém není postaveno na rozumném základu - a to i přesto, že při něm výrobci léků pravidelně selhávají.
Kdyby se něco takového přihodilo, daleko méně léků by mohlo projít již tak povrchní požadavky pro schválení, kdy se připouští vybírat vhodná data a skrývat negativní výsledky. To však určitě není něco, co by si přál lékový průmysl...
Zdroje:
[1] The placebo problem Big Pharma's desperate to solve
(Přeloženo z Placebo Effect Regularly Beats Pharmaceutical Drugs )
Vlk Samotář s využitím zdroje ze stránek Západní medicína očima kritiků
Zpět na stránky Zdraví, výživa, ekologie a co s tím souvisí