Čirou náhodou jsme narazili na webu na následující článek. Byl na serveru Roztroušená skleróza, pod nenápadným odkazem ze 22.7.2002. Na první pohled je člověk zděšený, stále si říká, že TOHLE přece nemůže být pravda, dnes, na začátku třetího tisíciletí v zemi s kulturní tradicí, uprostřed Evropy. Jenže nikde se neobjeví slůvko apríl! - na to je i zaměření serveru příliš vážné. A stejný článek jsem posléze našel i na stránkách webové iDNES z 18.7. 2002. Ano, bylo léto a informace díky dovoleným zapadla. Omlouvám se autorce, že celý článek kopíruji bez předchozího dovolení, ale prostě to je něco tak děsivého a nepochopitelného, že nelze mlčet.
Nad obsahem toho článku člověku tuhne krev v žilách a scházejí mu vhodná slova. Vždyť každý z nás, nikoho nevyjímaje, neví dne a hodiny, kdy se bude muset postavit čelem vůči nelítostnému osudu. Nikdo nemá od Boha certifikát, že právě on rakovinu nedostane. Tahle civilizace rozpoutala bouři civilizačních chorob a nyní se chce ještě mstít těm, koho takto odsoudila k tomu, čeho se každý podvědomě bojí, ale si připustit, že by i on mohl... ? Připomíná mi to hada, který požírá od ocasu sám sebe. Posuďte sami.
Andrea Pavelková, MF DNES 18.7.02 (zpravodajství ZDN 18.7.02)
Brno - Radní městské části Brno-střed zakázali pacientům s rakovinou chodit do parku. "Kontakt s pacienty léčenými cytostatiky je pro veřejnost zdravotně rizikový," usnesla se rada městské části, třebaže podle odborníků je to úplný nesmysl.
Lidé z občanského sdružení Masarykova čtvrť Žlutý kopec nechtějí potkávat onkologicky nemocné pacienty v parku, který má vzniknout poblíž Masarykova onkologického ústavu.
Tvrzení členů sdružení o tom, že pacienti léčení v ústavu cytostatiky, která zabíjejí rakovinové buňky, ohrožují na zdraví matky s dětmi a těhotné ženy, doslovně přijala na svém květnovém zasedání i Rada městské části Brno-střed. Trvá na tom, že park pro pacienty nebude přístupný.
Jediným, kdo se nad argumenty občanského sdružení z městské rady pozastavil, je místostarostka městské části Brno-střed Vlasta Svobodová, která požádala o odborné stanovisko k nebezpečnosti onkologických pacientů pro ostatní lidi přednostu druhé hematoonkologické kliniky Lékařské fakulty Masarykovy univerzity a jejího děkana Jiřího Vorlíčka.
"Dal mi jednoznačnou odpověď, že všechny důvody pro znepřístupnění parku onkologickým pacientům jsou nesmyslné," uvedla místostarostka Svobodová.
Děkan Vorlíček je tažením brněnských občanů proti vycházkám pacientů rozhořčen.
"Jsem zděšen požadavkem občanského sdružení Masarykova čtvrť na diskriminaci části našich občanů," řekl.
"Vladimíra Pacolda, který sdružení zastupuje, jako doktora přírodních věd nemohu podezírat z neznalosti. Jde tedy o jednoznačný projev xenofobie v tom nejhrubším slova smyslu. Měli bychom uvažovat o podání oznámení o této aktivitě jako pokusu o porušení ústavy i Charty lidských práv. Ale především se domnívám, že jde o projev nesmírné lidské hlouposti, intolerance a povýšenosti," dodal Jiří Vorlíček.
Pacold, který je dokonce předsedou lékárnické komory v Brně a v okrese Brno-venkov, a lidé ze sdružení, kteří za celou záležitostí stojí, se však brání.
Informace od ředitele
Pacold tvrdí, že měli informace o nebezpečnosti pacientů pro těhotné ženy a matky s dětmi, které by se s nimi měli v budoucnu v parku potkávat, přímo od ředitele Masarykova onkologického ústavu. S ním o plánované přestavbě areálu na začátku roku jednali. "Proto jsme náš požadavek ve stavební komisi městské části Brno-střed ve stejném znění uplatňovali," říká dnes.
Ředitel Masarykova onkologického ústavu Rostislav Vyzula však něco takového popírá. "Nikdy jsme o ničem takovém nemluvili. Vždy jsem hovořil se zástupci sdružení pouze o tom, jak bychom chtěli, aby se park využíval pro relaxaci našich pacientů," řekl Vyzula.
Jde o šíření poplašné zprávy?
Motivy lidí ze sdružení odkrývá hlavní architekt města Brna Jaroslav Josífek. "Členům sdružení jde jen o zdržování přestavby celého areálu ústavu, který se má rozšiřovat. Přitom se už v projektu dostavby udělala řada změn, aby se co nejméně narušil ráz místa. To, že k tomu sdružení zneužilo pacienty, které označili jeho členové za nebezpečné, bych dokonce vyhodnotil jako šíření poplašné zprávy," dodal Josífek.
Změní-li radnice názor na celý problém, není jasné. Podle informací mluvčí Aleny Podlucké se však případem bude rada znovu zabývat, zatím pouze vypustila z projednávaného případu formulaci o tom, že by do parku neměli mít pacienti přístup.
Na tento článek je na stránkách iDNES již skoro 400 komentářů, reakcí čtenářů. Člověk, který se dozví svou diagnózu musí být nesmírně statečný, aby se s tou skutečností vyrovnal. Je spousta maličkostí, které mohou jeho duševní rovnováhu posunout na tu či onu stranu. Ale po přečtení takového článku si jistě každý dovede představit, co se bude v duši nemocného člověka odehrávat. A zdraví je přece jen odrazem stavu duše, ať již se tomu říká jak chce. Nechci vás ovlivňovat, svůj soud vyneste sami. Znovu opakuji, není to nejapný žert.
Prý tahle "kauza", jak se teď s oblibou říká, proběhla v létě i televizí. Tehdy mi to uniklo, včera jsem tím byl upřímně šokován a muselo to ihned "ven". Už proto, že na článek mě upozornila kolegyně, která začala teprve před týdnem chodit do práce po operaci rakoviny. Vy, co si říkáte "radní" - přál bych vám vidět to zděšení a lítost v jejím obličeji. Mám pocit, že jak se člověk v tomhle začne trochu "hrabat", čím dál tím víc se mu vnucuje pocit, jak jsme opravdu jen manipulováni. Farmaceutické koncerny tahají za drátky našeho života. Nejde jim o naše zdraví. Onehdy jsem někde četl poněkud šokující pojednání, jak smyslem snažení současné "lékařské vědy" je, aby člověk co nejdéle a co nejbolestivěji umíral, a aby za tu dobu nakoupil co nejvíc předražených preparátů, které mu příliš nepomohou. Připadalo mi to tehdy přehnané. Co si myslíte teď?
JL