Cigarety jsou jediným spotřebním zbožím, které,
používáno k tomu účelu, k němuž bylo vyrobeno, způsobuje smrt
Denně se na světě prokouří přes 13 miliard cigaret, v přepočtu na prokouřený
čas tedy denně prokouříme 213 000 let!
Poslední květnový den roku 2004 je opět v kalendáři označen jako Světový den bez tabáku. V současné době probíhá masivní protikuřácká kampaň, zároveň se však objevují zprávy, že všechno může být trochu jinak. Podívejme se tedy na tuto problematiku z různých úhlů pohledu.
V úvodní části se podívejme, co o kouření říká současná a oficiální věda. Je zajímavé, že první ze zhruba 60 000 (!!!) prací, prokazujících negativní vliv kouření na zdraví, byla publikována teprve roku 1950. Podle statistik ovšem jen ve XX. století zabily cigarety víc lidí než obě světové války dohromady - asi 100 milionů osob. Při současném trendu to o století později bude už celá miliarda mrtvých.
Tvrzení zní - cigaretový kouř je komplexním kancerogenem. Nejprve se tedy podívejme, co kuřák, ať již aktivní nebo pasivní, vdechuje do plic. V cigaretovém kouři bylo zjištěno kolem čtyř tisíc chemických látek; kouř je tvořen plynnou fází a fází kapalnou a plynnou.:
Tabák způsobuje v celosvětovém měřítku zhruba 30 % veškeré nemocniční a zdravotně pečovatelské obsazenosti. Odčerpává tedy zbytečně 30 % léčebných kapacit a lékařských služeb, léčiv, které dominantně platí stát.
Kouření způsobuje onemocnění srdce, cév a dýchacích cest. V nejhorším případě může vyvolat rakovinu. Tyto fakty jsou všem obecně známy. V následujícím článku o patofyziologii kouření se dovíte, proč tomu tak je.
Zhoubné nádory - jejich vznik je komplexní proces, na němž se podílejí nejméně tři druhy chemických látek:
Riziko vzniku maligního bujení je úměrné dennímu množství vykouřených cigaret, počtu let, co kuřák kouří , na hloubce inhalace a na věku, kdy kuřák s kouřením začal (čím dříve, tím je riziko větší). Statistiky udávají, že riziko onemocnění rakovinou plic je u osob, které kouří zhruba 20 let 20 cigaret denně, je po dosažení věku 45 let asi 18x vyšší, než u nekuřáků. Riziko znásobuje práce v určitých procesech, například tam, kde se manipuluje s azbestem (údajně až na dvaadevadesáti násobek). Pokud kuřák s kouřením přestane, riziko onemocnění rakovinou plic na úroveň trvalých nekuřáků poklesne až po deseti letech.
Kouření tabáku nezpůsobuje jen rakovinu plic, ale může souviset i se vznikem rakoviny hrtanu, dutiny ústní, jícnu (zde hlavně v souvislosti s konzumací alkoholu), močového měchýře, slinivky břišní, ledvin a děložního čípku.
Podle tvrzení WHO by během dvaceti let klesla incidence všech druhů malignit asi o 30%, pokud by veškerá populace přestala kouřit cigarety.
Onemocnění srdce a cév. Jak nikotin, tak oxid uhelnatý vznikající nedokonalým spalováním tabáku, podmiňují a podporují vznik ischemické choroby srdeční (má se za to, že čtvrtina případů této choroby je způsobena kouřením) a ischemické choroby dolních končetin (zde je kouření na vině až v 95 %). Mechanismus působení oxidu uhelnatého je známý - váže se na červené krevní barvivo, hemoglobin, čímž snižuje okysličování krve a poškozuje tak cévní stěny a tkáně. Nikotin naopak zvyšuje potřebu kyslíku pro srdeční činnost, zvyšuje agregaci krevních destiček a napomáhá vzniku arytmií.
Onemocnění dýchacích cest - zde je konečným stavem rozedma plic, jíž předchází zánětlivé stavy bronchiální sliznice, jejichž důsledkem je vznik chronické bronchitidy. Výskyt chronických respiračních onemocnění: je z 75 % podmíněn kouřením.
Choroby žaludku a dvanácterníku - kuřáci cigaret trpí 1,7x častěji vředovým onemocněním žaludku a dvanácterníku, než nekuřáci. Po zanechání kouření dochází k rychlému hojení vředového onemocnění.
Poškození plodu a dětská úmrtí - novorozenci matek kuřaček mají obvykle o 200 g nižší porodní hmotnost ve srovnání s novorozenci matek nekuřaček. U kuřaček se zvyšuje podíl spontánních potratů, časných i pozdějších úmrtí plodu, jakož i vyšší podíl úmrtí novorozenců. Mentální vývoj dítěte matky kouřící během těhotenství je opožděn a vyrovnává se teprve v desátém. roce věku.
Duševní schopnosti notorických kuřáků slábnou pětkrát rychleji než nekuřáků. Vědci z Dánska, Francie, Nizozemí a Velké Británie objevili další vedlejší účinky tabákové závislosti. Závěry výzkumu byly jednoznačné - v penzijním věku se žádný kuřák nevyhne markantnímu poklesu výkonnosti mozku. Duševní úpadek klesá úměrně s počtem vykouřených cigaret. Příčinou je špatné prokrvení mozku, zejména jeho center myšlení a paměti.
A nakonec smutná zpráva pro pány - kuřáky: muži, kteří vykouří balíček cigaret denně po dobu pěti let, jsou vystaveni o 15 % vyššímu riziku ucpání tepen vyživujících penis, které vede k impotenci.
Mottem akce jednoho ze Světových dnů bez tabáku se stal slogan Tabákový kouř zabíjí i nekuřáky. Pasivní kouření, tedy vdechování tabákových zplodin v zakouřené místnosti, způsobuje podle odborníků stejná onemocnění a úmrtí jako kouření aktivní, i když samozřejmě v menší míře - nicméně, dávky se sčítají.
Vdechování tabákového kouře má negativní dopad zvláště na děti. A to nejen ty, které vdechují kouř v místnosti, kde ostatní kouří, ale i děti nenarozené, odevzdané na milost a nemilost v těle nastávající matky všem zhoubným vlivům tabáku.
Závislost na tabáku je doopravdy nemoc (má i své číslo diagnózy - F 17.2,3). Je to bohužel nemoc dětská, protože naprostá většina kuřáků (asi 90 %) začne kouřit před svým 18. rokem, nejčastěji kolem 14 až 16 let. Tabáková reklama má jako cílovou skupinu nikoli dospělé, ale děti, a to kolem věku 12 let. Podle výzkumů provedených ve Velké Británii vydělá tabákový průmysl na dvanáctiletém dítěti, ze kterého se stane aktivní a celoživotní kuřák, za celý jeho život neuvěřitelných 40 000 Liber. Po zákazu reklamy na tabákové výrobky poklesla spotřeba cigaret o nezanedbatelné procento - od 14 % ve Francii až po 37 % ve Finsku.
Když v roce 1950 publikovali američtí vědci údaje, že cigareta prokazatelně způsobuje rakovinové bujení, vypuklo zděšení a Američané přestávali užívat tabákové výrobky doslova ze dne na den. Zisky tabákových firem prudce klesaly až o desítky procent.
Proto byl vytvořen cigaretový filtr a spolu s ním obrovská reklamní kampaň uklidňující kuřáky, že díky cigaretám s filtrem bude vše v pořádku. Lidé uvěřili tomu, že "americkou tabákovou legendu" lze zachránit a cigaretu lze udělat nezávadnou.
Dochází k absurdní situaci. Podle práva - pokud má někdo informaci o tom, že druhý podniká s přípravou a distribucí smrtící drogy, má zákonnou povinnost na něj podat trestní oznámení a jistě o to více to platí na státní úřady, které mají na starosti ochranu zdraví občana. NA krabičkách s cigaretami a jinými tabákovými výrobky jsou natištěna varování pod hlavičkou ministra zdravotnictví. To orgány státní správy usvědčuje z toho, že jsou si účinků kouření vědomi a vědomě (a protiprávně) zaštiťují tabákové podnikání, které je namířeno dnes výhradně na dětskou populaci; o to je to horší. Dospělí prakticky nově kouřit nezačínají - přes 90 % kuřáků (podle údajů World Health Organization - WHO) začalo kouřit hluboce pod věkem plnoletosti.
Kouření tabáku se rozšířilo nejprve mezi americkými Indiány - ovšem jako součást rituálů a rozhodně tedy nebylo běžnou součástí každodenního života. Co se příliš neví je fakt, že Indiáni kouř nešlukovali. Evropa tabák poznala díky Kolumbovi roku 1492. Návyková látka v tabáku, známý nikotin, dostal jméno po Jeanu Nicotovi, francouzském vyslanci v Portugalsku. ten tabák propagoval a přisuzoval mu zázračné léčivé schopnosti. Tabák ale nekouřil, nýbrž jeho listy používal k obkladům, sám si jimi prý vyléčil vleklou migrénu.
Po několik století se kouření tabáku šířilo pomalu. Zejména církev kuřákům příliš nefandila. Roku 1640 vydal papež Urban VIII. bulu, zakazující kouření v kostele. Ve středověku byly za kouření dokonce různé tresty, například v Rusku useknutí nosu nebo rozseknutí horního rtu tak, aby už nesrostl a jeho majitel už nikdy nemohl pohodlně kouřit. Tyto tresty zrušil až Petr Veliký, který byl sám náruživým kuřákem.
V šedesátých letech devatenáctého století byl vynalezen stroj na výrobu cigaret. Pak už nic nebránilo rychlému rozšíření cigaret - šlo přece (a dodnes jde) především o skvělý obchod.
Evropské státy přitvrzují ve svém boji proti kuřákům. Kouření ve všech restauracích od začátku roku 2004 zakázalo Irsko. Od 1. dubna musí v Irsku každý, kdo si v restauraci zapálí, zaplatit pokutu odpovídající v přepočtu více než devadesát tisíc korun. Na přísné nařízení bude dohlížet 400 kontrolorů. Pokud by některý barman nebo restauratér zákon porušil, hrozí mu pokuta ve výši až sto tisíc našich korun. Po Irech se k zákazům kouření přidali Norové, kteří nemohou kouřit v restauracích od začátku května. Od začátku června 2004 omezí kuřáky i Nizozemsko - zákazem kouření na všech pracovištích. Podobný zákaz odhlasoval také švédský parlament, i když platit by měl až od června roku 2005. Omezit kouření se rozhodl také nováček v Evropské unii - Malta. Dokonce i největší evropští kuřáci, Řekové, zavedli ve svých restauracích a barech nekuřácké zóny. Zákazy budou následovat i v dalších zemích Evropské unie. Také v USA, na plážích v kalifornském Malibu, se od konce června 2005 nebude smět kouřit.
Rakouská spolková země Vorarlbersko zakázala přímý prodej cigaret mládeži do 16 let. Při pochybnostech musejí obchodníci vyžadovat od kupujících předložení průkazu totžnosti, jinak jim hrozí pokuta 5000 eur (to je v přepočtu asi 158 000 Kč). Na nemoci způsobené kouřením v Rakousku údajně umírá více lidí než na následky alkoholismu, drog, dopravních nehod a při sebevraždách
Zatímco Evropa je na nohou, tak zákon, který by kouření omezil v Česku, se ve sněmovně připravuje už od začátku loňského roku a poslanci s ním (jako obvykle) příliš nepospíchají. Nový ministr zdravotnictví Jozef Kubinyi do něj nyní doplnil návrh, který boj proti kouření zostřuje. Podle něj by se tabák, ale ani alkohol nesměly prodávat u stánků s občerstvením. I přes tlak ministerstva dávají naši poslanci už několik let najevo, že se jim kroky proti kuřákům příliš nelíbí.
Upozornění Ministerstva zdravotnictví: Kouření vás může ochránit před rakovinou plic! - článek s tímto názvem přinesl WM magazín číslo 29. Je to pohled na problematiku kouření ze zcela druhé strany a neuškodí se proto s ním alespoň v kostce také seznámit. Hlavní myšlenky jsou tyto:
Během méně než jednoho století se kouření stalo velmi oblíbeným a v celé Evropě přijímaným společenským zvykem a z kolonií byly dováženy tisíce tun tabáku k uspokojení rostoucí poptávky. Stále víc spisovatelů velebilo tabák jako univerzální lék na různé lidské choroby. Počátkem 20. století kouřil téměř každý druhý člověk, ale výskyt rakoviny plic zůstal na nízké, téměř nepodchytitelné úrovni.
... Pak ovšem 16. června 1945 došlo k děsivé kataklyzmatické události, která se nakonec stala příčinou toho proč západní vlády navždy překroutily představu o kouření. Šestikilogramová koule plutonia, komprimovaného na nadkritickou hodnotu čočkovými náložemi výbušniny. Trinity explodovala nad Novým Mexikem silou rovnající se zhruba 20 000 tunám TNT. V několika sekundách byly nasáty do atmosféry miliardy smrtících radioaktivních částic a vyneseny až do nadmořské výšky takřka deseti kilometrů, odkud je vysokorychlostní jetstreamové proudění rozneslo široko daleko.
... Jestliže někde na pláži na vaší pleti náhodou přistane jediná mikroskopická částečka radioaktivního spadu, dostanete rakovinu pokožky. Po vdechnutí jediné částečky téhož smrtícího svinstva vás nevyhnutelně očekává úmrtí na rakovinu plic. Pokud totiž náhodou výjimečně nejste šťastný kuřák cigaret, zaryje se pevná mikroskopická radioaktivní částečka hluboko do plicní tkáně, naprosto udolá omezené tělesné zásoby vitamínu B17, a vyvolá nekontrolovatelné buněčné bujení.
... Vědci v průběhu let nelítostně obětovali desetitisíce myší a krys, jejichž plíce úmyslně vystavovali působení radioaktivních látek. Exaktně doložené výsledky všech těchto mnohostranných experimentů jsou identické: u KAŽDÉ myši nebo krysy se vyvine rakovina plic a každá myš nebo krysa na ni pojde. Teorie tedy byla převedena do tvrdých vědeckých fakt, získaných v rigorózně kontrolovaných laboratorních podmínkách. Podezřelý činitel [radioaktivní látka] po vdechnutí savci způsoboval předpokládaný výsledek [rakovinu plic].
... Dvanáct let po kataklyzmatickém testu Trinity bylo západním vládám naprosto jasné, že se jim věci začínají vymykat z ruky. Zpráva Britské rady pro lékařský výzkum z roku 1957 uvádí, že celosvětová „úmrtí na rakovinu plic se v období mezi 1945 až 1955“ více než zdvojnásobila, ačkoli nebylo nabídnuto žádné vysvětlení.
... Jak lidem nejlépe dokázat, že si způsobují rakovinu plic sami, to znamená moci jim říkat, že sami nesou vinu za způsobenou újmu na zdraví tak, aby z toho nikdy nemohla být obviněna nebo dokonce žalována žádná vláda? Jedinou samozřejmou látkou, kterou lidé kromě vzduchu vdechovali do plic byl tabákový kouř, a tak si na něj došlápli. Různí mizerně kvalifikovaní lékařští „výzkumníci“ zčistajasna zjistili, že tonou v impozantních státních dotacích s cílem spustit výzkum, zaměřený na dosažení jasného konečného rezultátu: „Dokažte, že kouření způsobuje rakovinu plic!“
... Navzdory tomu, že v rámci pokusů byly doslova desítky tisíc obzvlášť náchylných myší a krys vystaveny ekvivalentu 200 cigaret denně, nakonec až na několik let, se „lékařské vědě“ ANI JEDNOU U ŽÁDNÉ Z NICH nepodařilo vyvolat rakovinu plic! Ano, nešálí vás zrak, čtete správně. Stovky tisíc lékařů nás víc než čtyřicet let obelhávaly.
Atd ... blíže se dozvíte ve zmíněném časopise nebo ve zkráceném znění tohoto článku na Internetu.
Nechci vás nijak ovlivňovat, obrázek si udělejte sami. Článek o částečkách plutonia a náhradním viníkovi, tabáku, působí na první přečtení velmi sugestivně, jen co je pravda. Je to však první vlaštovka - budou následovat další? Kontaminovat planetu plutoniem je bezesporu svinstvo nejvyššího řádu, to je bez debat. Když to ale všechno vezmu selským rozumem, je mi divné, že po světě téměř zuří boj proti kuřákům a tabáku a tabákové koncerny se nijak neprojevují. Jde tu o těžké peníze, není to podezřelé? A další věc mi vrtá v hlavě ... Kdyby se teoreticky podařilo zítra zakázat kouření a tabák na celém světě ... jen hypoteticky ... a onemocnění tabáku přisuzovaná by přesto zvesela řádila dál - kdo bude náhradním viníkem? Nějakou dobu, řekněme 10 až 20 let by se mohlo tvrdit, že jde o jistou setrvačnost. Ale co pak? Nebo že by se připravovalo něco dalšího? Dobře, tabák na vině nebyl, přiznají se nukleární mocnosti oficielně, že nás otrávily? Asi těžko. Čeká nás teď snad křížová cesta proti automobilům? Protože když ne tabák, co bude na vině potom, co je na celém světě a více či méně prokazatelně to škodí. Už snad jen výfuky automobilů (a pak snad ještě Coca-Cola :-)), tyčinky Mars nebo vložky s křidélky). Ropa dochází, připravuje se snad situace, abychom mohli říkat - "To je dobře, stejně nám otrávila svět...!". Ale co se v tom případě chystá v pozadí? V naftě a tabáku jsou bilióny penízků, jejich majitelé se jich určitě nevzdají dobrovolně? Něco jako kdyby se chystalo, ale co?
Alespoň v jednom statistiky nejsou zmanipulované a mají pravdu. Kouřit jsem se v mládí nenaučil a na stará kolena s tím nezačnu.
JL
Zpět do sekce Zdraví, výživa, ekologie a co s tím souvisí