V článku Genetická bomba - časování bylo aktivováno byla uvedena některá fakta a informace o geneticky upravených potravinách a jejich možném vlivu na člověka. Článek podnítil poměrně rozsáhlou diskusi; spektrum prezentovaných názorů bylo jako obvykle široké - od souhlasu až po naprosté zatracení. Proto se teď k tématu vracím a nabízím vám řadu odkazů na články publikované za zhruba poslední rok tak, jak jsou přehledně ke čtení v Britských listech.
Bylo ná vytýkáno - proč to píšeme, proč děsíme lidi? Spíše bych řekl takhle - proč si někde v koutku nehlodáme ty svoje kořínky a místo toho kazíme iluze o světě... My nepropagujeme žádný stravovací režim. Nejsem vegetarián ani abstinent, mám svoje hříchy jako každý jiný. Mohu-li mluvit za sebe, tak mi prostě není jedno, jaký bude svět, ve kterém jednou budou žít má vnoučata. Nejde mi o mou duši, jde mi i o duše mých blízkých, což jste v jistém smyslu třeba i vy všichni. Slyším v duchu námitky, že jsem sám sobě zodpovědný za svou karmu a proč tedy chci ovlivnit jiné, mají svou cestu, tak jaképak copak? No já to beru takhle - jednou mi byl dán dar (nebo spíš drzost :-)) ) o věcech tak trochu psát, tak se to snažím dělat. Dokud nebudu mít jistotu, že je vše v pořádku, tak prostě starost mít budu. A v pořádku zdaleka vše není, na to bych dal krk.
Je nám vytýkáno, že "tomu" nerozumíme, že "do toho" nevidíme. Já to beru. Něco o tom vím, ale mnohem méně než třeba Míla a ještě méně než inženýři té firmy Monsanto. Ale řekl bych celkem s pocitem jistoty, že všichni dohromady toho víme mnohem méně než bychom vědět měli, než "ty" věci pustíme do světa a začneme je dávat lidem k jídlu. Co je na těch osivech a plodinách špatného? Ale třeba vůbec nic, možná že je všechno v pořádku ... ale třeba není a možná se to projeví až v přespříští generaci. Vezměme tu správnou připomínku o DDT - já ještě pamatuji postřiky a posypové látky na zahradu tuto látku obsahující. A najednou jsme se učili, že DDT je látka s mutagenními vlastnostmi. Pak přišly organofosfáty ... teď vypouštíme pluky zmutovaných roztočů ... všechno chvíli fungovalo, ale pak se najednou ukázalo, že příroda si to prostě nepřeje. Jakýkoliv umělý zásah prostě poruší tu křehkou rovnováhu a rozkmitá to křehké pletivo vztahů v přírodě panujících.
S pokleslou dolní čelistí zírávám na lidi, kteří slyší něco, co se vymyká běžným a zažitým (pohodlným) schématům - a ještě než dozní tečka za poslední větou, bez rozmyšlení a sebevědomě zahlaholí - "Ale to je nesmysl ... !!!". Aneb - čemu nerozumím, to mne uráží. Takže vám teď nabídnu pár ukázek z článků k této tématice (některé byly již citovány minule, ale tady je to kompletní). Pokud vás jejich anotace zaujmou, přečtěte si je celé - třeba vás zaujmou. A pokud mohu poprosit, máte-li nějaké podnětné odkazy další, podělme se o ně, budeme pak třeba všichni o něco chytřejší.
Evropský parlament v úterý schválil nový zákon o geneticky modifikovaných potravinách. Spojené státy si stěžovaly u Světové organizace pro obchod, že odpor Evropanů vůči geneticky modifikovaným potravinám je bezdůvodným obchodním bojkotem, úmyslně zaměřeným proti Americe. Informoval o tom ve středu večer britský rozhlas.
Podle zákona je geneticky modifikovaný organismus takový organismus (kromě člověka), jehož dědičný materiál byl změněn genetickou modifikací, tj. cílenou změnou dědičného materiálu způsobem, kterého se nedosáhne přirozeně – např. křížením, šlechtěním. Tato definice se vztahuje na organismy schopné rozmnožování nebo přenosu dědičného materiálu, tj. mikroorganismy, rostliny, živočichy a buněčné kultury; nevztahuje se na člověka.
Potraviny obsahující GMO konzumuje zhruba 100 milionů lidí zejména ve Spojených státech, Kanadě, Argentině a Číně...
Kontroverze ohledně geneticky modifikovaných plodin se zintenzivňuje, protoře vyšlo najevo, že vznikl výjimečně odolný "superplevel", jemuž nevadí silné herbicidy, jimž měly odolávat jen geneticky modifikované plodiny. Vyplývá z toho, že se při pěstování geneticky modifikovaných plodin bude muset používat více herbicidů a nikoliv méně než dosud, což likviduje argument, že jsou geneticky modifikované plodiny výhodné.
Tisková zpráva organizace Greenpeace
Aktivisté Greenpeace obsadili evropsko-africké sídlo firmy Monsanto v Bruselu, aby upozornili na hráče v pozadí, který prostřednictvím Světové obchodní organizace vyhlásil globální válku spotřebitelům a životnímu prostředí.
Aktivisté Greenpeace 22. května 2003 obsadili evropsko-africké sídlo firmy Monsanto v Bruselu ve snaze zastavit hlavního světového výrobce geneticky modifikovaných plodin, odpovědného za šíření genetické kontaminace, který nyní prostřednictvím Světové obchodní organizace (WTO) vyhlásil globální válku spotřebitelům a životnímu prostředí. Americký chemický koncern Monsanto, odpovědný za více než 90 % geneticky modifikovaných (GM) plodin pěstovaných ve světě, útočně loboval za žádnou či velmi malou kontrolu svých GM plodin (1).
"Vyzýváme Monsanto, aby vystoupilo ze stínu, odkud řídí válku proti spotřebitelům. Plodiny Monsanta jsou hlavním zdrojem genetické kontaminace, konvenčních i ekologicky pěstovaných plodin nejen v Evropě, ale i v Brazílii, Kanadě a Indii. Vláda Spojených států nyní pomocí WTO otevřeně bojuje za zájmy Monsanta a hájí biotechnologický průmysl, který čelí odmítnutí spotřebitelů již na několika kontinentech," prohlásil Eric Gall, koordinátor genetické kampaně Greenpeace v EU.
Ekologická organizace Greenpeace dnes vyjádřila obavy z možných negativních dopadů na ekologické zemědělství v České republlice, pokud ministr životního prostředí Libor Ambrozek schválí komerční pěstování geneticky modifikované (GM) Bt kukuřice firmy Monsanto [1].
Tímto rozhodnutím může Ambrozek ohrozit budoucnost biopěstitelů v ČR, jejichž produkce podle zákona nesmí být znečištěny geneticky modifikovanými organizmy (GMO).
"Pokud bude GM kukuřice firmy Monsanto uvolněna do životního prostředí, může to znamenat nejen ohrožení přírody a možná rizika pro lidské zdraví, ale také devastující vliv na ekologické zemědělství v České republice," informovala Magdalena Klimovičová, koordinátor genetické kampaně Greenpeace.
Nebezpečí pro biozemědělce spočívá zejména v možné genetické kontaminaci jejich produkce (ke které dochází křížovým opylením), dalším zvýšení ekonomických nákladů (nutnost provádět testy na GMO) či dokonce ztrátě certifikátu.
I v Iowě zemědělci nyní pěstují "Pharmacorn", kukuřici, geneticky modifikovanou tak, aby se dala užívat při výrobě léků. Pěstuje se tam kukuřice obsahující bílkovinu, která má léčebné účinky pro pacienty trpící cystickou fibrózou. Včleňování této léčebné bílkoviny do kukuřice je čtrnáctkrát levnější než výroba léků ze stejné substance. Připravuje se kukuřice s přibližně 360 nejrůznějšími léčebnými substancemi, proti vysokému tlaku, proti srdečním chorobám, proti cukrovce.
Přes 300 evropských organizací žádá Komisi EU a ministry zemědělství, aby odmítli Směrnici, jež by v Evropě umožnila používat osivo kontaminované geneticky manipulovanými organismy (fotografie k této zprávě na požádání u tiskového mluvčího). - Toto je tisková zpráva organizace Greenpeace.
Lucemburk/Praha, 14. října 2002 - Delegace zastupující více než 300 evropských skupin ochránců životního prostředí, zemědělců a spotřebitelských organizací s více než 6 milióny členů předala dnes komisařům Evropské unie Franzi Fischlerovi (zemědělství) a Davidu Byrnemu (ohrana spotřebitelů) petici nazvanou "Zachraňme naše osivo" (SOS - Save Our Seeds). Tato petice požaduje, aby nová Směrnice EU o osivu garantovala čistotu osiva prodávaného a pěstovaného v Evropě, namísto aby tolerovala jeho kontaminaci geneticky manipulovanými organismy (1).
Organizace varovaly, že pokud by Směrnice o osivu byla schválena v té podobě, jak ji navrhuje Komise EU -- tj. připouštějící v konvenčním osivu 0,3 až 0,7 procent geneticky manipulovaných organismů (GMO) bez jakéhokoliv označení -- mělo by to za následek pěstování značného množství geneticky manipulovaných plodin na evropských polích. Zemědělci by tak každoročně zasadili přes 7 miliard geneticky manipulovaných semen (2), aniž by o! tom sami věděli či měli možnost se tomu nějak vyhnout.
Firma Monsanto dne 8.8.2002 rozdávala na tiskové konferenci organizace BIOTRIN svůj vlastní rozsáhlý, ale nepodepsaný komentář k článku "Proč být lacinou genetickou laboratoří firmy Monsanto? aneb Něco o rizicích polních experimentů s GM rostlinami", který vyšel v Britských listech. První část titulku zmiňující se o firmě Monsanto byla pro jistotu odpreparována.
aneb něco o rizicích polních experimentů s GM rostlinami
Americký agrochemický gigant, firma Monsanto se pokouší vytvořit si z České republiky lacinou pokusnou laboratoř pro své experimenty s geneticky manipulovanými (GM) rostlinami, které považuje Evropská environmentální agentura (EEA) za středně až vysoce rizikové z hlediska pylem zprostředkovaného přenosu genů. V loňském roce musela česká dceřinná společnost Monsanta na své experimentální základně v Branišovicích na jižní Moravě zaorat políčka s GM kukuřicí a cukrovou řepou. Monsanto totiž nebylo připraveno na nový zákon a nezískalo včas povolení k provozování genetických experimentů.
Ty jsou vzhledem k možným závažným rizikům pro životní prostředí (ŽP) v zemích EU regulovány zákonem, který u nás dlouho chyběl. Po jeho přijetí Monsantu vznikly problémy, protože o povolení svých genetických experimentů na jihomoravských polích musí žádat ministerstvo životního prostředí (MŽP). A situaci mu komplikuje to, že povolovacího řízení se mohou účastnit ekologické organizace, které se zajímají o to, zda genetické pokusy neohrožují ŽP např. šířením pylu z GM rostlin, který by mohl kontaminovat plodiny na okolních polích nebo jejich divoce rostoucí příbuzné.
O tom, že nejde o planou hrozbu, se přesvědčili v sousedním Maďarsku, kde podobné polní genetické experimenty způsobily kontaminaci konvenčně pěstované řepky GM formou. To pro maďarské zemědělce znamenalo ohrožení exportu vypěstovaných plodin na trh Evropské unie. V Mexiku, jež je původním domovem kukuřice, bylo zjištěno zamoření GM kukuřicí, která je vážným ohrožením biodioverzity a jeho důsledky není dnes schopen nikdo odhadnout.
JL