O geneticky upravených potravinách se píše v poslední době velice často, zejména v souvislosti s naším vstupem do EU - bohužel spíše jen na stránkách serverů odbornějšího zaměření. Mezi běžné spotřebitele informace o těchto záležitostech příliš neproniknou a mnozí vůbec neví, že něco takového vůbec existuje. I tak ale mnohé z dostupných informací občas působí podivně a zmanipulovaně (že by na objednávku?).
O to horší je pak přečíst si třeba článek OSN: Geneticky upravené plodiny jsou velkým příslibem pro chudé (celý text najdete například na stránkách serveru Agronavigátor).
Potravinová agentura OSN se dnes jednoznačně vyslovila ve prospěch dalšího rozvoje geneticky upravených organismů (GMO) v zemědělství. Těžit z toho by však měl mnohem více než dosud rozvojový svět, pro který jsou biotechnologie velkým příslibem, uvedla Organizace spojených národů pro výživu a zemědělství (FAO).
Biotechnologicky vyvinuté plodiny již finančně pomáhají farmářům, vykazují některé prospěšné ekologické charakteristiky a zdraví nejsou nijak škodlivé, konstatovala souhrnná zpráva FAO.
...
Biotechnologie může přispět k nasycení dvou miliard lidí, o něž se světová populace rozroste během 30 let. Kvůli dosud malému zájmu odvětví o chudé a úzkému zaměření na výnosné plodiny se však zatím větší pokrok neodehrává, napsala FAO.
Zpráva FAO zřejmě posune debatu o GMO. Jejich obhájci uvádějí, že plodiny s vloženými geny, které vzdorují škůdcům nebo herbicidům, nebo jsou obohaceny o vitaminy, přinášejí prospěch farmářům, spotřebitelům a jsou novou nadějí pro chudé a hladovějící. Kritici GMO mluví o dosud neznámých rizicích pro zdraví a životní prostředí. Ekologičtí aktivisté vedou kampaně proti GMO a firmám, které je vyvíjejí a prodávají.
atd ... atd.
Nepřipadá vám to jako text o úspěších a světlých vyhlídkách socialistického zemědělství? Jak skvělé zítřky slibovalo rozorávání mezí, přesycení země umělými hnojivy a její devastace mnohatunovou technikou ...
Následující článek naštěstí působí seriózním
dojmem a nabízí informace takové, jaké jsou - včetně výčtu případných
rizik a vedlejších účinků, které se mohou projevit tehdy a tam, kdy a kde
je nikdo nebude čekat.
JL
Autor : Mgr. Pavel Mikula ; Zdroj : ÚZPI; tento text byl převzat z článku na serveru Bezpečnost potravin
Nejasné jsou i dlouhodobé účinky nízkých dávek geneticky modifikovaných potravin, které současná věda zatím nebyla schopna prostudovat. Někteří toxikologové například varují před rizikem tzv. vývojové toxicity pro plod vyvíjející se v těle matky, kterou naznačily experimenty se zvířaty. Znepokojivé jsou též informace o vzniku plevelů rezistentních vůči herbicidům v důsledku pěstovaní herbicid tolerantních GM plodin. GMO
Čerstvé rozhodnutí firmy Monsanto zastavit program polních pokusů a komercionalizace geneticky modifikované pšenice znovu oživil zájem veřejnosti i o možná zdravotní rizika. Propagátoři geneticky modifikovaných organismů (GMO) a jejich užívání v potravinářství mnohdy nevědecky popírají možné nažádoucí účinky GMO s tím, že je nikdo neprokázal. Jenže každý vědec ví, že absence důkazu může být dočasná a v žádném případě není vyloučením rizika. I to je důvod proč například Britská lékařská asociace British Medical Association sdružující desetitisíce lékařů opakovaně varovala před možnými negativními dopady používání GM plodin. Nově pak konstatovala jejich zbytečnost.
GMO například mnohdy obsahují tzv. markerové geny kódující odolnost vůči antibiotikům (ATB). Britská vědecká studie prokázala, že tyto geny procházejí z části nezničeny zažívacím traktem člověka až do tlustého střeva, které je bohatě kolonizováno nejrůznějšími bakteriálními kmeny. Pokud by tyto bakterie zabudovaly geny rezistence vůči antibiotikům do své genetické informace, znamenalo by to patrně nežádoucí zvrat vedoucí ke vzrůstu odolnosti patogenních mikroorganismů vůči ATB. A právě ta je, jak známo, jednou z hlavních výzev moderní medicíny. Toto riziko si jistě uvědomují nejen odpovědní odborníci a státní úředníci, ale dokonce i představitelé průmyslu. A je to důvod, proč jsou plodiny obsahující markerové geny rezistence vůči ATB vytlačovány.
Nejasné jsou i dlouhodobé účinky nízkých dávek geneticky modifikovaných potravin, které současná věda zatím nebyla schopna prostudovat. Někteří toxikologové například varují před rizikem tzv. vývojové toxicity pro plod vyvíjející se v těle matky, kterou naznačily experimenty se zvířaty. Vážným nedostatkem propagandy o bezpečnosti GM potravin je též absence komparativní studie, která by srovnala zdravotní důsledky konzumace konvenčních a geneticky modifikovaných potravin na lidské zdraví. V USA, kde je konzumace GM potravin nejrozšířenější, dokonce takovou studie prakticky není možné uskutečnit, neboť americká administrativa ignoruje požadavek více než 90 procent obyvatel na označování potravin obsahujících složky GMO. Zavedení tzv. labelingu GM potravin se intenzivně brání zejména firma Monsanto. Ta se obává, že i američtí spotřebitelé by dávali přednost nemanipulovaným potravinám (GM free), což by pro firmu patrně znamenalo ekonomický krach.
Znepokojivé jsou též informace o vzniku plevelů rezistentních vůči herbicidům v důsledku pěstovaní herbicid tolerantních GM plodin. Pokud se potvrdí trend růstu spotřeby herbicidů v důsledku zavedení GM plodin v USA, může to mít sice příznivý vliv na obrat firmy Monsanto, která je vyrábí, ale také velice nežádoucí důsledky pro lidské zdraví a pro přírodu.
Po zkušenostech toxikologů s látkami jako jsou DDT, PCB
nebo dioxiny je na místě opatrnost. Kategorická tvrzení o neexistenci vlivu
GM potravin jen proto, že doposud nebyl prokázán (a v mnoha ohledech doposud
nebyl nebo dokonce nemohl být studován) si může dovolit PR agentura firmy
Monsanto (http://www.dbm.cz), ale měli by se
jim vyvarovat seriózní vědci reprezentující Universitu Karlovu či Akademii
věd ČR. Z vědeckého hlediska jsou taková tvrzení představitelů
organizace BIOTRIN zcela
neobhajitelná.
Jan Kopeček (Britské listy)
Velké množství informací o geneticky manipulovaných potravinách a organismech najdete na českých stránkách Greenpeace s názvem X genetické manipulace. Najdete tu desítky článků s touto tématikou.
Dále lze doporučit například:
Geneticky manipulované potraviny: Je bezpečné je jíst?
(materiál ve formátu PDF ke stažení)
Závěr z posledního uvedeného dokumentu zní: