Tento příspěvek je převzat z časopisu Ďáblík - elektronického měsíčníku pro členy a přátel sdružení Calla, kde vyšel v čísle 57 dne 7.března 2008.
V salonku pražské restaurace Mánes se před časem uskutečnil zajímavý seminář k problematice geneticky modifikovaných organismů, tj. organismů, kterým člověk změnil dědičnou informaci s cílem získat žádoucí vlastnost (dále GMO). GMO se aplikují v medicíně, farmacii, zemědělství, lesnictví, sadařství. Mají
vlastnosti pozitivní i negativní – nekontrolovatelné šíření, vznik nežádoucích vlastností, zneužití, vysoký selekční tlak (superplevele). Ač jde o významnou oblast s potenciálními dalekosáhlými dopady na přírodu a životní prostředí, znalosti jsou zde omezené a společenské povědomí mlhavé. GMO se zásadně liší od produktů tradičního šlechtění. Genon přenesený z jednoho organismu do druhého se může snadno nekontrolovatelně šířit. Genony lze přenášet i do jiných druhů organismů, než z kterých pocházejí. Nejen v ČR probíhá posuzování vlivů na životní prostředí GMO formálně, pod taktovkou jeho příznivců. Častá je personální výměna mezi výrobci GMO a příslušnou státní správou.
Likvidační je vztah GMO k ekologickému zemědělství. To se zříká použití průmyslových hnojiv, prostředků chemické ochrany rostlin a GMO. Pěstování GMO prakticky likviduje ekologické zemědělství ve svém okolí.
Konvenční a ekologické zemědělství mají srovnatelné výnosy i ekonomiku – konvenční plodiny mají vyšší efektivnost za optimálních podmínek, ale trpí vyššími výkyvy, degradují půdy apod. Ekologické zemědělství má stabilnější výnosy, zlepšuje kvalitu půdy, má menší negativní vliv na biodiversitu, např. ve Švédsku, zvláště u menších polí a farem.
GMO ohrožují hlavně biodiversitu:
1. riziko – úniky do planě rostoucích populací plodin (semena, pyl) – v USA známe křížence slunečnic – rajče v porostech podél řek apod.
2. riziko – únik do populací planých druhů křížením (důležité zejména pro ekologicky významné znaky – někteří slimáci). Bez rizika jsou jen brambory. Řepka se kříží s 13 druhy a její semena velmi dlouho přežívají v půdě.
3. riziko – naruší se genetické zdroje – riziko zvláště pro rozvojové země, kde jsou zcela jiné rychlosti horizontálního šíření genů.
4. riziko – stálý selekční tlak v některých GM rostlinách vede k vytváření rezistentních genotypů plevelů i škůdců.
Otázkou je, zda chceme rozumně využívat herbicidy nebo mít rezistentní plevele? Sója a bavlník se stali rezistentní na roundap, jediný herbicid, který lze použít v citlivých územích. Velmi rezistentní je řepka a sója. Vzhledem k velké variabilitě planě rostoucích příbuzných řepky již máme řadu jejich kříženců.
Přínos GMO je obvykle pozitivní jen v krátkém časovém horizontu. Příkladem může být tzv. Bt bavlník.Je odolný vůči škůdci, zpočátku má vyšší výnosy a vyžaduje méně pesticidů. V dalších letech ale dochází k poklesu výnosů, k šíření jiných škůdců, k nutnosti zvýšit použití pesticidů. Těžko se modeluje na malém pokusném políčku po krátkou dobu – bez hnojení jen na úrodných zemědělských půdách. Nelze zevšeobecňovat. Krátkodobé sledování nemůže všechna rizika podchytit. Některé jevy jsou velmi komplexní.
Posouzení jednotlivých pravděpodobností je nesmírně obtížné. Ambrozie prudce roste a šíří se od jihovýchodu, mimo jiné pokrutinami. S ní se šíří i její pyl a alergie lidí na něj. Je rezistentní na roundap. Energetická plodina šťovík nám ničí biodiverzitu, paradoxně jako ekologické opatření a za státní peníze. Nutné je maximálně omezit emoce ve prospěch racionality, nepřehlížet argumenty druhých.
EU selhala
Ekologická tvář Evropská unie hodně utrpěla loňským rozhodnutím povolit pěstování GMO s tím, že tzv. ekologické potraviny mohou obsahovat GMO až do výše 0,9 %. Hodila přes palubu ekologické zemědělce. Na nátlak USA otevřela cestu k likvidaci ekologického zemědělství pěstováním GMO.
Diskuse na semináři se soustředila na otázku, kdo má hradit náklady na kontrolu ekologických potravin z hlediska obsahu GMO ekologickým zemědělcům. Kontroly jsou dosti drahé a navíc se musí opakovat. Zástupkyně ministerstva zemědělství tvrdila, že ekologičtí zemědělci, když ho chtějí provozovat. V sále převažoval názor, že by je měly hradit pěstitelé GMO, protože tím ekologickým zemědělcům způsobují vážné škody. Ve slušné společnosti by mělo platit, že když někdo někomu způsobí škodu, měl by ji uhradit.
Je tu dále princip znečišťovatel platí a princip předběžné opatrnosti. Pokrokem ale bylo, že zástupkyně ministerstva zemědělství poprvé přiznala, že pěstování GMO není neškodné.
Ing. Jan Zeman, CSc., Praha
Připravil JL
Zpět na stránky Zdraví, výživa, ekologie a co s tím souvisí