Geneticky modifikované plodiny u nás v roce 2004

V listopadu 2005 byla dokončena Zpráva o životním prostředí České republiky v roce 2004, jejíž znění je nyní k dispozici i na Internetu. Zpráva obsahuje spoustu zajímavých údajů, z nichž řada vyznívá poměrně optimisticky. Co však optimistické příliš není, jsou závěry o výskytu geneticky modifikovaných plodin u nás. Protože zmínky o nich jsou ve Zprávě na několika místech, dovolil jsem si pořídit malý výtah. Je to celkem běžný "úřední" text, který uspává ... až na ten poslední odstavec.


Používání geneticky modifikovaných organizmů (GMO) v ČR se rozšiřuje zejména v oblasti výzkumu, určitý vliv má i celosvětový nárůst podílu geneticky modifikovaných zemědělských plodin. V ČR bylo koncem roku 2004 registrováno 51 pracovišť nakládajících s GMO, převážně v režimu uzavřeného nakládání (laboratoře, uzavřené provozy). Jedná se o geneticky modifikované mikroorganizmy, rostliny i laboratorní zvířata. Kromě toho byly v roce 2004 prováděny polní pokusy se čtyřmi geneticky modifikovanými zemědělskými plodinami. Po vstupu do EU začala platit pro ČR povolení pro uvádění GMO do oběhu vydaná v EU v předchozích letech. Podrobné informace o vydaných povoleních pro nakládání s GMO a mnoho dalších dokumentů je aktuálně zveřejňováno na internetových stránkách MŽP.

Každý případ použití GMO je posuzován odborným poradním orgánem MŽP – Českou komisí pro nakládání s GMO a genetickými produkty, která se vyjadřuje zejména k možným rizikům pro životní prostředí, a dále též MZe a MZ. Od vstupu do EU se ČR aktivně zapojuje do procesů probíhajících na celoevropské úrovni: schvalování uvádění GMO do oběhu, přípravy právních předpisů a prováděcích pokynů a výměny informací mezi členskými státy a orgány EU. MŽP každoročně zadává několik projektů sloužících ke zjišťování možných rizik GMO a k metodickému a laboratornímu zajištění kontroly nakládání s GMO.

Po stránce legislativní je oblast nakládání s GMO ošetřena velmi detailně a je v souladu s požadavky ES. Počátkem roku 2004 nabyl účinnosti zákon č. 78/2004 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organizmy a genetickými produkty, který nahrazuje zákon č. 153/2000 Sb. a který transponuje směrnici EP a Rady 2001/18/ES o záměrném uvolňování geneticky modifikovaných organizmů do životního prostředí a o zrušení směrnice Rady 90/220/EHS a dále směrnici Rady 98/81/ES, kterou se mění směrnice 90/219/EHS o uzavřeném nakládání s geneticky modifikovanými mikroorganizmy. V témže roce začaly platit přímo aplikovatelné předpisy ES: nařízení EP a Rady (ES) č. 1830/2003 o sledovatelnosti a označování geneticky modifikovaných organizmů a sledovatelnosti potravin a krmiv vyrobených z geneticky modifikovaných organizmů a o změně směrnice 2001/18/ES a nařízení EP a Rady (ES) č. 1946/2003 o přeshraničních pohybech geneticky modifikovaných organizmů. Kompetenční a sankční ustanovení z těchto nařízení obsahuje novela zákona č. 78/2004 Sb., která byla v polovině roku 2004 schválena vládou. Nové předpisy kladou důraz na informování a účast veřejnosti při povolování nakládání s GMO, zavádějí důsledné označování GMO a výrobků z nich, zaručující spotřebiteli možnost volby, a podrobně stanovují způsoby hodnocení rizik pro životní prostředí a zdraví lidí i zvířat. Držitelům povolení pro uvádění GMO do oběhu je stanovena povinnost provádět monitoring možných účinků na zdraví a životní prostředí.

V rámci Systému monitorování je sledován výskyt potravin na bázi GMO na trhu v ČR. Sledován je výskyt geneticky modifikované sóji, kukuřice a rajčat. Rok 2004 byl třetím rokem studie zaměřené na sledování potravin odebraných v obchodní síti s cílem zjistit, zda nejsou vyrobeny z GMO. Podobně jako v předchozích letech byly vzorky odebrány v obchodní síti ve čtyřech odběrových termínech, na 12 místech v ČR. Jednalo se o vzorky 4 druhů potravin: rajčata, sójové boby, sójové výrobky a kukuřičná mouka. Celkem bylo odebráno 192 vzorků (48 vzorků rajčat, 48 vzorků sójových bobů, 48 vzorků sójových výrobků a 48 vzorků kukuřičné mouky). K detekci GMO a potravin nového typu na bázi GMO byla využita screeningová a identifikační metoda polymerázové řetězové reakce (dále PCR), imunochemické metody (ELISA) a kvantifikační metoda PCR v reálném čase (dále RT-PCR).

Celkem bylo metodou RT-PCR vyhodnoceno jako pozitivní 19 vzorků sójových výrobků a 2 vzorky sójových bobů. Podle nařízení EP a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech a 1830/2003/ES o sledovatelnosti a označování geneticky modifikovaných organizmů a sledovatelnosti potravin a krmiv vyrobených z geneticky modifikovaných organizmů a o změně směrnice 2001/18/ES musí být povinně označovány potraviny, které obsahují více než 0,9 % GMO. Obsah do 0,9 % se považuje za náhodnou nebo technicky nevyhnutelnou příměs GMO. Vzhledem k tomu, že obsah GMO u vyšetřených potravin byl méně než 0,9 %, nemusely být tyto potraviny označeny na obalu, pokud GMO nebyl do potravin použit vědomě. Získané výsledky v letech 2002–2004 dokazují, že se v tržní síti v ČR vyskytují potraviny vyrobené z Roundup Ready sóji (40-3-2), která je v ČR povolena jako potravina nového typu, klesá však podíl potravin, které by měly být povinně značeny.


Tolik citace ze Zprávy, které se týkají GM plodin. Poněkud zarážející je oněch 0,9 % náhodných nebo nevyhnutelných příměsí GMO v potravinách, které nemusí být uvedeny na obalech. Znamená to snad, že téměř jedno procento geneticky modifikovaných rostlin představuje něco jako "povolený únik"? A co ta formulace "nevyhnutelná příměs" ? To zní velmi, velmi podivně, nezdá se vám ???

Ono těch devět desetin procenta se nezdá být mnoho, ale potraviny se nevyrábějí v dekagramových množstvích, ale v tunách a desítkách tun.


JL

Zpět na stránky Zdraví, výživa, ekologie a co s tím souvisí

Zpět k Mostu ?