Člověk má právo svobodně se rozhodnout, zda vůbec a co bude užívat. Takovýmto myšlenkovým pochodem byla u nás ukončena povinná fluorizace pitné vody.
Pitnou vodu našich pradědečků jsme začali postupně vylepšovat chlorováním a fluorizací. Kruh je v tomto případě uzavírán vynálezem filtrů, které jednoduše nasazené na vodovodní kohoutky v našich domácnostech zaručují odstranění chlóru a fluóru z naší vody ...
Mezi klasickými lékaři a alternativními léčiteli existuje ostrý spor o přidávání rozpustných fluoridů do vodních zdrojů za účelem snížení výskytu zubního kazu.
Odpůrci používání fluoridu tímto způsobem poukazují na to, že neexistuje jediná laboratorní studie dokazující, že sama fluorizace zubnímu kazu brání nebo jej redukuje a zároveň je pro lidi neškodná. Zastánci občanských svobod zásadně namítají, že fluorizace je nepřijatelnou formou nucené masové medikace. ...
Dostala se mi do ruky kniha nazvaná velmi sugestivně - Šokující pravda o vodě. Napsali ji manželé Paul C. Bragg a Patricia Braggová a vyšla u nás v roce 1998 v nakladatelství Fontána. Na obálce je dole několikrát se opakující nápis - světový bestseller. Nevím co si o tom myslíte vy, ale u mně označení knihy tohoto typu za světový bestseller budí spíše averzi
V následující části vám nabízím citace ze zmíněné knihy, ve které se fluor představuje jako látka nežádoucí.
Obyvatelstvu byla vštěpována myšlenka, že přísada fluoru sodného do pitné vody snižuje u dětí kazivost zubů. Ve Spojených státech přijímá téměř 80 milionů lidí bez rozmýšlení denní dávku fluoridu sodného v pitné vodě.
Miliony Američanů pijí vodu s rozpuštěným fluoridem sodným. Podle vládního nařízení má být fluor přidáván do pitné vody v poměru 1,2 dílu na milion (PPM) a je podle prohlášení U.S.Public Health Service (Veřejná zdravotní služba) absolutně bezpečný pro lidskou spotřebu. kvalifikovaný chemik ale ví, že absolutní bezpečnost je pouhou iluzí!
V roce 1939 pověřil známý institut na východě USA svého biochemika, aby našel způsob využití pro fluorid sodný, který vznikal jako odpadní produkt při výrobě hliníku. Minimálně dalších 45 průmyslových odvětví mělo rovněž problémy s odstraňováním fluoridů. Mnohé firmy byly zatíženy nákladnými procesy o náhradu škody v důsledku působení jedu na dobytek a obilí. Týkalo se to rovněž výrobců cihel, ocele, hnojiv, kovových slitin, krytinových tašek, keramiky, dále olejových rafinérií a celé řady atomových elektráren.
Náklady na odstranění těchto chemických látek vyly velmi vysoké. Nebylo by však možné tento odpadní produkt nějak prospěšně využít? Nu, biochemik byl inteligentní a vynalézavý muž. Proč by nemohly být fluoridy rozpouštěny v pitné vodě? Biochemik neměl žádné lékařské vzdělání a neprovedl ani jediné klinické vyšetření o působení fluoridu sodného na procesy v lidském těle. Jeho nápad však byl s nadšením přijat firmami, které měly problémy s odpady fluoridu sodného. Další krok byl jednoduchý. Nápad byl předán reklamním agenturám, aby patřičně zpracovaly veřejné mínění. Bylo vyhlášeno, že došlo k objevu nejvýznamnějšího zdravotního opatření novověku. Lidem, kteří jsou tak důvěřivý, byl pak naservírován „dojímavý“ příběh. Pokud je něco vědecky dokázáno, lidé tomu věří a spolknou návnadu i s háčkem. Tím to způsobem byl tedy využit skvělý příběh o tom, že fluorid sodný v pitné vodě zabraňuje tvorbě zubního kamene u dětí. tato reklama dosáhla pozitivního ohlasu. Konečně byla nalezena cesta, jak zabránit vzniku zubního kazu.
Každý inteligentní a myslící člověk ví, že zubní kaz je způsobován především špatnou výživou, zvláště konzumací rafinovaného cukru.
velké firmy a zaměstnanecké organizace drží určitým způsobem pohromadě. Vždyť mají na své straně většinu sdělovacích prostředků a pomocí jejich hlavního zdroje příjmů - reklam- vykonávají hospodářskou kontrolu. A tak velké obchodní a zaměstnanecké organizace vedly v novinách, časopisech, rozhlasu a televizi kampaň na využití fluoridu sodného. Každý, kdo zpochybnil přísadu fluoridu sodného do pitné vody byl označen za hloupého, hanebného, omezeného, neinformovaného a zaostalého člověka. Všeobecní i zubní lékaři většinou kapitulovali před těmito silami, neboˇť se obávali, že si získají u svých pacientů špatnou pověst.
Naštěstí se vždy najdou čestní a upřímní odborníci, kteří bojují za pravdu, i když jsou vystaveni pokusům o zesměšnění. Mimořádný nátlak byl činěn na městské a státní úřady, aby byl do pitné vody přimícháván fluorid. jistě víte, jak je možné přimět městské a státní úředníky k tomu, aby jednali podle našich přání.
Fluor je jedním z nejúčinnějších jedů, které jsou lidstvu známy.
Cílem firem bylo ovlivnit veřejné mínění tak, aby akceptovalo tvrzení, že fluor v pitné vodě zabraňuje kazivosti zubů u dětí. Do této propagandy bylo třeba jen zapojit sdělovací prostředky a zaktivovat jejich mocné lobby na všech stupních správy – jak v národním měřítku, tak v jednotlivých zemích a městech.
V mnohých městech USA je nyní do pitné vody přimícháván fluorid. Podle našeho názoru je dnes příčinou mnoha úmrtí z poškození tepen, které díky fluoridu předčasně zestárly. Poškozovány ale nejsou jen tepny, ale i srdce, plíce, játra a jiné životně důležité orgány.
Před 100 lety nemusel být vystaven nebezpečí otravy fluorem ani jediný člověk, ani zvíře. Nebyl v to době totiž ještě používán!
V Evropě se fluor přidává do pitné vody, bohudíky, jen v omezeném množství. Zato jsou s velkými reklamními náklady propagovány zubní pasty obsahující fluor a tabletu fluoru pro děti. Kupujte jen zubní pasty bez fluoru a nedopusťte, aby vaše děti polykaly v mateřských školkách a ve školách tablety fluoridu.
Stomatologové tvrdí: stav chrupu se u dětí a mladistvých od roku 1990 neustále zhoršuje. Ve stálém chrupu se jedná o výrazné zvýšení kazivosti. Preventivní programy byly zrušeny, fluorizace vody je jen nedostatečně nahrazena fluoridovanou solí.
Na serveru Zdravá
rodina (v rubrice lékař radí) se píše:
Nejznámějším prvkem, často zmiňovaným v souvislosti s prevencí, je
fluor. Tento prvek je velmi rozšířený v přírodě: v horninách, ve vodě,
u člověka a u zvířat především v kostech a zubech -, v rostlinách i ve
vzduchu, který dýcháme. I přes tyto skutečnosti je dle mezinárodního šetření
dokázán nedostatečný přísun zmíněného prvku, a z toho vyplývající
nedostatečná prevence zubního kazu. Z důvodu závažných argumentů, jako
např. pachuť vody, se postupně upustilo i od fluorizace pitné vody. To všechno
jsou skutečnosti vedoucí ke stále se zvětšující kazivosti zubů. A přitom
je fluor tak potřebný: posiluje povrchové vrstvy skloviny, remineralizuje odvápněné
části skloviny obdobně jako sklovinu poškozenou kyselým prostředím v ústech.
Shrneme-li předešlé informace, dojdeme k závěru, že fluor je pro stavbu
zubu a vůbec prevenci zubního kazu nezbytný. Nejschůdnější cesta, jak tělu
fluor dodat, je formou přípravků ústní hygieny s obsahem fluoru.
V rohovoru na
stránkách Ordinace.cz se mimo jiné dozvíte:
V současné době je k dispozici dostatek prostředků k fluoridové prevenci
zubního kazu ( téměř veškerý sortiment zubních past je s F, fluoridovaná
kuchyňská sůl, F tablety, F gely pro domácí použití a dlouhá řada prostředků
pro použití v ordinaci), takže plošná fluoridace pitné vody je nadbytečná.
I když v řadě států se fluoriduje i nyní a u nás, kde se s úpravou vody
skončilo v r.1987, toto preventivní opatření přineslo velké úspěchy.
A jedna perlička na závěr:
Nedávné výzkumy provedené v USA se zabývaly koncentrací fluoridů v dětských
potravinách. Poměrně překvapivě se ukázalo, že nejvíce fluoru je obsaženo
v kuřecím mase. Příčinou je patrně nedokonalé vykostění při průmyslovém
zpracování, kdy v mase zůstávají kousky kostí obsahující právě tento
prvek.
Jestli ode mě očekáváte verdikt, jak to tedy s tím fluorem doopravdy je, asi vás zklamu. Jako chemik původním vzděláním mohu k fluoru říci toto. Patře do rodinky halogenů, mezi které patří podle rostoucího protonového čísla fluor - chlór - bróm - jód a astat. Reaktivita těchto prvků vzrůstá zdola nahoru; fluor je tedy nejreaktivnější; dalo by se napsat nejagresivnější. Všechny prvky tělo potřebuje - kromě radioaktivního astatu a brómu, který prý dávali na vojně do kafe (tedy ve formě bromidu, že ...), aby u vojáčků potlačili sexuální choutky.
Já osobně bych ale zmíněnou knihu, která je vůči fluoru a fluorizaci obecně bral trochu s rezervou. Píše se tam spousta věcí, se kterými asi selský rozum nelze ztotožnit. Pokud pominu otázku pití destilované vody, tak mě tam dost zaujalo tvrzení, že není zapotřebí doplňovat ztráty solí způsobené pocením. Člověka asi napadne, proč by v sobě a v potu vlastně tu sůl tedy měl? Organismus živočichů prošel vývojem trvajícím milióny let (pokud nás tedy geneticky nevyrobili UFOni). A ta sůl je tam prostě zapotřebí. Nejsem lékař, ale domnívám se, že rovnováha elektrolytů v tělních tekutinách je jednou z podmínek, aby vůbec fungovaly nervové spoje a tím i řízení funkcí všech orgánů. Krev, tělní tekutiny i slzy jsou slané; to ví každý - minimálně s těmi slzami si to měl a má možnost ověřt.
Udělal jsem nedávno následující zkušenost. Snažil jsem se poctivě držet týdenní hladovku k podzimnímu pročištění organismu.Pil jsem jen čaje z bylinek, nic víc. Koncem pátého dne se u mě začaly projevovat křeče v dlaních a v chodidlech. Zpočátku sporadicky, ke konci sedmého dne už skoro při každém pohybu. Vydržel jsem to tedy přesně těch 7x24 hodin - a hned v té první minutě hodiny osmé se instinktivně vrhnul k misce s děsivě osolenými buráky a narval jich do sebe pod tlakem pěkných pár hrstí. Příšerné ukončení hladovky, že? Ale fakt je, že mé potíže v tom okamžiku zmizely.Celý týden jsem nepřijal ani zrnko soli - a tohle byla reakce. Nechat si tedy namluvit, že sůl vůbec nepotřebujeme, je ... no, řekněme pitomost. Samozřejmě ne moc, nadbytek škodí stejně jako nedostatek.
Ono to nějak tak je asi s tím fluorem. Na obálce knihy je jako jedno z hesel - smrtelný jed fluor. Jo, fluor jako plyn jistě jed je. Nechat si ho nabublat do vody a pít jako sodovku by asi způsobilo okamžitou splatnost vaší životní pojistky. Ale k fluorizaci vody (a zubních past i čehokoliv jiného) se používá fluorid sodný; z něj ovšem přichází fluor ve formě fluoridového aniontu. Stejné je to i s chlórem v kuchyňské soli. Plynný chlór působil jako děsivý bojový plyn, ale chloridové anionty jsou pro nás nutné k životu. Rada nepít fluorizovanou vodu se nás tedy již pěkných pár let netýká. Myslím si také, že hledat zubní pasty bez fluoridu sodného by bylo pošetilé. Myslím si také, že pošetilé je v našich podmínkách používat různá zařízení na úpravu vody pracující na fyzikálním principu ; ať již třeba reverzní osmózy nebo jako iontoměniče. Co je dobré pro kotel parní lokomotivy, nemusí být dobré pro nás. Totéž si myslím o pití destilky, ale to už by si zasloužilo vlastní povídání.
JL
zpět na stránky Zdraví, výživa, ekologie a co s tím souvisí