Víte o tom, že s potravinami dostáváte do těla nejrůznější chemikálie? - stačí číst obaly. Tak třeba sušená bramborová kaše: obsahuje barvivo E 100, stabilizátor E 450, emulgátor E 471, antioxidanty E 320 a E 304 a konzervant E 223. Co ta podivná čísla znamenají?
E s třemi čísly označuje aditiva, látky přidávané do potravin z nejrůznějších důvodů. Některé jsou zcela neškodné - například E 100 je přírodní žluté barvivo kurkumin; ani emulgátor E 471 není škodlivý. Horší je E 223, což je disiřičitan sodný, který se do kaše přidává nejen kvůli konzervaci, ale aby brambory nehnědly. Tato látka rozhodně neškodná není - stejně jako oxid siřičitý, který se s oblibou přidává do sušeného ovoce či vína (do červeného 160 - 210 mg S02 na litr, do bílého 210 až 260 mg). Někteří lidé kvůli tomu mají alergii na víno či trpí bolestmi hlavy (hlavně z nekvalitních, silně sířených vín). Do sušeného ovoce se oxid siřičitý dává převážně z důvodů estetických: zatímco sířené meruňky jsou hezké, štavnaté, oranžové a přímo lákají ke koupi, přírodně usušené jsou hnědé a méně vzhledné. A cena za krásu? Povolený limit oxidu siřičitého je pro meruňky 2 gramy na kilo a často se překračuje. Proto by se silně sířené ovoce (meruňky, broskve, rozinky, švestky, fíky) mělo před jídlem omýt v teplé vodě a konzumace by se rozhodně neměla přehánět. Značně sířené bývají též banány, jablka či hrušky. Asi pětina populace je na S02 a podobné sloučeniny citlivá, a proto by měla dávat přednost nesířenému sušenému ovoci z prodejen zdravé výživy. A bramborovou kaši bychom si měli uvařit z brambor.
Kyselina benzoová a sorbová jsou další
konzervační látky, které moc neprospívají zdraví.
Konzervují se jimi nealkoholické nápoje, džemy, chléb s
delší trvanlivostí, kečupy, hořčice. Naštěstí máme
možnost koupit si výrobky, které je neobsahují. Místo běžného
džemu s kyselinou benzoovou se prodává Extra džem,
konzervovaný pouze cukrem a vyšším podílem ovoce.
Pochopitelně je dražší, zato chutnější. Kyselina
benzoová, kterou by neměly konzumovat děti do tří let a
ani dospělí by to neměli přehánět pro podezření z
rakovinotvorných účinků, se často dá nahradit
sterilizací.
Bujónové kostky jsou oblíbené, protože kuchaři ušetří
minimálně dvě hodiny vaření masa nebo zeleniny. Ale každého,
kdo je používá, občas napadne, co se skrývá v malé
kostičce ve zlatém obalu, že dokáže polévce či omáčce
dodat ten správný říz. Na rozdíl od toho, co se snaží
vsugerovat výrobci, hlavní součástí bujónových kostek
není masový nebo zeleninový výtažek (toho jsou v kostkách
pouhá dvě až tři procenta), ale především sůl (50 až
60 %) a glutaman sodný (10 až 15 %). Tato látka na zvýraznění
chuti, označovaná také kódem E621, nemá nejlepší pověst.
Není totiž tajemstvím, že někteří výrobci ji používají,
aby zakryli nevýraznou chuť výrobku připraveného z méně
kvalitních surovin. Kromě toho se jí dlouhou dobu kladlo
za vinu, že způsobuje takzvaný čínský syndrom, který
se projevuje zarudnutím pokožky, bolestmi hlavy a šíje,
bušením srdce. Glutaman - sůl kyseliny glutamové, což
je jedna z aminokyselin obsažených ve většině živočišných,
ale i rostlinných bílkovin - je typický pro čínskou
kuchyni, protože je obsažen v sojové omáčce. 'Příčiny
tohoto syndromu zůstávají stále nevysvětleny, uvažuje
se o nesnášenlivosti alkoholu, koření či krevet. Ale
není prokázáno, že ho způsobuje glutaman. Glutaman se získává
fermentací cukrové řepy nebo třtiny. Přirozeně se nachází
v mase, rybách, mořských plodech, rajských jablíčkách,
houbách. Oblibu si získal proto, že dodává masitou chuť
gulášům, polévkám, omáčkám, zlepšuje chuť vařené
zeleniny a zvýrazňuje chuť. Dnes je obsažen v mnoha průmyslově
vyráběných potravinách: hotových masných jídlech, práškových
polévkách, slaných pochoutkách. Jeho přítomnost musí
být na obalech označena, ne však jeho množství. To je předpisy
omezeno na 10 000 miligramů na kilogram. Dnes už se na výrobcích
nemusí uvádět, že výrobek je nevhodný pro děti do tří
let, jako tomu bylo dřív, kdy se předpokládalo, že
glutaman může poškodit mozek malých dětí. Pro toto
tvrzení chybějí přesvědčivé důkazy, názor odborníků
na používání této látky v dětské stravě se však
nezměnil- pro malé děti do tří let není vhodný. Ne
snad přímo škodlivý, ale rozhodně ne ideální.
Harmonizujeme totiž své normy s Evropskou unií, a tam
podobná povinnost neplatí. Někteří výrobci mají
pocit, že by takovým označením výrobek degradovali, a
tak je nepoužívají. Takže glutaman se cpe legálně do všeho
a ve velkých dávkách: povolené množství je 1 g/kg. Zvlášť
vydatně jsou jím napěchovány levné uzeniny; v těch bývá
zpravidla jen málo masa, zato hodně vody a sójových
preparátů. Chuť masa se dodává různými chemikáliemi,
mimo jiné glutamanem.
Uzeniny obsahují ve značné míře i jiné 'specialitky' chemického průmyslu: dusitany a dusičnany. Tyhle konzervační látky, které dávají párečkům a salámům při pečení báječnou červenou barvu,jsou podezřelé z kancerogenních účinků a u dětí vyvolávají vážnou chorobu methemoglobinémie (modrání kojenců). Chemikálie v potravinách by při běžném stravování rozhodně neměly ohrozit zdravého dospělého člověka. Děti, nemocní a staří lidé by měli být opatrní. Naštěstí prodejen, kde se dají nakoupit zdravé potraviny, je u nás dost.
Některé látky se smějí používat jen v omezeném množství a jen u některých druhů potravin. Například barvivo amarant se dá používat jen pro některé účely a ještě v omezené míře. Ještě omezenější je použití červeného barviva erythrosin (E 127). Může se přidávat pouze do koktejlových třešní v maximální dávce 0,02 procenta. O nic lepší pověst nemají ani antioxidanty butyl hydroxyanisol (E 320) a jeho příbuzný butyl hydroxytoluen (E 321), které zabraňují žluknutí tuků. Toxikologové bedlivě sledují i dusitany (E 249 a E 250), jediné konzervační látky, které jsou schopny ochránit uzeniny před bakterií Clostridium botulinum, jež způsobuje botulismus, neblaze proslulou otravu klobásovým jedem. U všech těchto látek byl totiž prokázán při vysokých dávkách škodlivý vliv na zvířata. Vztahovat však vědecké výsledky z výzkumů na zvířatech na člověka v sobě vždy nese jistou dávku nejistoty. Epidemiologický výzkum účinků přísad na člověka však neexistuje. Evropská direktiva z roku 1995 nařizuje členským státům sledovat, jaké množství aditiv populace konzumuje. Výsledky monitorovacího programu ve Francii ukázaly, že k překračování bezpečné meze by mohlo docházet u oxidu siřičitého. Ten se přidává hlavně do alkoholických nápojů, vína a sušeného ovoce. Ve větším množství způsobuje bolesti hlavy a podráždění dýchacího a zažívajícího ústrojí. Výzkum však nebere v potaz, že osoby s hodně atypickými stravovacími návyky mohou být zasaženy více. Průměrný spotřebitel se nemusí obávat nadměrné konzumace škodlivých látek, ale například velký milovník uzeného, který nakupuje pouze u výrobce, jenž používá maximální povolené dávky přísad, už ohrožen být může. Přísady mají v potravinách čtyři hlavní funkce Na seznamu povolených aditiv je asi tři sta padesát látek. Některé z nich pocházejí přímo z přírodních zdrojů, jiné jsou získávány chemickou cestou. Jedna látka se může používat pro několik různých účelů. Například mikrokrystalická celulóza může být zahušťovadlem, když zahušťuje kapalinu, nebo stabilizátorem, když pomáhá v potravině stabilizovat rovnoměrné rozptýlení určitých částic. A může mít i funkci plnidla, které nastavuje množství potraviny, aniž by jí přidávala energetickou hodnotu. U některých látek se lze jen dohadovat, proč je tam výrobce vůbec dává. Organismu je to ale jedno, protože reaguje na tutéž látku stejně, ať už je přidáno jako barvivo, nebo jako provitamin. Základní funkce, které přísady při výrobě potravin plní, jsou čtyři:
Konzervační látky jsou pochopitelně nejčastěji v konzervách, zakázány jsou u neupravených potravin, mléka, másla, mouky, masa. Dešifrovat složení dokáže jen výrobce Podle zákona o potravinách musí výrobci na obalech uvádět všechny použité přísady, a to v sestupném pořadí podle klesajícího množství, v jakém jsou v potravině obsaženy. Uvedeny mohou být buď názvem látky, nebo ve formě číselného kódu Evropské unie.
Je lepší se vyhnout:
Zabraňte používání těchto přísad tím, že budete správně vybírat výrobky, které kupujete. Kupující nakonec určuje složení výrobku. Myslete na vaše zdraví a zdraví vašich dětí.
E 100 Kurkumin, přírodní žluté barvivo
E 102 Tartrazin . Žlutooranžové barvivo, které se velmi často používá v nápojích, pečivu, sušenkách, masných výrobcích, uzeném tresčím mase, omáčkách, cukrárenských výrobcích a rychlém občerstvení
E 104 Chinolinová žluť. Zelenožluté barvivo užívané obzvláště u uzených ryb a karbanátků plněných vařeným vejcem
107 Žluť 2G.. Žluté barvivo, které se velmi často používá v nápojích, pečivu, sušenkách, masných výrobcích, uzeném tresčím mase, omáčkách, cukrárenských výrobcích a rychlém občerstvení
E 110 Žluť SY. Žluté barvivo používané v čokoládových nápojích, polévkách v sáčku a dezertech, sušenkách, strouhance, kompotech a zavařeninách
E 122 Azorubín. Červené až purpurové barvivo užívané u malinových nápojů, džemů, dezertů, omáček (i hnědých) a polévek v sáčku
E 123 Amarant. Červené barvivo užívané v nápojích, náplních ovocných koláčů, želé, sladkém pečivu, polévkách v sáčku, masových směsích a beefburgerech.
E 124 Ponceau YR. Červené barvivo do masových past, rajské polévky, výrobků z jahod a ve směsích pro sladké pečivo
E 127 Erithrosin. Červené barvivo užívané u višní s červenou polevou, konzervovaného ovoce, dezertů v prášku, sušenek, šunky, výrobků z vepřového masa a nekterých výrobků pro rychlé občerstvení z brambor
E 128 červeň 2G. Červené barvivo užívané u pečiva plněného vepřovým masem, párků a dalších masových výrobků
E 131 Patentní modř V. Modrofialové barvivo užívané zvláště u karbanátků plněných vařeným vejcem
E 132 Indigotin. Modré barvivo užívané v masných výrobcích a masových směsích
E 133 Brilantní modř. Modré barvivo užívané ve výrobcích pro rychlé občerstvení s příchutí slaniny a hrášku v plechovce
E 142 zeleň S. Zelené barvivo užívané u zeleného hrášku, chřestové polévky, mátové šťávy a nápojů a želé z limet
E 150 karamel. Hnědé barvivo z cukru užívané v nápojích, masových směsích, polévkách, omáčkách, chlebu, pečivu, sušenkách, octu, marmeládě a výrobcích z hovězího
E 151 čerň PN. Černé barvivo do ovocných omáček a náplní pro tvarohové koláče.
E 153 medicinální uhlí. Černé barvivo ze spálených rostliných tkáních užívané v ovocných šťávách, džemech a želé.
E 154 hněď FK. Hnědé barvivo užívané u uzených ryb
E 155 hněď HT. Hnědé barvivo používané v celé řadě upravovaných potravin.
E 200 kyselina sorbová. Užívá se v jogurtech, sýrových výrobcích, baleném pečivu, v náplních a polevách, nealkoholických nápojích a mražené pizze.
E 202 sorban draselný je používán jako konzervant džemů
E 210 kyselina benzoová. Konzervační látka, která se přirozeně vyskytuje v čaji a malinách, vyrábí se také uměle a používá se ve výrobcích z ovoce, v nálevech, marinovaných rybách, salátové zálivce, v pivu a instantní kávě.
E 211 benzoan sodný. Konzervační látka používaná u konzervovaných omáček, nealkoholických nápojů a sladkostí.
E 212 benzoan draselný. Konzervační látka, která se přirozeně vyskytuje v čaji a malinách, vyrábí se také uměle a používá se ve výrobcích z ovoce, v nálevech, marinovaných rybách, salátové zálivce, v pivu a instantní kávě.
E 213 benzoan vápenatý. Konzervační látka, která se přirozeně vyskytuje v čaji a malinách, vyrábí se také uměle a používá se ve výrobcích z ovoce, v nálevech, marinovaných rybách, salátové zálivce, v pivu a instantní kávě.
E 214 soli kyseliny hydroxybenzoové. Konzervační látka, která se přirozeně vyskytuje v čaji a malinách, vyrábí se také uměle a používá se ve výrobcích z ovoce, v nálevech, marinovaných rybách, salátové zálivce, v pivu a instantní kávě.
E 215 soli kyseliny hydroxybenzoové. Konzervační látka, která se přirozeně vyskytuje v čaji a malinách, vyrábí se také uměle a používá se ve výrobcích z ovoce, v nálevech, marinovaných rybách, salátové zálivce, v pivu a instantní kávě.
E 216 soli kyseliny hydroxybenzoové. Konzervační látka, která se přirozeně vyskytuje v čaji a malinách, vyrábí se také uměle a používá se ve výrobcích z ovoce, v nálevech, marinovaných rybách, salátové zálivce, v pivu a instantní kávě.
E 217 soli kyseliny hydroxybenzoové. Konzervační látka, která se přirozeně vyskytuje v čaji a malinách, vyrábí se také uměle a používá se ve výrobcích z ovoce, v nálevech, marinovaných rybách, salátové zálivce, v pivu a instantní kávě.
E 218 soli kyseliny hydroxybenzoové. Konzervační látka, která se přirozeně vyskytuje v čaji a malinách, vyrábí se také uměle a používá se ve výrobcích z ovoce, v nálevech, marinovaných rybách, salátové zálivce, v pivu a instantní kávě.
E 219 soli kyseliny hydroxybenzoové. Konzervační látka, která se přirozeně vyskytuje v čaji a malinách, vyrábí se také uměle a používá se ve výrobcích z ovoce, v nálevech, marinovaných rybách, salátové zálivce, v pivu a instantní kávě.
E 220 oxid siřičítý
E 222 hydrogen syřičitan sodný. Konzervační látka užívaná ve vínu a pivu. Používá se také jako bělidlo.
E 223 metasyřičitan sodný. Konzervační látka používaná u uzenin, konzervovaných omáček, nakládaných cibulek, bramborové kaše v sáčku a u pomerančové šťávy
E 224 metasyřičitan draselný. Konzervační látka užívaná v domácnostech do kompotů a vína i do průmyslově vyráběného piva.
E 226 Siřičitan vápenatý. Konzervační látka užívaná v jablečném víně.
E 227 Hydrogensiřičitan vápenatý. Konzervační látka užívaná v pivu.
E 249 Dusitan draselný. Konzervační látka užívaná ve vařeném a konzervovaném mase a uzeninách
E 250 Dusitan sodný. Konzervační látka užívaná ve vařeném a konzervovaném mase a uzeninách. E 249 a E 250 jsou jediné konzervační látky, které jsou schopny ochránit uzeniny před bakterií Clostridium botulinum, jež způsobuje botulismus, neblaze proslulou otravu klobásovým jedem.
E 251 dusičnan sodný. Konzervační látka užívaná ve vařeném a konzervovaném mase, uzeninách
E 252 dusičnan draselný. Užívaná se pro konzervaci a ochranu masa
E 270 kyselina mléčná. Konzervační látka. Užívá se v margarínech, mléce pro děti, salátových zálivkách, cukrárenských výrobcích a nealkoholických nápojích.
E 281 konzervační látka propionan sodný.
E 300 vitamin C. Užívá se v ovocných výrobcích, nealkoholických nápojích, sušených bramborách a pivu jako antioxidant
E 310 propylgallát. Antioxidanty, které se přidávají do tuků a olejů. Najdeme je také ve smaženém jídle a výrobcích k rychlému občerstvení.
E 311 Oktylgallát. Antioxidanty, které se přidávají do tuků a olejů. Najdeme je také ve smaženém jídle a výrobcích k rychlému občerstvení. E 312 Dodecylgallát. Antioxidanty, které se přidávají do tuků a olejů. Zabraňuje žluknutí tuků. Najdeme je také ve smaženém jídle a výrobcích k rychlému občerstvení.
E 320 Butylhydroxyanizol. Antioxidant užívaný v rozinkách, sušenkách, sladkém pečivu, konzervovaných omáčkách, zmrzlině, margarínu, nealkoholických nápojích a smažených polotovarech
E321 jeho příbuzný butyl hydroxytoluen
E 322 emulgátor lecitin)
E 330 kyselina citronová, používá se jako antioxidant nebo pro dodání kyselé chuti
E 406 Agar. Ztužovač a stabilizátor extrahovaný z mořských řas. Užívá se ve zmrzlině, mražených ovocných pohárech a k povrchové úpravě masa.
E 407 Karagena Emulgátor, ztužovač a želatinizující látka získávaná z mořských řas. Používá se ve zmrzlině, v želé, mražených ovocných pohárech, ve šlehačce, zdobení koláčů a v sýrech.
E 413 Tragant. Emulgátor ztužovač a stabilizátor získávaný z pryskyřice. Užívá se v sýrech, zdobení koláčů, salátových zálivkách.
E 414 Arabská guma. Ztužovač, emulgátor a stabilizátor získávaný z pryskyřice. Užívá se u některých balených smetanových sýrů a směsí pro dorty.
E 421 Mannitol. Sladidlo a přísada zkvalitňující strukturu některých sladkostí a zmrzliny. Získává se z mořských řas a z jasanu.
E 430 Polyoxyetylenmonostearan. Emulgátor a stabilizátor používaný v pečivu
E 431 Polyoxyetylenmonostearan. Emulgátor a stabilizátor používaný v pečivu
E 440 pektin -želírující látka.
E 450 prášek do pečiva, kypřící látka disfosforečnan sodný
E 471 Emulgátor, neškodný, monoglycerolester mastných kyselin E 475 Emulgátory, polyglycerolester mastných kyselin .
E 508 Chlorid draselný. Náhražka soli a želatinizační přísada.
E 510 Chlorid amonný. Užívá se pro chuť u kvašených potravin.
E 514 Síran sodný.
E 541 Fosforečnan sodnohlinitý. Kypřidlo ve směsích pro přípravu pečiva.
E 500 Hydrogenuhličitan sodný, jedlá soda (nesprávný název, jedná se o regulátor kyselosti nebo kypřící látku E 500).
E 621 Glutaman sodný. Obvykle se získává z cukrové řepy. Používá se pro chuť v mase, polévkách, pikantních výrobcích pro rychlé občerstvení a mnoha polotovarech.
E 622 Glutaman draselný. Obvykle se získává z cukrové řepy. Používá se pro chuť v mase, polévkách, pikantních výrobcích pro rychlé občerstvení a mnoha polotovarech.
E 623 Glutaman vápenatý. Obvykle se získává z cukrové řepy. Používá se pro chuť v mase, polévkách, pikantních výrobcích pro rychlé občerstvení a mnoha polotovarech.
E 627 Guanylan sodný. Užívá se pro chuť u pikantních výrobků pro rychlé občerstvení polévek v sáčku, omáčkových granulí a jídel z předvařené rýže
E 631 Inozinan sodný. Užívá se pro chuť u pikantních výrobků pro rychlé občerstvení polévek v sáčku, omáčkových granulí a jídel z předvařené rýže
E 635 Ribonukleotidy sodné soli. Užívá se pro chuť u pikantních výrobků pro rychlé občerstvení polévek v sáčku, omáčkových granulí a jídel z předvařené rýže
E 924 Bromičnan draselný. Užívá se k bělení mouky. Najdeme jej tedy v chlebu, pečivu a sušenkách.
E 925 Chlor. Slouží k bělení bílé mouky. Najdeme jej tedy v chlebu, pečivu a sušenkách.
E 926 Oxid chloričitý. Slouží k bělení bílé mouky. Najdeme jej tedy v chlebu, pečivu a sušenkách. Používá se také k čištění vody.
- poškození střev E 220, 221, 222, 223, 224
- poruchy zažívání E 338, 339, 340, 341, 450, 461, 463, 465, 466, Eiscreme E107
- kožní onemocnění E 230, 231, 232
- zničení vitaminu B 12 E 200
- cholesterol E 320, 321 (žvýkačka Orbit E 320)
- citlivost nervů E 311, 312
- kurděje E 330 je nejnebezpečnější, rakovinotvorný-je obsažen např. v krabím masu, sýru Bonbel, houby v konzervách, rajčata v konzervách
POZOR!! E 123 je silně
rakovinotvorný!!! V USA a Rusku zakázán!!!
Pozor na následující přísady především v těchto
potravinách :
Mamba E 123, 110-pozor!Medvídci ze želatiny,
Harribo-želatina, lentilky, šlehačkový pudink Zotti, rybí
prsty Iglo, smetana Kraft, Vanilkový pudink E102, 110,
hotové omáčky všeho druhu. Lentilky E110, 120, 131,
Plnotučná hořčice Malva - E 102, 110, 211
Psáno 9.května 2000
Následující odstavce vyjímáme z textu Informace hlavního hygienika ČR - Přídatné látky v potravinách označené “E…'
Text letáku “Přísady do potravin' se šíří formou řetězového dopisu. Údajným distributorem je Klinika dětské onkologie University Düsseldorf. Informace uvádí, že některé látky, používané úmyslně jako přísady při výrobě potravin, jsou podezřelé, nebezpečné či dokonce poškozující zdraví. Další látky označuje jako rakovinotvorné (karcinogenní). Většina látek uvedených v těchto skupinách je povolena pro výrobu potravin také v ČR. Hlavní hygienik ČR prohlašuje, že tyto látky se v ČR používají způsobem, který je principiálně shodný s podmínkami, užívanými v zemích EU a ve shodě se zásadami, které pro jejich používání stanovila Světová zdravotnická organizace ve spolupráci se Světovou organizací pro výživu po důkladném toxikologickém zhodnocení. Proto je použití odpovídající předpisům ČR bezpečné, při dodržení stanovených limitních hodnot neohrožuje zdraví spotřebitelů a odpovídá současným poznatkům lidstva. Takto vyrobené potraviny jsou zdravotně nezávadné.
Pro řadu těchto látek platí, že musí být z organizmu odstraněny. U spotřebitelů, kteří konzumují hodně potravin, obsahujících tyto “přísady', jsou tedy játra či ledviny, kde většinou k odstranění dochází, zatíženy více. Zdraví spotřebitelů však tím není ohroženo.
Potud hlavní hygienik. Máte-li zdravá játra a ledviny, jste asi za vodou. Pokud ne, máte smůlu. Může třeba dojít k jejich přetížení, k němuž by požitím 'nekontaminované' potraviny nedošlo. Tak to chápe můj selský rozum. Poučen články o neuroimplantátech je mi jasné, že mnoho čtenářů mě bude obviňovat, že dělám zbytečnou paniku. Proč paniku? Tady máte informace a naložte si s nimi, jak umíte. Klidně pijte barevné limonády slazené karcinogenními náhražkami sladidel a označované jako Light. Nejspíš se vám nic nestane. Ne každý kuřák přece dostane rakovinu plic. Ale od této chvíle budete vědět, že tu riziko je. Třeba vám ta informace k něčemu bude.
Přehled byl původně otištěn na jedné ze stránek serveru o homeopatii MUDr. Miroslava Ilgnera, s jehož laskavým svolením ji přebírám.
JL