Dostal jsem zajímavý dopis, jako reakci na jeden z převzatých
článků. Pokládám jej za natolik zajímavý, že bych se rád o něj s vámi
vámi podělil v celém znění. Pokoušel jsem se autor, pana doktora Křenka,
kontaktovat, zda jeho dopis mohu zveřejnit, ovšem zpětná adresa se ukázala
být jako nefunkční. S omluvou tedy dopis uvádím "na vlastní
triko" - díky!
JL
Na svých stránkách Zdraví, ekologie …jste převzali stať balamucení lidstva o vztahu farmaceutických firem atd. Ano tento vliv jest, byl a bude, v minulosti se o šíření svých zaručených receptů starali mastičkáři, nyní velké firmy s využitím daných informačních technologií a s využitím psychoanalýzy jedince. Vím, že je třeba se jim bránit, ale nelze to vést stylem, aby si každý rozmyslel návštěvu lékaře a bral tak vše na sebe. Naším i celosvětovým problémem je především standardizace vyšetření a terapie nemocí, která by pokud možno přesně vytvořila mantinely přes které by se nejen lékař ale i všechny zainteresované strany včetně pojišťoven a farmaceutických firem neměly dostat. To je ta hlavní cesta. U nás je bohužel neřešena od revoluce. Tento dokument by měl být včleněn do koncepce zdravotnictví, která neexistuje. Dnes je tvorba standardů ohrožena ještě více, neboť by v konečném důsledku musely pojišťovny zaplatit za jasně stanovených regulí vedoucích k efektivní léčbě pacienta podstatně více než dosud. Druhou cestou je návrat etiky a společenské vážnosti lékařské profese, ta se bohužel v této více než konzumní společnosti odvíjí od peněz. Proto abyste mohl mít informace musíte dělat něco navíc. Výzkum, granty atd. z nichž si knihy či konference zaplatíte. Máte své nemocné, studenty, postgraduální výuku (doškolování lékařů) a k tomu máte mít ještě výzkum, abyste obešel finanční limity zaměstnance nemocnice a nizkoúvazkového vysokoškolského učitele? Privátní lékaři jsou na tom lépe, ale ani zde možnost odpisů nevyváží finanční náročnost nutného sebevzdělávání. A zde je prostor pro firmy. Těžko odmítnete možnost vyjet na kongres za firemní peníze. Získané informace přece poslouží vašim pacientům, ne? V případě zaměstnavatele také bude jistě lépe hodnoceno že nezatěžuje jeho rozpočet! Záleží pak jen a jen na vaší lékařské a lidské etice jak se s těmito tlaky vyrovnáte. Jsou zde, kromě uvedených novinových článků a další výkřiků jasné systémové kroky, které by tato negativa snížily? Je zde v tomto směru zřejmý, jasný a kodifikovaný zájem oficiálních institucí včetně politických stran, tvrdících, že zdraví člověka je na prvém místě!
Co se týče endokrinologické části, jen bych podotkl, že syndrom mužského klimakteria není výmysl firem, ale skutečně existující paralela klimakterického syndromu u žen. K tomu, že HRT (hormonální substituční terapie) u žen je tak riziková bych nesoudil. Poslední výzkumy ukazují, že je třeba písně individualizovat. Tak jako vždy při novém objevu dochází při jeho hodnocení léty k extrémům a je třeba k němu přistupovat se „selským rozumem“. Tak třeba využití HRT v USA. Nikdo nepíše, že mnoho lékařů. asi i z důvodů sociálních (míněno tlak veřejnosti, být mladý a happy i do vysokého věku), podávalo tyto preparáty ženám i ve vyšším až přímo vysokém věku (cca 70 a výše), kdy riziko samotné rakoviny a dalších chorob je vyšší. Tady by měla své místo výše uvedená standardizace a jasná koncepce péče o lidi spolu s odborně vedenou osvětou. Je nutno si uvědomit, že jediným čím lze předcházet nemocem je prevence. Bohužel mnoho preventivních programů bylo po revoluci zrušeno. A co se týče např. podávání hormonů to vede na druhé straně, za předpokladu svědomitého lékaře a pacienta, k lepší péči. Neboť např. mnoho žen, které by jinak k lékaři nepřišly, je pečlivě sledováno jak laboratorními tak zobrazovacími metodami (mamografie) v intervalech dle metodických listů.
K některým údajům v uvedeném článku bych byl také kritičtější. Poněkud mne překvapuje, že při hledání příčin proč mají farmaceutické firmy takový úspěch nejsou citováni sociologové. Mnohé totiž vychází ze socioekonomického systému a sociálních vazeb. Práce člověka je využívána mnohdy ad maximum s minimem času na regeneraci. Spolčenost přenechává mnoho na jedinci a ne všichni to zvládnou. Z toho vychází i nyní převládající životní styl. Ten nevytváří farmaceutické společnosti, ale těží z něj. Mnohdy je moderní mít svého psychoanalytika atd.Že ze životního stylu vychází mnoho závažných onemocnění se ví již dávno, ale pro změnu v myšlení lidí se oproti pilulkám atd.(tedy financím) dělá velmi málo. Co se týče některých výrobků jednotlivých firem chtěl bych jen podotknout, že některé posudky mohou být také výsledkem konkurenčního boje. Základem by v tomto případě měla být opravdu odborně vedená mediální kampaň. Také pod každým podobným článkem jako je ten Váš převzatý by měl být podepsán vedle autora odborný konzultant. Nechci napadat uvedená zahraniční periodika, ale i v nich se někdy objeví články podléhající soudobým trendům a vzbuzují u odborníka pochybnosti. Čtenář bohužel dostane jen výsledek nebo závěry publikace, ale neznalý autor článku si nerozebere a nezhodnotí jak byl citovaný výzkumný záměr postaven, na jakém souboru byl proveden ani jak statisticky zpracován. Ale to jsou chyby medií i v jiných oblastech, kdy je předkládán jakýsi statistický výsledek bez znalosti těchto kriterií. Jen člověk, který ke statistice trochu přičichl si od těchto zpráv nechává odstup.
Závěrem rozhodně nesouhlasím s výrokem,že pacient by si měl rozmyslet jestli je skutečně tak nemocen, že musí navštívit lékaře. V mnoha případech by pak došlo k bagatelizaci drobných příznaků velmi závažných onemocnění. Je třeba vytvořit tlak na to, aby prostředí v němž se oba, tedy pacient i lékař, pohybují bylo po legislativní a odborné stránce ošetřeno tak, aby prioritou kromě efektivní terapie vedoucí k rychlému uzdravení bylo také ono heslo již starověkých lékařů: NIHIL NOCERE!
As. MUDr. Martin Křenek, CSc
vedoucí lékař endokrinologické ambulance
Klinika nukleární medicíny a endokrinologie
FN v Motol, Praha
Dopis čtenáře
zpět na stránky Zdraví, výživa, ekologie a co s tím souvisí