Jan Čihák - převzato z Britských listů
V současné době se v českých médiích objevuje výraz PENZIJNÍ REFORMA. Je skloňován, časován, ohýbán a omílán na všechny způsoby, média nám ho otloukají o makovice dnes a denně. Budování kapitalismu je v naší zemi tak strašně úspěšné, že stát, vedle dluhů způsobených zprivatizovanou politickou scénou, přestává být schopen zajistit základní funkce, na něž jsme si v průběhu 20. století navykli. Ponechme stranou diskuse o tom, k čemu tedy stát jako takový vůbec ještě je, kromě budování trafik pro vylízané exempláře ze stranických mašinérií. Na důchod si prý prostě máme spořit sami, minimálně na jeho podstatnou část.
Nedávno se objevil následující článek, který nadzvedl mnoho lidí:
Ročně se podle žraloků má tedy spořit 114 310 Kč.
Uklidněme české čtenářstvo, v přepočtu na eura jde o cca 390 € měsíčně, byl jsem svými německými kolegy ujištěn, že ukládat si takovou sumu "jen tak pro srandu" každý měsíc na důchod není ani v silách většiny Němců.
V nejlepším případě se dožije 85 let, tady jsem velmi, ale velmi optimistický - spousta lidí je pracovním procesem vyčerpána a vyřízena už kolem šedesátky. S rostoucím věkem pak bude opotřebování organismu a nutnost udržet krok s mladými dravými růst exponenciálně, většina lidí se tedy té sedmdesátky nedožije, prostě zhebnou cestou do práce. Ale zůstaňme u 15 let dožití ve starobním důchodu.
Měsíčně se tedy má spořit cca 9 526 Kč po dobu 40 let.
V celém tomhle cirkusu se ovšem zapomíná na jednu mimořádně důležitou veličinu, kterou je ZTRÁTA HODNOTY PENĚZ. O té nám všichni cudně mlčí.
Vyjděme z uplynulého vývoje.
Poměr důchodu 1970/2010:9,73 % (méně než desetina nominální hodnoty)¨
Poměr mzdy 1970/2010: 8,14 % ( méně než desetina nominální hodnoty)
Průměrné úroky najdete na stránkách Měšec.
Z toho plyne průměrný roční úrok 2006 až 2009 2,14 % p.a. (budeme na soudruhy finančníky hodní a použijme toto jako 40letý průměr).
Pokud uvážíme roční vklad 114 310 Kč s úrokem 2,14 p.a. (buďme optimisté a řekněme, že po zdanění) po dobu 40 let, máme: celkem cca 7 270 000 Kč. Částka vypadá impozantně. ALE:
Vyjděme z optimistické doby dožití 15 let, tj. 180 měsíců: důchodce může čerpat 40 388 Kč měsíčně, ve stavu, že ví, že ho přesně v 85 letech navštíví zubatá. Pokud si fandí a bude chtít žít déle, přirozeně se bude snažit čerpat méně. Při propadu hodnoty důchodu na cca 9,73 % (extrapolace vývoje z let 1970-2010, kdy navíc neproběhla žádná drastická událost, válka, přírodní katastrofa, hyperinflace, měnová reforma), takže můžeme být rádi, že jsme rádi, => 3929 Kč dnešní hodnoty budoucí měny, které si bude moci důchodce připsat k nějakému státem garantovanému důchodovému příspěvku. To navíc představuje necelých 40 % hodnoty dnešního průměrného starobního důchodu. Ještě jednou vše v optimálním případě, že nedojde k pádivé inflaci, bankrotu penzijního fondu apod., čili k věcem, které jsou v dnešní době spíše pravidlem než výjimkou.
Takže na jakés takés důchodové zajištění (pokud se stavu "důchod" z milosti státní moci vůbec my mladší dožijeme) je asi opravdu nejlepší nákup drahých kovů, drahých kamenů, příp. pozemků a nemovitostí, a je nutno doufat, že tyto neztratí na hodnotě. Anebo, jak moje kamarádka konstatovala, splácet celý život barák, ten pak natvrdo prodat svým dětem nebo příbuzným a smluvně si ošetřit výminek, jako se to dělalo do 19. století.
FACIT: pokud bych měl prostředky na to, abych si na penzijní spoření posílal skoro deset tisíc měsíčně po dobu následujících 40 let a pokud budou peníze ztrácet na hodnotě stejně jako v uplynulých celkem pohodových 40 letech, tak si budu moct dovolit měsíčně vybrat z penzijního konta necelé čtyři tisícovky dnešní hodnoty a budu doufat, že se nedožiju víc jak 15 let v důchodu.
Převzato z Britských listů - Vlk Samotář
zpět na Úvahy a zamyšlení