Televize nám zase víc a víc nabourává soukromí a běžný přirozený běh života. Teď nám například s úlisným úsměvem a bombastickou reklamou nabízí novinku: realityšou. Zvykli jsme si na "manžerský" slovník a způsob mluvy natolik, že už nás ty amerikanismy ani nepřekvapí. I když mnoha slůvkům mnozí nerozumí ... ale proč by jim měli vlastně rozumět? Stačí vzít ovladač a stisknout čudlík. Tím se jednak zapne blbobedna a jednak vypne lidský mozek. No ... on se vlastně ani tak nevypne. Zůstane ve stand-by režimu ... tak snadno přístupný pro zavirování, jako váš počítač vybavený nezáplatovanými Wokny.
Když jsem se tak díval, co nového píše Zvědavec, našel jsem tam článek VyVolení. Nemohu než z něj pár myšlenek ocitovat, protože bych to lépe nenapsal :-)).
Tak máme od včerejšího večera v Česku novou zábavu. Soukromá televizní stanice Prima zahájila vysílání reality show VyVolení. Podívaná pro nás nová. Pokud by v ní účinkoval můj syn, vrazila bych mu, ač je již dospělec, pár solidních facek. Poprvé v životě.
Jo, tak to já bych se přidal, byť mám dvě dospělé dcery a jak známo, tak ženu ani květinou neuhodíš. Jenže, účinkováním v takovým hnusu a hnisu se člověk téměř zbaví svéprávnosti. Tak proč mu nezkusit napravit hlavu léčebnou fackou? Hmmm ... ale čtěme dále:
Poprvé si pouhým zapnutím televize a zvolením stanice TV Prima zvolíme podívanou na skupinku žen a mužů, kteří se dobrovolně odřeknou svého práva na soukromí a budou chodit na záchod v přímém přenosu. Budou v přímém přenosu dělat všechno po dobu tří měsíců a jeden z nich za to na konci show obdrží věci v celkové hodnotě 11 milionů korun českých. To bude ten VyVolený.
Už se někde hlasovalo o tom, kolik lidí by si pro pár grošů (no dobře, tak melounů ...) nechalo čučet každej den kameru do zadnice? Nádherná zábava ... Budoucí VyVolený kadí v přímým přenosu, pak místo mytí rukou (???) následuje reklama na toaletní hajzlpapír Vyser, Silan silanizuje, bílá je bělejší ... a hele, VyVolenej jde zas pro změnu čůrat ... Brrrrrrrrrrrrrrrr !!!!!
Nemohu si odpustit šťouravou poznámku - jak může být něco bělejšího než bílá?
Jo, jistě, nemusím si tu bednu pouštět, je to mé vlastní rozhodnutí ... ale přesto milióny lidských mozků absolvují denně dobrovolné několikahodinové vymývání vlastních myšlenek spojené s přeprogramováním na stádní jedince ... Proč vlastně? Ztratili jsme schopnost se sami zabavit? Nakonec, Zvědavec píše něco podobného:
Nepochybuji, že tahle nová zábava zabere. A vydělá. A každeho, kdo se jí zůčastní, posune od sebevědomé,vnitřně svobodné a obyčejně slušné lidské bytosti směrem k tomu otrokovi. A je už celkem jedno, jestli se rozhodne otročit penězům, svému horšímu Já nebo lenosti zabavit se lépe. ...
Našim lídrům se totiž VyVolení budou líbit. Ať už budou veřejně říkat cokoliv. Otrokům je radost vládnout. Jsou to přece otroci.
Ještě jedna myšlenka by tu stála za rozvinutí:
Já jsem taky na špatné cestě a cítím jak mi na krku začíná šimrat obojek. Protože se na to budu dívat. Nějakou dobu určitě. Budu se dívat, protože je to vymyšlené moc dobře a moc zle. V každém z nás je kus voyaera, zvědavého čumila, škodolibce a sadisty.
Tady si musím vzpomenout na dětská léta. Vzpomínáte, jak jste o školní přestávce nadávali na neoblíbeného učitele, profesora? Jak jste vzácně všichni byli ve shodě, ba přímo v rezonanci duší? No a pak TEN DOTYČNÝ přišel. Řeknu konkrétní případ. Bylo to již na střední škole a spolužák jménem Králík seděl o přestávce na stole. Jako většina ostatních. Pak přišel Veliký Profesor a začal milého Králíka tupit kvůli jeho jménu - jak mu dá za uši a podobně. A třída se uctivě vtípkům páně profesorovým smála. I když ho zapisoval do třídní knihy, za to sezení na stole (dodnes nechápu proč). Jenže každý se v duchu tetelil škodolibou radostí, že tentokrát není na řadě on, kdo se stal terčem.
Tady to bude nějak podobně. Každý bude mít škodolibou radost, že právě jeho kamera nesleduje a neztrapňuje se před statisíci diváky právě on sám. Ale pozor, pocity to budou velice sladkohořké. Ten nešika před kamerou přece má šanci dostat milióny ... prachy ... červíček hlodá !!! Co kdybych se prodal do otroctví i já (viz: prachy !!!) A to přece jde, ne? Tak nevím, český diváku, jak se s takovými pocity vypořádáš ...
JL
zpět na Úvahy a zamyšlení