Opět se ukazuje, že nic nebývá náhoda. Dostal jsem mailem sadu obrázků komentujících naší situaci - jak je naše republika ve srabu a díky komu. Na tom obrázku je výčet toho, co jsme měli a výčet toho, co máme teď - a ke konci je vyjmenována řada stran, co to za těch 20 let způsobily ... Obrázek nebudu zde zveřejňovat ... možná jste ho dostali také a možná teprve dostanete, ale nerad bych tyto stránky znečistil takovou špínou. I když je pravdivá, alespoň do značné míry.
Ten obrázek mi přišel ve chvíli, kdy jsem našel určité texty od Karla Kryla a nevěděl jsem přesně, co si s nimi počnu. Jen mě docela slušně oslovily, to musím konstatovat. Karel Kryl se dožil konce "totality" a také za těch pár let, co ji přežil, tak velkého zklamání, které z jeho psaní doslova čiší.
Na tom obrázku je výčet viníků našeho současného neutěšeného stavu - spousta zkratek (když pominu, že OF stranou v pravém slova smyslu nikdy nebylo) - celé spektrum stran nabízených voličům k akceptování ... a pokud by si snad nevybral, je zde strašák ... osvědčené strašidlo komunismu obcházející Evropou ... již od dob páně Marxových. A tak se jdou poslušně volit ti, co se nám předkládají k všeobecné nespokojenosti již v několikátém koloběhu. Neb jinak by by mohl vstát Klement Gottwald z mrtvých - a ten by nám ukázal, zač je toho srpu a kladiva!
Jestliže ovčané jdoucí volit tak zvané "menší zlo", obvykle netuší, že je to úplně jedno, neb jak známo, vlk si rád bere roucho z berana ...
Upřímně řečeno, nechci konstatovat, že prapůvodní ideje komunismu jsou špatné - to si vůbec nemyslím - jen si myslím, ba jsem si jist, že se jich zmocnily a zohavily je příšery, co nemají s komunismem nic do činění - snad jen ty odcizené symboly.
A tady na mě hluboce zapůsobily myšlenky Karla Kryla sepsané již před dvaceti lety - v roce 1992. Jak nadčasová jsou ale jeho slova ...
Ale z důvodu chronologických ještě jednu věc předešlu. Bohužel tam pan Kryl zmiňuje také jeden citát, který tak trochu sekl i do mé maličkosti.
Ti, kteří se považují příliš chytré, aby se politicky angažovali, budou potrestáni tím, že jim budou vládnout lidé, kteří jsou hloupější než oni.
Tak tato slova prý vyslovil řecký filosof Platón (427 př. n. l. – 347 př. n. l) - tedy dva tisíce čtyři sta let již tomu ...
Nojoooo, ale jak se angažovat ??? Že půjdeme volit to, co nechceme? To kdyby mi někdo vysvětlil.
Ale teď se podívejme, co to vlastně ten pan Kryl v roce 1992 napsal ... pouhé tři roky po tak zvané sametové revoluci. Neb jemu bylo jasné, že sametu možná byla všude kolem spousta, ale o revoluci se hovořit nedalo ...
Mohl bych se na tomto místě vymluvit. Slovy dramatika, který kdysi prohlásil: Nechceme být jako oni. Ano, byla to právě tato věta, která rozhodla – a obávám se, že definitivně – o tom, že se bolševik přestrojil, odhodil balast partajních znaků, zapojil se do budování kapitalismu a vládne společnosti dál. Jako ostatně každá mafie – bez výjimky.
Ó jak tragicky se mýlí ti, kdo se obávají zmrtvýchvstání bolševika s hvězdou na čepici! Bolševik už dávno nelpí na partajní knížce. Povětšinou nejenže není ve své rodné straně: nebude dokonce tuto stranu ani volit! Pravý bolševik sedí dnes ve správní radě nebo na jiné klíčové pozici. A nesedí-li ve vládě, nebo v parlamentu, je nepochybně zaměstnán uplácením poslanců. Mzda za neodhlasování zákonů, potřebných k vyčištění Augiášových chlévů: vždyť právě v kalné vodě se dravcům nejlépe loví... Koneckonců, co se může stát?
Buď vyhrají komunisté - a bude vše, jak bývalo; nebo zvolíme stranu nového kapitálu - a je to totéž - to jsme totiž taky my. Pojistka na dvě tři čtyři strany.Přinejhorším zbudou pak známosti s dravci v kalných vodách v zahraničí: lidí všeho schopných je zapotřebí tam i onde, zbraní a drog nepochybně také.
V zemi, kde jsem dvacet dva roky žil - a kde dosud bydlím -, mají poslanci své kontrolované platy. Věru vysoké - a v přepočtu současné československé valuty platy přímo závratné. Přesto se do parlamentu příliš mnoho z těch nejschopnějších nehrne; mají uplatnění na volném trhu - v průmyslu, v bankovnictví, ve správních radách i v soukromých poradnách a praxích. je vskutku vtip, jestliže někdo prohlásí: chudá lékař, chudý předseda správní rady. Manažer špičkové kategorie je uctivě pozván na schůzku s kapitalistou. Kapitalista přednese, kde ho bota tlačí. Manažer si vyžádá bilanci, všechny papíry - až do posledního - a udělá diagnózu podniku. Navrhne řešení - a než je kapitalistovi odevzdá, převezme často prázdný šek - bianko šek, jak se říká ve svobodné ekonomické společnosti. Sumu si vypíše sám. Popřípadě šek odmítne - a předloží smlouvu na podílnictví v případě úspěchu. Kapitalista ani nemrkne. Proč? protože se mu to vyplatí.
Takže co s tím ... asi i ten Platón by byl pěkně zmaten, nemyslíte? Ať se člověk podívá, kam podívá, ono to je nakonec všechno a ze všech stran stejné ... a nepříliš povzbudivé.
A když se tak materiály scházejí, přišlo mi jako docela hezky zapadající kolečko do soukolí dnešních událostí i povídání mého oblíbeného autora - Karla Čapka. Je to kapitolka z jeho Knihy apokryfů, jmenuje se Jako za starých časů a vyšla v Lidových Novinách 3.8.1926.
Když se tak nad tím zamyslíme - nepřipomíná vám to něco?
K Eupatorovi, občanu thébskému a košikáři, který sedě na dvorku pletl své
koše, přiběhl jeho soused Filagoros a volal už
zdálky: “Eupatore, Eupatore, nech svých košů a poslouchej! Dějí se hrozné věci!”
“Kde hoří?” tázal se Eupator a zdálo se, že chce vstát.
“To je horší než oheň,” pravil Filagoros. “Víš, co se stalo? Chtějí obžalovat
našeho vojevůdce Nikomacha! Někteří říkají, že je vinen z nějakých piklů s
Thesalskými, a jiní tvrdí, že se mu vytýkají jakési styky se Stranou
Nespokojených. Pojď honem, srocujeme se na
agoře!”
“A co bych tam dělal?” tázal se Eupator nerozhodně.
“Je to hrozně důležité,” mluvil Filagoros. “Už je tam plno řečníků; jedni tvrdí,
že je nevinen, a druzí říkají, že je vinen. Pojď je
poslouchat!”
“Počkej,” řekl Eupator, “jen co dodělám tenhle košík. A řekni mně, z čeho
vlastně je ten Nikomachos viněn?”
“To se právě neví,” pravil soused. “Říká se to a ono, ale úřady mlčí, protože
prý ještě není vyšetřování skončeno. Ale na agoře ti je
mela, to bys měl vidět! Někteří křičí, že Nikomachos je nevinen –”
“Počkej trochu; jak mohou křičet, že je nevinen, když nevědí docela jistě, z
čeho je viněn?”
“To je jedno; každý něco slyšel a mluví jen o tom, co slyšel. Každý má právo
mluvit o tom, co slyšel, či ne? Já bych věřil, že
Nikomachos nás chtěl zradit Thesalským; jeden to tam říkal a povídal, že jeden
jeho známý viděl nějaký dopis. Ale jeden člověk
říkal, že to je spiknutí proti Nikomachovi a že prý o tom ví věci – Prý je do
toho zapletena i vláda obce. Slyšíš, Eupatore? Teď je
otázka –”
“Počkej,” řekl košikář, “teď je otázka: jsou zákony, které jsme si dali, dobré,
nebo špatné? Mluvil o tom někdo na agoře?”
“Ne, ale o to přece nejde; jde o Nikomacha.”
“A říká někdo na agoře, že úředníci, kteří vyšetřují Nikomacha, jsou špatní a
nespravedliví?”
“Ne, o tom se vůbec nemluvilo.”
“O čem se tedy mluvilo?”
“Vždyť ti to říkám: o tom, je-li Nikomachos vinen, nebo nevinen.”
“Poslyš, Filagore, kdyby se tvá žena pohádala s řezníkem, že jí nedal dobrou
libru masa, co uděláš?”
“Pomohu své ženě.”
“Ba ne; podíváš se, má-li ten řezník dobré závaží.”
“To vím i bez tebe, člověče.”
“Tak vidíš. A potom se podíváš, jsou-li v pořádku váhy.”
“Ani to mně nemusíš říkat, Eupatore.”
“To jsem rád. A když jsou závaží i váhy v pořádku, podíváš se, kolik ten kus
masa váží, a vidíš hned, má-li pravdu řezník, nebo tvá
žena. To je zvláštní, Filagore, že lidé jsou chytřejší, jde-li o jejich kus
masa, než jde-li o veřejné věci. Je Nikomachos vinen, či nevinen? To se ukáže na
vahách, jsou-li váhy v pořádku. Ale má-li se dobře vážit, nesmí se foukat na
misky vah, aby se naklonily na tu nebo na onu stranu. Proč tvrdíte, že úředníci,
kteří mají vyšetřovat tu Nikomachovu věc, jsou podvodníci nebo co?”
“To nikdo neřekl, Eupatore.”
“Myslel jsem, že jim nevěříte; ale nemáte-li proč jim nevěřit, proč jim u všech
všudy foukáte do jejich misek? Buď je to proto, že vám nezáleží na tom, aby se
zjevila pravda, nebo proto, že se vám to jen hodí k tomu, abyste se mohli
rozdělit na dvě strany a hádat se.
Hrom do vás všech, Filagore; já nevím, je-li Nikomachos vinen, ale vy všichni
jste zatraceně vinni tím, že byste rádi porušili
spravedlnost. A je zvláštní, jak jsou letos pruty špatné; ohýbají se jako
provázky, ale nemají žádnou pevnost. Mělo by být tepleji,
Filagore; ale to je v rukou bohů, a ne nás lidí.”
Vlk Samotář (JL)
zpět na Úvahy a zamyšlení