Na téma rozdílnosti či stejnakosti mužů a žen bylo napsáno mnoho knih a článků. Vyjadřovali se kněmu filosofové, lékaři, politici, představitelé církví, zástupci lidu. Vždycky kolem takového dílka vznikl velký poprask. Ze všeho toho halasného vyřvávání argumentů pro či proti vyvstával zvolna jeden fakt, a to, že pravdu mají svým způsobem všichni. Tento článek vznikl na popud mého přítele, na základě zjištění, že když dva dělají totéž, nemusí to být vždy totéž.
Jazyk je zvláštní "věc". Řekli byste, že je nějaký rozdíl mezi králem a královnou? Nebo je královna jen mluvnický ženský rod od krále? Jaký je rozdíl mezi červenou a červeným? Kdo je důležitější - žena nebo muž?
Bytosti, které existují v páru, tak neexistují náhodou. Abychom mohli svítit, je nutno zastrčit (promiňte mi ten vulgární výraz) zástrčku do zásuvky. Aby vznikl nový jedinec, je nutno spojit samčí a samičí pohlavní buňky. A aby mohlo vzniknout něco opravdu velkého, trvalého a smysluplného, je třeba rovněž spojení ženského a mužského principu. A ještě něčeho navíc - lásky. Nazývejte si ji třeba síla čchi, Duch Svatý, nebo jak chcete. Musí být přítomna při Stvoření.
A teď zpět k původnímu tématu. Ze všeho toho povídání vyplývá, že žena není stejná jako muž, není jiná než muž, prostě je, jaká je. Nedá se ani říci, že by byla doplněk muže... Zkrátka je jedním rovnoprávným členem útvaru, který se nazývá pár. Má v něm nezastupitelnou funkci, stejně jako muž. Vůbec to nesouvisí s tím, kdo meje nádobí a kdo vydělává. Jen v jedné roli muž ženu nezastoupí - v rození dětí a kojení. Ve všem ostatním jsou obě pohlaví zastupitelná. Některé ženy se snaží tvrdit, že jsou například v mužských povoláních lepší nebo stejně dobré jako muži. To je ale s prominutím nebetyčná hloupost. To vůbec nejde srovnávat. Ženy i v mužských profesích používají více instinkt, smysl pro detaily, pečlivost, a tím je velmi obohacují. Stejně tak muži při koupání a přebalování dětí obohacují tyto činnosti o různé technické zlepšováky a hlavně o srandu. Teď se na mě jistě vrhne spousta oponentů, že existují i ženy schopné vyznat se v mapě a muži s obrovskou intuicí. Ano, souhlasím. Jste další, kdo má pravdu. Naše osobnost je totiž také složená z mužské i ženské části. Na tom, jak jsou vzájemně v rovnováze, záleží, jestli projevujeme přemíru typicky „mužských“ či typicky „ženských“ vlastností. Tento poměr se během života mění. Dá se také využít k hledání vhodného partnera. Žena s velkou dávkou mužské esence si jistě nevybere příliš mužný typ, který bude chtít o všem rozhodovat a očekává úderem osmnácté hodiny na stole teplou večeři. Naopak jsou ženy velmi ženské, kterým by takový partner vyhovoval.
Možná by teď bylo na místě trošku zabrousit do toho, co je vlastně partnerství. Nerada bych byla nařčena, že ženě přisuzuji místo a uplatnění jedině v rodině. Samozřejmě by to nebyla pravda. Muži i ženy přece mohou existovat i jako jednotlivci. Sice nezplodí potomky (myslím tím v rámci rodiny, jsem realista), ale mohou svou mužskou či ženskou podstatu využít jinak. Péčí o pacienty, o děti v dětských domovech, o zvířata, přímou službou Bohu. Ve všech těchto oblastech je namísto jednoho konkrétního lidského partnera zvolen vztah. Dalo by se říci vztah k určitému principu. A kdo by se odvážil tvrdit, že je takovýto vztah a takováto láska méně či více než klasické manželství? Myslím, že záleží na každém z nás, kolik a komu jsme ochotni dávat. To už s partnerstvím moc nesouvisí, spíše se samými základy sociálního chování.
Znám mnoho žen, které si stěžují, že je muži neberou jako ženy a naopak. Nechci tvrdit nic o ženských a mužských posláních a povoláních. Uvědomte si však, že když něco dělá žena a muž, dělají to trošku rozdílně. Vkládáme do našeho konání část ženskosti a mužskosti, navíc svou vlastní tvůrčí invenci. Vzniká tím naprosto neopakovatelné dílo, vždyť my sami jsme unikátní jedinci. Netrapte se proto tím, že si připadáte málo nebo moc mužní či ženské. Každý máme dar dělat věci po svém. A předurčenost našeho pohlaví nám v tom má pomáhat, ne bránit.
Tento článek vznikl na základě debaty na Lunwerově Nemetonu.
Falka
zpět na Úvahy a zamyšlení