Válka proti mediální svobodě

EU chce regulací vyhledávacích prostředků mařit činnost nezávislých alternativních on-line médií

Originál tohoto článku najdete na stránkách Global Research pod názvem - Th e War on Media Freedom: Undermining the Independent Alternative Online Media, EU to “Regulate” Internet Search Engines.

Byl zveřejněn koncem ledna 2013, ale jeho aktuálnost je bohužel čím dál větší ...

Nová zpráva napsaná pro Evropskou komisi doporučuje regulaci internetových zpráv, modifikaci vyhledávacích prostředků (enginů), aby bylo možné kontrolovat konspirační stránky, vytvořily se evropské vládní zpravodajské agentury a vycvičily se nové “kádry profesionálních žurnalistů … pro … vědu, technologie, finance a medicínu.”

Zpráva rovněž na politiky EU a vůdce institucí EU naléhá, aby pořádali pravidelné zpravodajské konference, aby se vynořili ze stínů a zaujali pozice ve středu jeviště jako skuteční vůdci Evropy. Tohle značí začátek nové éry jak pro EU, tak pro jejich kontrolu médií. Pokud si tohle čtete v USA nebo v Kanadě, mějte na paměti, že to, co teď přichází do Evropy, by rovněž mohlo přijít do Severní Ameriky v důsledku Oblasti euro-atlantické spolupráce.

Tento proces konvergence, přes nějž Evropa a Severní Amerika přijmou podobné politiky „svobody“, spravedlnosti a bezpečnosti, má být realizován do roku 2014, takže to vypadá, že by se na to mohly vztahovat i ty poslední návrhy ohledně médií.

Zprávu (Svobodná a pluralistická média k udržení evropské demokracie) tento měsíc vydala Skupina na vysoké úrovni (HLG) vytvořená Evropskou komisí, do níž patřila bývalá litevská presidentka a bývalá německá ministryně spravedlnosti. Politika v pozadí za touto zprávou se k tomu už nějakou dobu vyvíjela. K záměrům popsaným už v roce 2011 patřila: - příležitost „znovu dobýt“ svobodu tisku se speciálním zacílením na určité země, k nimž patří Maďarsko, Francie, Itálie, Rumunsko a Bulharsko; aby se zvětšilo zpravodajství o Evropské unii, a zregulovat internet a sociální média, jako je Twitter a Facebook. Poslednímu z těchto cílů se dostává pozornosti EU už od bouří v Londýně. (Viz Tisk v Evropě: Svoboda a pluralismus v ohrožení – EurActiv)

Některé z klíčových bodů ze zprávy jsou uvedeny níže:

EU si nárokuje právní titul pro “kompetenci” k regulaci tisku a zpravodajských médií.
V tomto kontextu zpráva nenabízí žádnou definici toho, co zakládá podstatu „žurnalismu“ a co se bude regulovat, místo toho ale doporučuje „debatu mezi všemi zainteresovanými o … vodítkách pro soudy.“
Velká část zprávy se týká internetu, nových médií a vyhledávacích enginů. Navrhuje se, aby byly internetové vyhledávací enginy zahrnuty do regulace médií.
Zpráva speciálně schválená od Cass Sunsteina komentuje internet a extrémismus. Ta zpráva HLG uvádí, že „např. Cass Sunstein vyjádřil obavy, že internet lidem umožní, aby se méně zapojili do společnosti, poskytne zvýšené schopnosti personalizace a filtrování a k poklesu přítomnosti … novin … což má bezpochyby potenciálně negativní dopad na demokracii … když se můžeme dočíst a doslechnout to, co se dočíst chceme, a nikoliv však se dočíst, co vlastně chceme. … Je tu obava, že lidé zapomenou, že k tomu existují alternativy a tudíž se uzavřou do rigidní pozice, která by mohla překážet společnosti vybudované na konsensu.“ Zpráva pokračuje: „Izolace a fragmentace informací spolu s neschopností zkontrolovat a vyhodnotit zdroje může mít na demokracii poškozující dopad.“
Aby se tohle řešilo, navrhuje se, aby do mediální regulace byly zahrnuty i vyhledávací enginy. Zdůrazňuje se, že ty vyhledávače mají výrazný dopad na prohlížený obsah a na důraz, s nímž je prezentován: - „prostředí nových médií zvyšuje důležitost ‚informačních vrátných‘, digitálních zprostředkovatelů, kteří jsou tou přístupovou cestou k internetu (např. vyhledávací enginy a sociální sítě) … U takovýchto hráčů má jen EU účinnou schopnost k jejich regulaci“
Stránky neprodukující články („agregátory zpráv“ a „digitální zprostředkovatelé“) by mohli podléhat novým omezením vyžadujícím vyvážený obsah. Zpráva říká, že „Digitální zprostředkovatelé, jako jsou vyhledávací enginy, agregátory zpráv a sociální sítě … by měly být zahrnuti do monitorování tohoto sektoru. Ta v narůstající míře důležitá role, kterou hrají, ať už ve vylepšování anebo v omezování pluralismu médií, by se měla také uvážit, zvláště když začínají s produkcí obsahu. Musí se ovšem pečlivě rozlišovat mezi médii, které přímo publikují originální práce, a službami, které uživatelům umožňují znovu publikovat nebo linkovat práce jiných lidí.“
Navrhuje se, že k podpoře odpovědného žurnalismu by měly být dotace, aby zpravodajská média splnila definovaná kritéria – „Mělo by tu být usměrňování a koordinace podpory a financování kvalitního žurnalismu.“
Zpráva doporučuje, že by měly existovat výzkumné stáže k výcviku investigativních žurnalistů – „Aby se vybudovaly kádry profesionálních žurnalistů kompetentních operovat v … investigativním žurnalismu, žurnalistické stáže by se měly nabízet na universitách a ve výzkumných centrech … aby se financovaly EU. … Stáže by měly být zvláště cenné pro investigativní žurnalismus nebo pro výcvik žurnalistů ke zprostředkování o složitých tématech jako je věda, technologie, finance nebo medicína pro širší veřejnost.“
Zpráva doporučuje, že „Mediální gramotnost by se měla učit ve školách už od základní školy. Role médií, jakou hrají ve funkční demokracii, by se měla kriticky vyhodnotit jako součást národních osnov.“
HLG zpráva upozorňuje na založení Střediska pro mediální pluralismus a mediální svobodu ve Florencii v prosinci 2011 pověřeného vytvářením politických studií a odborných článků“ a „financováním výzkumných projektů jako je MEDIADEM (Evropská mediální politika: hodnocení a náprava svobodných a nezávislých médií v současném demokratickém systému)“
Jako významný hráč v této strategii je odhalena Evropská agentura základních práv.
EU by měla být ve zprávách pravidelně přítomná. Doporučuje se, aby „političtí hráči EU měli zvláštní odpovědnost … ve spuštění evropských zpravodajských reportáží. Presidenti institucí EU by měli pravidelně organizovat interview s … národními médii po celé EU.“
Rovněž se doporučuje, aby „financování přes-hraničních evropských mediálních sítí (včetně takových záležitostí jako náklady na překlady, dopravní a koordinační náklady) by měly být podstatnou složkou evropské mediální politiky. Podpora žurnalistům specializujícím se na přes-hraniční témata by do tohoto financování měla také patřit.“

O výše uvedeném by se mohly uvést následující poznatky a komentáře:

Mnozí byli překvapeni, že ministerský předseda David Cameron a britská vláda odmítli v reakci na Levsonovu zprávu vytvořit nového regulátora tisku. Bylo k tomu důvodem to, že už očekávali Evropskou HLG zprávu a koordinovaný evropský akční plán? Vypadá to, že britská vláda tlačí na kontrolu sociálních médií už od bouří v létě 2011. Britská veřejnost si už zvykla na politické praní, když britská vláda tlačí EU, aby zavedla nepopulární opatření, a pak z nich obvinila někoho jiného.
Návrh na kontrolu vyhledávacích enginů by se měl považovat za významný. Tyto návrhy by kontrolovaly přístup k informacím spíše než jen pouhá zpravodajská média sama.
Technologie modifikace výsledků hledání je už velice propracovaná, když se už desítky let tříbila v Číně. Google nedávno odstranil proti-cenzurovací funkce ze svého vyhledávacího enginu – někteří se domnívají, že pod tlakem čínské vlády, která omezovala přístup ke službám Googlu. Mezi tím se čínská internetová kontrola nesmírně zdokonalila ve své propracovanosti, např. co se týče schopnosti detekovat a znemožňovat připojení, když se použijí Tor, Onion, šifrování nebo virtuální privátní sítě (VPN).
Co se týče „na konsensu postavené společnosti“, ačkoliv Evropská HLG zpráva říká, že „Samozřejmě není možné lidi donutit konzumovat média, která nechtějí,“ tak úplně stejně nic ve zprávě zjevně nevylučuje restrikce na přístup k určitým materiálům nebo názorům.
Na doporučení Evropské HLG by se mělo pohlížet v kontextu návrhů jak EU, tak UK na vedení záznamů o internetových vyhledáváních a návštěvách webových stránek. Směrnice EU o uchování telekomunikačních dat v současnosti prochází revizí a v roce 2010 Evropský parlament hlasoval pro to, aby se rozšířila na záznamy o veškerém vyhledávání na internetu.
Zpráva HLG je koncepční prohlášení o obecných principech s tím, že podrobnosti ještě přijdou.
Tato zpráva je veřejným vyhlášením dlouhodobé války o mediální svobodu, která byla pečlivě plánována už dopředu, nejméně od roku 2011.
Tohle je teprve začátek. Financování nového Střediska pro mediální pluralismus a mediální svobodu a výzkumných projektů jako je MEDIADEM vytvoří průmysl na generování nových návrhů a nových regulací.
EU je předurčena, aby se objevovala jako pravidelná složka našich zpráv s vytvořením nových EU tiskových agentur, mediálních kanálů a EU financovaných a EU vycvičených reportérů referujících v novém stylu o „přes-hraničních“ evropských příbězích, líčících EU a její instituce. EU politici a vůdci institucí EU budou ve zprávách neustále.
Vypadá to, že EU se má vynořit ze stínů a zaujmout ústřední postavení na jevišti politických reportáží jako ta reálná politiku tvořící vláda Evropy.
V zajímavém kontrastu k tomu přistupuje EU k omezení transparentnosti a přístupu k dokumentům, jako jsou koncepty připravované legislativy. Bude toho více k vidění, ale bude to mít méně obsahu.
Návrhy na „pluralismus“ a vyváženost vypadají, že nejspíš budou mít významný dopad na mnohé alternativní internetové zpravodajské stránky.
Stránky, které obsahují směs jak „agregovaných“ zpráv (odkazy na jiné stránky nebo články reprodukované z jiných stránek) a originální obsah – což je snad většina alternativních zpravodajských stránek – budou zjevně spadat pod nově navrženou kontrolu vyváženosti reportáží.
Ty zmínky o soudech zní zlověstně. Evropský soudní dvůr (ECJ) sehrál významnou roli v rozšíření rozsahu působnosti EU a v podstatě funguje jako významný zákonodárný orgán se svými vlastními právy.
Zpráva nezmiňuje významný přesun pozornosti od tradičních maistreamových zpravodajských médií, jako je televize a noviny, což zjevně odráží široce rozšířenou nespokojenost s tím typem zpravodajství a obsahu, jaký se snaží prosazovat.
Návrh, aby se takové zpravodajství dotovalo, odráží skutečnost, že veřejnost si to prostě nebude kupovat.
Ač to nebylo vysloveno, nejspíš právě proto se zpráva zaměřuje na snahu o převychování veřejnost, počínaje už školou.
Je tu zjevný konflikt mezi autentickým pluralismem v médiích a záměrem na „budování konsensu ve společnosti“. Zpráva HLG má starost o ten konsensus. Vítejte v nové formě „pluralismu“ – té, která je regulována, harmonizována a přetvořena na politickou ortodoxii.
Historicky kontrola tisku vždy potlačila kritiku vlády a nikdy nezvýšila vyváženost.
Reportáže maistreamových médií se obecně vyznačují drtivou zaujatostí – pro-vládní zaujatostí, jak co se týče obsahu reportáží, tak co se týče preferencí v porovnání s odporujícími názory.
Bylo by naivní myslet si, že nové požadavky na vyvážené reportáže by nějak zredukovaly pro-vládní zaujetí reportáží. Měli bychom např. očekávat, že obavy ze zprávy o tom, že „lidé zapomínají, že existují i alternativy, a tudíž se uzavřou do rigidních pozic“ je také zamýšlena k apelování na větší referování o alternativních názorech kritických k establishmentu? Je snad pravděpodobné, že by zmínky o událostech jako 11.9. v budoucnu byly vyvážené ve zmínkách, že významná část obyvatelstva zpochybňuje oficiální vysvětlení? Byly by reportáže o nových proti-teroristických bezpečnostních opatřeních vyvážené v reportážích o tom, že většina obyvatelstva nesouhlasí s jejich ospravedlnitelností? Byly by reportáže o debatě v Parlamentu vyvážené ve zmínkách, že o určitých problémech se nesmí diskutovat nebo že jak vláda, tak opozice je pod vedením Bilderbergu, takže zaujímají podobné postoje jeden k druhému a podporují podobné politiky?
V mainstreamových médiích se nepraktikuje nestranná vyváženost – např. nepřednášejí tu verzi událostí z hlediska Kaddáfího vlády v Libyi nebo Assadovy v Sýrii, i přes určitá rozumná ospravedlnění pro to. Reportáže z průběhu invaze do Afghánistánu a Iráku nebyly nestranné i se značným podílem hrubě od faktů se odchylujících reportáží, jako jsou fantazie o bin Ládinovo jeskyních v Tora-Bora. Ovšem to není ten typ reportáží, o jejichž změnu vláda usiluje.
Vytvoření nových „kádrů profesionálního žurnalismu … pro … vědu, technologii, finance nebo medicínu“ naznačuje, že jsou tu klíčové oblasti, z jejichž prezentace není Evropská komise šťastná nebo chce nad debatou převzít kontrolu. Úvahy o alternativní medicíně, GM plodinách, globálním oteplování, jaderné energii a bankovní krizi, abychom zmínili jen pár. Tohle jsou zrovna pole, na něž mají alternativní média významný dopad.

Jak bychom na to měli reagovat?

Hlavní věcí je, nezůstat pasivní – tohle jsou pořád ještě jen návrhy a musí je ještě formálně akceptovat Evropská komise. Teď je čas pro protesty a opozici. Stojí při tom za to sledovat vývoj v Británii, protože o UK se věří, že je vůdčím protlačovatelem kyber-bezpečnosti a policejních metod v Evropě. Existuje převažující veřejný nesouhlas s návrhy na internetový dohled – parlamentní konzultace proti této legislativě obdržely 19 000 e-mailů oproti 0 v její prospěch. Ale ač ta legislativa možná (dočasně) uvázla, ty multimiliardové investice do programů internetového dohledu neuvázly. Vypadá to, že přístup vlády k demokracii dosáhl stadia typu „Tak, jak nás zastavíte?“ Uvědomují si, že opozice může být hlasitá, ale je také dezorganizovaná a nemá žádnou strategii proti realizaci tohoto postupu, ač to probíhá bez schválení veřejností. Jeden faktor, který vláda možná přehlédla, je to, že strategie dohledu nad internetem britské vlády vyžaduje partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem a aktivní spolupráci komerčních operátorů, jako jsou poskytovatelé vyhledávacíh enginů (např. Google) a sociální sítě. Ač vládu možná nepůjde pohnout veřejným míněním, vypadá extrémně pravděpodobně, že komerční organizace by byly špatnou publicitou těžce postiženy a spadly by jim prodeje. Koordinovaný tlak spotřebitelů by snadno mohl vládním plánů vyvolat vyznaný zpětný ráz a pravděpodobně scénu přestavět pro naprosté stornování tohoto postupu – jen kdyby ta opozice moha být koordinovaná. Bohužel tento aspekt vládních analýz je správný - veřejná opozice je dezorganizovaná a převážně neúčinná. Je tomu tak hlavně kvůli pasivitě a sebeuspokojení. Autor tohoto článku, když se přidal k předchozí snaze o přehled v celosvětovém zavádění ID karet, četl i o opozici vůči těmto spiknutím národ po národu. A to i přesto, že zavádění těchto spiknutí bylo organizováno a koordinováno globálně, opozice byla dezorganizována a jen zřídka organizována byť i jen na národní úrovni – tak globalistická strana téměř už dosáhla naprostého vítězství, ještě než se obecná veřejnost vůbec probudila. I přes to, že článek si čtou statisíce lidí a byl přeložen do několika různých jazyků, sotva hrstka lidí reagovala na pozvání, aby kontaktovali autora. Tohle odráží úroveň pasivity, která překážela zorganizování skutečné opozice.

Pokud někde nějaká opozice bude, tak je čas zařídit si kontakty s ostatními, abychom do pole dostali nadnárodní opozici. Musíme vystavět skutečné mosty mezi lidmi – přímý, lidský kontakt, z očí do očí, všude, kde je to možné – dříve než EU začne s monitorováním, regulacemi a uzavírám přístupu k internetu. V současnosti je relativně snadné si číst a publikovat články, abychom našli odkazy na lidi, kteří nesouhlasí s mainstremovou globalistickou agendou – brzy by se to ale mohlo stát daleko těžším, až nebudeme moci komunikovat už vůbec snadno.

Je rovněž čas, abychom si stáhli a uložili informace z internetu, zvláště cenné znalosti o tématech jako je alternativní medicína, věda a skutečná historie naší společnosti. Uložit to trvale na disky nebe ještě lépe i na papír. Zajistěme, aby nám to nemohli vzít.

Je čas na zřízení alternativního internetu, který oni nemohou kontrolovat. V článcích z nedávné doby k tomu byly uvedeny tři hlavní cesty:

Zřízení alternativních, nezávislých internetových sítí – přes PirateBox, Freedom Box či podobná zařízení
„Dark Net“ nebo „Deep Web“ se skrytými webovými stránkami neuváděnými na vyhledávacích enginech
Nevystopovatelné e-maily přes pseudonymní přeposílatele takové, jako je Mixmaster a Cypherpunk, abychom porazili pokusy státu o masivní dohled nad komunikacemi

Rovněž stojí za to realizovat protidohledová opatření jako ta, která jsou popsaná v příspěvku Techniques For Avoiding Surveillance And The Censor (Techniky k vyhnutí se dohledu a cenzuře).

(Pozn. - tento příspěvek byl již bohužel, zřejmě z výše popisovaných důvodů odstraněn)

Nevíme, kolik ještě máme času – neztrácejme ho.

Vlk Samotář, z internetových stránek ... výchozí zdroj: Global Research

zpět na Úvahy a zamyšlení