 |
 |
Mějte hezký den! Provádíte čtení tohoto článku? Tak hlavně vyeliminujte možnost, že byste mezi tím nestihli dedlajn něčeho, co jste měli udělat ASAP!
Příšerné, že?
Člověk si připadá dneska jako v Jiříkově vidění, když čte a poslouchá věty psané a pronášené jakousi manažerštinou, která je směsí rodného jazyka, prapodivné úřednicko - vojenské hantýrky, amerikanismů, doslovného překladu anglosaských frází a zkratek původně používaných v elektronických vývěskových systémech (BBS) pro úsporu přenosu a místa, okořeněnou výrazy odposlouchanými z reklam.
Není pak divu, že pozvánka na vyhodnocení výsledků hospodaření menší, ale ryze české firmy v zasedačce pak svolává zaměstnance na All Office Meeting do Show Roomu ...
Nějak mi to leží už dlouho v žaludku, ale mezníkem v tomto zažívacím problému se stal večer 27. dubna, kdy jsem šel fotit likvidaci mostu mezi Brandýsem a Starou Boleslaví. Kráčeje pak zpět kolem basiliky svatého Václava, povšiml jsem si při úpatí věže poměrně nenápadné desky.
|
|
Ta deska připomíná pátera Bohuslava Balbína. Asi už jsem ji tam vídal i dříve, ale nějak jsem ji prostě "neviděl". Možná i vy jste vnímali velikány naší historie a literatury jen jako ty nudné postavy, jejichž život a dílo bylo nutné nadřít k maturitě, čímž skutečný význam toho, jak a proč se těmi velikány stali, se jaksi vytrácel. Ale na té desce se píše - obránce jazyka českého ... No tak ten by se dneska divil, co Češi ze své češtiny dokážou sami a dobrovolně udělat, pomyslel jsem si ...
Nicméně
mi to nedalo a našel jsem si celý Balbínův spis Rozprava na obranu jazyka
slovanského, zvláště pak českého na webu. Ona ta Rozprava je vlastně
českým překladem původního latinského originálu Dissertatio apologetica pro
lingua slavonica praecipue bohemica. Balbín psal své dílo latinsky, což
nebylo nic divného, nahlédneme-li, že se psal rok 1670 a Bohuslav Balbín byl
knězem řádu Jezuitů.
Pokud by vás zajímalo, kde se takovéhle spisy dají stáhnout, naznačím svůj
zdroj. Zkuste se podívat na stránky
http://www.archive.org/search.php?query=language%3A(Czech)
Tam najdete leckteré zajímavé české spisy, které byly digitalizovány na různých,
obvykle amerických univerzitách. Ovšem konkrétně Rozpravu najdete i na
mnoha českých zdrojích.
Svou Rozpravu napsal Balbín v rozmezí let 1672–73 na popud svého přítele Tomáše Pešiny z Čechorodu. Toto dílo se později stalo vzorem obrozeneckého úsilí, ve své době však bylo, stejně jako jiné Balbínovy spisy, zakázáno pro přílišné vlastenectví i údajné protivládní názory. Spis byl vydán teprve v době národního obrození r. 1775 Františkem Martinem Pelclem. Česky vyšly úryvky v roce 1850 ve Slovanu, později v Národě; celý spis vyšel česky až r. 1869.
Stojí za to se zamyslet nad úvodními slovy, kde Balbín své dílo věnuje právě již zmiňovanému Tomáši Pěšinovi z Čechorodu:
Krátká, ale pravdivá rozprava o kdysi šťastném, nyní však přeubohém stavu Českého království, zvláště pak o vážnosti českého neboli slovanského jazyka v Čechách, také o trestuhodných úmyslech na jeho vyhlazení a jiných záležitostech s tím souvisících.
Jak je vidno, neměli jsme to jako národ nikdy lehké ... Tehdy po nás dupaly cizí boty, nyní naše vlastní, dobrovolně zvolené; tehdy byla snaha český jazyk zlikvidovat "shora" - teď na to, bohužel, stačíme sami.
Na závěr své Rozpravy píše Balbín následující prosbu ke svatému Václavovi. Přečtěte si ji z krásného výtisku pocházejícího z roku 1869:
 |
Snad by se hodilo poznamenat, proč je Václav vyzýván k tomu, aby se stal Vratislavem - nejde zde o výzvu k přejmenování, ale k tomu, aby obnovil (vrátil) naši slávu (národa českého a jeho všech atributů). Ono i jméno Václav, pocházející ze staročeštiny, znamená více slavný (slavnější). Zajímavé je, že stejný význam má i jméno Václavova bratra (a strůjce jeho vraždy) Boleslava.
A ještě k té poznámce č.373 u tučně vytištěné věty Nedej zahynout nám ni budoucím! V textu poznámky píše se doslova: Slova tato na závěrku rozpravy latinské napsal Balbín sám po česku, což svědectvím jest významným, jak miloval jazyk mateřský. Vidíme, že myslí nanejvýše skormoucenou dovolávaje se pomoci svatého Vácslava ve věci nejdůležitější, od jazyka cizího obrací se k řeči přirozené, za jejíž zachování tak vroucně oroduje, jsa jist, že prosba jeho tím spíše bude vyslyšána. I byla vyslyšána.
Tato Balbínova ručně psaná věta se zachovala a můžete si ji přečíst:
 |
Jako perličku dodávám, že při psaní tohoto mého povídání mi přišel elektronickou poštou dopis od jisté blízké osoby, jehož textem byla pouze zkratka FYI. Tato zkratka se v manažerštině užívá místo slov "Pro vaši informaci..." (For Your Information) a odkazuje obvykle na text nějakého jiného dopisu, jenž je adresátovi postupován.
Obávám se, že přímluva u svatého Václava v záležitosti naší národní svébytnosti by měla své opodstatnění i v dnešní době - či spíše právě v dnešní době. Kultura a morálka upadají a vyjadřovací schopnosti mnoha lidí se omezují, vydatně v tom podporovány médii tak zvaného hlavního proudu (fuj, už jsem chtěl napsat mainstreamovými) na jakousi směs manažerštiny, reklamštiny a jiných podivných "-štin" vydatně prošpikovanou různými cizími slovy či dokonce cizími slovy ohýbanými podle českých regulí. Užíváním všelijakých zkratek v korespondenci se každý snaží vzbudit dojem, jak velice převelice je vytížen, že se ani nezmůže na zdvořilé oslovení adresáta a napsání těch několika normálních českých slov.
Od toho nám odpomáhej Bůh a svatý Václav ...
Vlk Samotář (JL)
zpět na Úvahy a zamyšlení
