V těchto dnech se mezi lidmi hodně mluví o zrůdném činu jistého "manažera" Prazdroje, který svým Superbem vytlačil řidičku z dálnice. Jeho důvodem bylo, že mu prostě na té dálnici "překážela". Lidé jsou pobouřeni a tomu dotyčnému přejí trest "na tvrdo" - vždyť se té události chopil také bulvár s plnou vervou a celou záležitost řádně zmedializoval. Doufejme, že spravedlnost bude v tomto případě opravdu spravedlivá a nekompromisní.
Jenže ... byl to jen chvilkový úlet, nedopatření nebo reakce na přepracování? Tak to ani náhodou. Kdo třeba jezdíte denně autem v městském a příměstském provozu, dáte mi snad za pravdu, že takovéto momenty se odehrávají dnes a denně - skoro pořád; jen ty důsledky nebývají tak tragické.
Vídáte to také ... na nějaké rychlostní silnici se předjíždějí dvě auta ... jejich průměrná rychlost nepříliš překračuje tu nejvyšší dovolenou. Vtom se v dálce objeví dvojice oněch "jedovatých světel" a zezadu se přiřítí vozidlo - obvykle černé a nablýskané - z vyšší cenové kategorie. S dodržováním rychlostních limitů si nic nedělá. V tu chvíli původní předjíždějící během mikrosekundy zbaběle uhne (snad kolmo vpravo) a předjížděný ... ten snad jede v tu chvíli již příkopem. A onen "pán silnic" si to mete dál o sto šest ... i rychleji ...
Za ta léta, co se pohybuji na silnicích jsem získal takový velice znepokojující pocit. Dříve byl automobil dopravní prostředek, sloužící k přepravě lidí z výchozího do cílového místa. Nic víc. Dnes se jeho přičiněním stává část populace androidy ... kyborgy ... nebo něčím takovým.
A tam mezi hvězdami, se teď vývoj hnal za novými metami. Prapůvodní průzkumníci, kteří se vydali k Zemi, už dávno vyčerpali všechny možnosti těl z masa a krve; jakmile jejich stroje předčily jejich vlastní organismy, nastal čas k přemístění. Nejprve jejich mozky a poté již jen pouhé myšlenky se stěhovaly do zářících nových domovů z kovů a syntetických hmot.
V nich putovali mezi hvězdami. Nestavěli už kosmické lodi. Oni sami se loďmi stali.
Znáte tento úryvek? Pokud je vám povědomý, máte pravdu - Arthur Clarke, 2001: Vesmírná Odysea.
Když tak pozoruji svět kolem sebe, jehož nezanedbatelnou část tvoří automobily ... Mám prapodivné pocity, že už jsme na pokraji takového přemístění. Ale nezvládáme to psychicky. Člověk si sedne do luxusního silného auta - a rázem je obklopen technikou, která mu poslouží jako zesilovač spousty jeho možností. Může se během několika sekund řítit rychlostí malého sportovního letadla ... klimatizace mu chladí nebo ohřívá vzduch, navigace bdí nad jeho trasou ... HiFi přehrávací technika vytváří pocit pohody. Elektronika bdí nad kontaktem kol s vozovkou při akcelerací i brzdění ... a spousty dalších udělátek kolem jsou připraveny plnit cokoliv si člověk zamane.
Bohužel - jen IQ pána onoho vozidla zůstává bez posily. Žádný pod sebezáchovy nebrzdí ten opojný pocit falešné síly a moci, který chudáčka řidiče zaplaví, když jej desítky, ba dokonce stovky koní katapultují s tichým předením vpřed. Všichni z cesty, teď jedu JÁ ... pán tvorstva. Dvojjediná bytost, jejíž nedokonalá bílkovinná schránka je nastavena údy z oceli, lehkých kovů a umělých hmot. A pět litrů krve spolu s pěti litry motorového oleje cirkulují celým tím podivným tělem a dávají mu život ... na čestné slovo.
Ale věřím tomu, že kdyby se naskytla možnost lidský mozek implantovat do luxusního automobilu, našla by se spousta dobrovolníků, co by to byla ochotná podstoupit.
Ale proti takovým je bezmocná policie, bezmocné jsou předpisy, osvětové akce, statistiky dopravních nehod. Jak může takový člověk-automobil respektovat něco, co mu svazuje křídla jeho rozletu. A dokud se takoví mutanti budou beztrestně projíždět po světě, budou se stávat i takové věci, jakou jsem zmínil na začátku. Policie by se ale měla zaměřit na prevenci - sledovat a vytipovat potenciální rizikové jedince - jen chtít. Nedalo by to velkou práci. Stačilo by prostě jezdit a dívat se.
Stejně je zajímavé, jak se dokážou dva řidiči během pár okamžiků díky riskantní jízdě "kdo z koho" přivést na pokraj smrti - zatímco někde jinde by si třeba byli schopni přátelsky pohovořit a popít spolu vína. Co takový falešný pocit moci dokáže s lidským mozkem udělat ...
Proč se proti tomu něco nedělá... proč se prodávají automobily, jejichž motory téměř dosahují výkonu malé lokomotivy ... atd.??? Na to se dá odpovědět jen přirovnáním - proč se stále prodávají cigarety, když se všude píše o fatálních účincích kouření na lidský organismus ... Proč asi ...
JL
zpět na Úvahy a zamyšlení