... ve státě Dánském ... napadá mě, když po návratu z dovolené vidím doma na stole dva časopisy. Ale chudák Shakespeare a chudák Hamlet ... s nimi ty zahnívající zvratky nemají nic společného. Ono je něco shnilého jinde ... v České republice (?) ... v Evropě (?) ... na celém světě? Podivné hodnoty lidé vyznávají.
Ten jeden časopis se jmenoval Rytmus života; je to číslo 36 z 1.9. 2008. Za dvacetikorunu se tu můžete dočíst - jak vidno z obálky časopisu - toto:
Pak je tu v pravém dolním rohu ještě cosi zanedbatelně malého a zřejmě nevinného o vaření, ale bohužel ten roh stránky utrhl v záchvatu jemnocitu náš pes, takže nemohu sloužit ...
S výrazem hrůzy ve tváři beru do ruky ten druhý časopis ... jmenuje se Pestrý svět a je to také číslo 36 - ze 4.9. 2008. Na titulní straně není kromě políčka s čárovým kódem optimistického už vůbec nic:
To vše za cenu (pardon - je tu napsáno super cena) - pouhých 14 Kč. Dvaatřicet barevných stránek ... namátkou otevírám na dvojstraně 12-13 ... a hle, co se tu lze dočíst: Chtějí porušit zákon - Kolegové ji nenávidí - Málem přišly o tátu - Mareš je hlupák (to neříkám, prosím, já - to je tam napsáno) - Rakovina si vybrala daň - Rodina ji už omrzela ... A tak podobně na dalších stránkách. Takže jako v baladě Polednice ... bouch, bác, letí do kouta - tedy ten časopis ... za tím prvním.
Jak pestrý je rytmus života v našem světě ... Je to jednoduché schéma ....
Nejprve je třeba nadefinovat galerii osob, kterým se říkává slovem celebrity. Trochu odbočím - tak podle slovníku cizích slov znamená výraz celebrita toto: "znamenitost; vážená, proslulá osobnost; potentát". No nazdar ... v našem kontextu jsou tedy příslušné celebrity popisovány slovy, která se ke slušným lidem vůbec nepřipojují. Ledaže by ten přívlastek vážená neznamenal to, co člověka napadne, ale určitou kalibraci na váze, kterou osobnost aspirující na celebritu musí předem projít. O potentátech nemluvě.
Dalším krokem je uvést dané celebrity do podvědomí lidí - nechat je vyniknout, nějakou dobu dělat ve smyslu osvědčeného scénáře "chléb a hry" cosi, co se lidem líbí a co mívají rádi - hrát v divadle či na hudební nástroje, zpívat, producírovat se na filmovém plátně, realizovat se v muzikálovém byznysu, kopat do meruny či prohánět puk po ledě ... prostě stát se idolem osob obvykle opačného pohlaví - a plnit kapsy podnikatelů bulvárně-plátkového průmyslu ... neb lidé s nevšední chutí zhltnou jakékoliv informace o svých idolech. Čecháčkové, zírejte ...
Ale pozor, to není všechno ... ač se zdá, že milovaná celebrita je vzorem všech ctností a chybí jen, aby jí byla z nebe andělskou poštou doručena svatozář a pak jen aby zazvonil zvonec a pohádky byl konec ... chystá se další kšeft, velekšeft, hyperkšeft, megakšeft... Chce to s určitou tolerancí odhadnout dobu, kdy je o danou celebritu (celebriťáka, pakliže existuje rod mužský?) maximální zájem .... a vymyslet skandál, průser, aféru ... Hřáli jste na prsou hada, holenkové ... zírejte Čecháčkové ... to jste ještě neviděli ... Z celebrity je najednou stvůra, netvor v rouši svůdné krasavice (nebo krasavce) ... a z jiné oběť úpící a kvílící pod jejími (jeho) drápy a tesáky. A to by bylo, aby se náklad časopisu potažmo zisk nezvýšil ...
Ale tento proces není dávkový - výroba a likvidace celebrit probíhá paralelně - zatímco jedna celebrita hyne v bahně, jiná se hřeje na výsluní a další se rodí ... některé projdou celým cyklem opakovaně a po jiných za pár týdnů ani psovák nezaštěkelí ... řečeno krhutsky.
Jo, tak teoretický úvod máme za sebou ... pokud jste dočetli až sem a jste schopni pokračovat ve čtení dál ... ptám se tedy - jak tohle může někoho zajímat, copak není na světě spousta jiných věcí, mnohem přirozenějších a zajímavějších? Co vede lidi k tomu, že ztrácejí zájem o okolní svět a hltají tyto barvotiskové plátky div ne jako součást snídaně - stačí se rozhlédnout v dopravních prostředcích, v nejrůznějších čekárnách, v restauracích ... a všude kolem, kde se číst může a dá. Nooo ... ne že bych si v čekárně u zubaře s oteklou tváří zrovna chtěl číst klasiky ... ale když vidím ty titulky (viz výše) ... rozbolelo by mě asi o pár zubů navíc.
Karel Gott umí zpívat, hezky zpívá a zpívá takhle hezky již obdivuhodně dlouho. Tak proč ho nenechají zpívat v klidu dál, proč o něm musím číst, že je to nerudný, věčně nespokojený stařík, který manželku Ivanu pasoval na služku?
Kam se poděla zdravá lidská zvídavost a duchovní pohled na svět. Takhle jsou lidé přetahováni do imaginárního jednoduchého světa fiktivních hvězd a jejich osudů - sami ovšem bez osudu, neb jejich duševní obzor zaniká. Cesta nejmenšího odporu je vždy lákavá. Proč nad něčím přemýšlet ... "Baví samo" ... je nápis u brány do imaginárního světa pozlátek. Když se tak někdy nahlas zamýšlím, proč tyhle časopisy lidé kupují (a proč sledují televizní seriály s IQ tykve), dostane se mi zhusta odpovědi - každý si může dělat, co chce - máme přece demokracii. Ano, to slovo demokracie, stejně jako jiná zaklínadla - třeba adrenalin - se používají a skloňuji do zblbnutí ... Je svobodnou věcí každého, aby dobrovolně zblbnul.
Ale .... komu ku prospěchu? No - asi není daleko od pravdy tvrzení, že lépe se bude vládnout lidem s lehce (více či méně) vymytým mozkem než lidem vnímavým, inteligentním, majícím znalosti a rozhled. A kdo ví, jak je to s těmi aférami slavných ... Třeba kdyby se vytvořil z dat již známých průserů slavných počítačový model, tak bychom mohli předpovídat dějiny show businessu pár let dopředu.
Hele, není vám divné, že přes veškeré ty houpance a průšvihy se ty celebrity a hlavně politikové mají stejně pořád dobře a minusy v jejich životě jsou de facto plusy se zamaskovanou svislou příčkou? I oni si přece potřebují nahrabat na horší časy. A tak ruka ruku myje ... Je to taková vlastně symbióza ... kolotoč "osobností" a informací o nich roztáčený šikovnými kolotočáři, kteří z toho mají kšeft a osobnosti prospěch bez ohledu na to, na které straně kolotoče právě jsou. A kolem lunaparku s tímhle představením se tísní milióny lidí předhánějících se v touze zaplativ vstupné na tu show ... být tam tak hezky pohromadě a pod kontrolou a při tom nevidět, co se jim děje za zády a kolem nich.
Jak z toho ale ven ... kázat o nešvarech a poukazovat na ně dovede každej blbec, to máte pravdu. Ale naznačit východisko, něco udělat ... to je horší. Kdybyste přišli za člověkem hltajícím s vyvalenýma očima bulvár a nabídli mu hodnotnou knihu, asi ji po vás hodí. Kdybyste bližního svého, oblíbený seriál v televizi hltajícího, vyrušili pokusem o konverzaci na duchovní téma tak ... no televizi po vás nehodí, to by přišel o pokračování, ale bude na vás volat hlasem velikým slova dosud neslýchaná (znám z vlastní zkušenosti). Ale možná pomůže někde v přírodě dát najevo znalost kytiček, stromů či historie něčeho zajímavého ... o čem dotyčný nemá vůbec páru a žasne, jak vy to znáte ... ukazovat mu maličkosti kolem vás, které dosud pro oči neviděl. Nechat někde ležet časopis s jiným zaměřením než jsou životní krachy celebrit ... může tam třeba dotyčného něco zaujmout. Konverzovat před ním o smysluplných tématech a přivést ho do rozpaků zcela obyčejnými otázkami, na které nezná odpověď. Ale jedna věc je třeba ve smyslu pokynů mimozemských entit Davidu Bowmanovi z cyklu Vesmírná odysea - Nesmí poznat, že jsou manipulováni.
JL
zpět na Úvahy a zamyšlení