V poslední době se píše a mluví a čím dál tím více bude psát a mluvit o konci
roku 2012, kdy má nastat konec světa. Ten výraz "konec světa" lze chápat
samozřejmě mnoha způsoby - a nemusí to být právě ta apokalyptická vize. Může to
být klidně i konec jedné časové epochy a začátek jiné, případně konec světa v
podobě, jaké jej známe dnes. V té souvislosti se často hovoří o přechodech do
vyšších dimenzí a podobných jevech. Jenže co se těmi dimenzemi vůbec myslí a jak
si ten přechod mezi nimi představit, toť otázka. Ovšem - kdo vlastně je povolán,
aby o nějakých dimenzích a přechodu mezi nimi zasvěceně hovořil? Proto také přebírám pro Říši
snů následující článek, který se těmi dimenzemi z tak trochu opačného úhlu
pohledu zabývá.
Vlk Samotář
Následující článek napsal Jan Menděl a
přebírám ho ze stránek WM magazínu.
No jo, jenže teď tu máme něco neobvyklého. Kde se vzal, tu se vzal, objevil
se, neznámo odkud, velký PŘÍSLIB.
Přechody do vyšších dimenzí?
Už dlouho mám strašně silné nutkání vyjádřit se k tomu, co v současné době
probíhá na internetu a ezoterické scéně. Do teď jsem se vždy zastavil a říkal
si, že to nemá cenu, že nejlepší způsob je na tyhle věci vůbec nereagovat a
mlčky je přejít. Navíc jsem tušil, že pokud se do toho pustím, bude to jedna
velká kritika. Nestojím sice o vytváření a rozšiřování něčeho negativního, ale
na druhou stranu je někdy potřeba čelit samovznětlivé fantasmagorii a udělit jí
pár ledových neutralizujících ran! Pokusím se teď konstruktivně vyjádřit svůj
osobní kritický názor na to, co se na mě sype ze všech stran.
Už několik měsíců ne-li let roste a sílí informační vlna o takzvaných
přechodech do vyšších dimenzí. Internet překypuje články o transformaci a jejích
symptomech, různí odborníci z různých koutů zeměkoule mluví na sdílených videích
o vlnách a vlivech, které proudí na Zem a zvyšují vibrace, podle některých se
přesouváme do čtvrté dimenze, podle jiných do páté, a jsou tu i tací, dle
jejichž názoru už vstupujeme do šesté, sedmé a možná i vyšší. Jakmile vstoupíme
do té či oné dimenze nebo jakmile dorazí ta či ona energie z vesmíru, přestane
existovat čas, Země se rozdvojí na dvě, na jedné zůstanou materialističtí
neznabozi, kteří v mukách zemřou následkem strašných přírodních katastrof a na
druhou verzi planety se přesunou všichni duchovní lidíčci, kteří poctivě četli,
sdíleli a přeposílali všechny články a videa o této bezprecedentní transformační
události, ta „dobrá“ verze planety se najednou sama od sebe vyčistí, lidem se
rozkmitají čakry na plné obrátky, všem se z minuty na minutu otevře třetí oko a
ze dne na den tu budeme mít ráj na zemi. Budeme si na zahrádce hrát s vílami a
skřítky, telepaticky si povídat s vysokými bytostmi z jiných planet a galaxií a
budeme si klepat na ramena, jak jsme to dobře udělali, že jsme se včas duchovně
probudili a skončili lépe než ti chudáci, co zamrzli v hmotě a zůstali na
planetě číslo jedna, která se asi tak jako tak každou chvíli rozpadne.
Dlouho
jsem se snažil s otevřenou nezaujatou myslí číst tyto revoluční články o
transformaci, ale upřímně jsem se v nich vždy po chvíli ztratil. Nikdy jsem
nepochopil, o čem je tu vlastně řeč. Co dodnes nechápu je, kdo přichází s těmito
teoriemi a odkud je má? Zamyslel se nad tím někdy někdo? Odkud pocházejí všechny
tyto „ověřené“ informace? Od lidí, kteří se sejdou v nějaké alternativní
čajovně, zapálí si vonnou tyčinku a napojí se atlantskou knihovnu moudrosti,
energii jednorožců nebo křišťálové světelné město nad Prahou? Kdykoliv se člověk
jenom trochu kritickým okem podívá na všechna ty videa a autory, musí po
několika shlédnutích pochopit, že jeden papouškuje druhého a třetí druhého.
Včera mi přišlo asi 10 e-mailů s odkazem na samozvaného mayského specialistu Dr.
Callemana, který sice na videu 35 minut mluvil, ale vlastně opět nic neřekl.
Stejně jako například, dnes již notoricky známá, opět samozvaná Malá Babička,
Kiesha Crowther, která tak ráda mluví o tom, jak se všechno na světě mění, že je
schopná sama sebe dojmout a ze svého proslovu se rozplakat. Když člověk shlédne
pár jejích videí a zamyslí se nad tím, co se vlastně dozvěděl, zjistí, že vůbec
nic. Kiesha, stejně jako stovky jiných, mluví a mluví, používá termíny, které
„frčí“ (transformace, dimenze, zemské póly, vesmírné energetické vlny, strážci
moudrosti atd. atd.), ale kromě celé té dramatické show je obsah jejího sdělení
poněkud vágní.
Závěr? – Milujte se a mějte rádi planetu. Hezké, ale to už jsme tak nějak
věděli i dřív!
Známý anglický autor a mystik Paul Brunton varoval před tímto chováním již
před více než padesáti lety. Zcela jasně a bez skrupulí upozorňoval na
nevyrovnané, často labilní a neurotické lidi, kteří zcela propadli vlastním
přeludům, ale protože měli charisma a uměli mluvit, strhli s sebou celé davy
ještě poblouzněnějších přívrženců, kteří je slepě následovali, dokud jeden po
druhém nedošel hořkého procitnutí, že velký Mistr Avatar je v podstatě napůl
blázen, ovšem s dobrými přesvědčovacími schopnostmi. Tito více či méně
poblouznění učitelé to v minulosti dělali pro obdiv a pocit významnosti. Situace
se změnila jen v tom, že dnes to většina dělá hlavně pro peníze, i když vůbec
nepochybuji o tom, že mnozí z nich jsou o své teorii skálopevně přesvědčeni a
své bludy šíří dál, díky internetu mnohem rychleji a efektivněji, než tomu bylo
tenkrát. Kdyby Paul Brunton obživl a viděl, co se děje, patrně by se nad tím
rozplakal.
Záplava informací všeho druhu
Myslím, že je zřejmé, že věk Vodnáře už skutečně začal. Dřív přísně utajované
a střežené informace se vylily do ulic a zaplavily svět. Jenže žádná mince nemá
jen jednu stranu. Tam, kde se uvolní pravdivé informace, vznikne úplně stejný
prostor pro ty nepravdivé nebo zkreslené. To skvěle dokazuje i materialistická
scéna dnešního světa. Na jednu stranu máme přístup k informacím, o jakém se nám
ještě relativně nedávno ani nesnilo, ale na druhou stranu je tu velký hřmící
otazník, do jaké míry jsou informace, které nám servírují, pravdivé a odrážející
realitu? Dnes je více než kdy jindy potřeba, abychom se pevně drželi vlastního
kritického úsudku, velmi pečlivě filtrovali všechno, co k nám přichází, a pak
ještě pečlivěji vybírali, co do sebe necháme vejít a čemu jsme ochotni uvěřit.
Tak, jako kdysi měly naše na Západ nadržené východní země tendenci přijímat
všechno ze Západu jako „lepší“ (a tato tendence ještě u mnohých přetrvává),
dokud lidé časem nevystřízlivěli a neuvědomili si, že pravda a kvalita budou
někde uprostřed, lidstvo, po staletích zakrývání a zkreslování duchovních nauk,
vyprahlé po pravdě a vyšších hodnotách, nyní stejným způsobem přijímá všechno s
nálepkou „duchovní“ s velice potlačeným smyslem pro kritiku. Samozřejmě zde
vůbec nemluvím o zatvrzelých materialistech, kteří něco takového ještě ani
nemusí řešit, ale o lidech, kteří byli v upřímném hledání hlubšího smyslu života
vcucnuti do šíleného víru takzvaného Nového věku a snaží se mu přizpůsobit, jak
nejlépe dovedou. Znechuceni mnohaletou skepsí a materialismem světa se pak
uchylují k druhému extrému, a sice, že uvěří všemu, co slyší.
A pak je tu velká skupina lidí, kteří ve světském životě byli jako šedé
myšky, nic moc nedokázali, v ničem nevynikali a charakterově se pohybovali v
silném průměru. Najednou se jim otevřela nová dimenze a oni se přes noc mohli
stát odborníky a znalci na něco, co (skoro) nikdo nevidí, a tudíž nemůže
potvrdit, ani vyvrátit. Často mají přeslazené úsměvy nebo afektovaně vyklidněný
styl, teoreticky jsou znalci mnoha odvětví ezoteriky a mají kalendáře nabité
semináři a přednáškami. Pokud se jim poštěstí, vyjde jim první kniha a jestliže
má úspěch, tráví zbytek času už jen tím, že přemýšlejí, o čem by ještě mohli
napsat, aby byl nakladatel spokojen a vzrůstala prodejní čísla. Ti, kteří
neprorazí v publikování, se alespoň snaží vytvořit kolem sebe malý kult
příznivců a otevřít si alespoň malou poradenskou praxi, kde by konečně mohli
zkusit využít v praxi znalosti, které načerpali díky všem předchozím knihám a
seminářům, ale zatím neměli možnost uplatnit.
Nechci tu vůbec házet všechny do jednoho pytle a rozdělovat věci na černé a
bílé, ale mnohokrát se už potkal s nějakým duchovním odborníkem nebo terapeutem,
který na mne v první chvíli působil, jako naprostý magor. Když jsem byl mladší,
snažil jsem se potlačit svůj kritický úsudek v alibistické snaze namluvit si, že
vnější dojem přece může klamat! Čím jsem se ale střetával s lidmi z téhle
skupiny častěji, a čím déle jsem je měl možnost (byť jen z povzdálí pozorovat),
tím více se vracel můj kritický úsudek a často jsem si nakonec musel přiznat, že
jsem se opravdu nemýlil, že ti lidé, v mnoha případech, byli jednoduše řečeno
magoři. Takoví se pak chytají jednoho nového směru za druhým, přičemž novějším a
zajímavějším rychle nahradí starý, už okoukaný, stejně, jako to někteří dělají
třeba s i-phonem; touží po něm, milují ho, ale jen co vyskočí nová verze s
vyšším číslem na konci, starý i-phone putuje na aukro nebo ho zdědí jeden z
členů rodiny. Jejich slova jsou plná lásky, porozumění a vnitřního míru, všude
musí být dost svíček, vonných tyčinek, mandal a krystalů, pak je to teprve to
správné prostředí!
Velký příslib pro lidstvo?
No
jo, jenže teď tu máme něco neobvyklého. Kde se vzal, tu se vzal, objevil se,
neznámo odkud, velký PŘÍSLIB. Lidstvo vstupuje do nové dimenze! Jestliže jste
tlustí, unavení, depresivní, bolí vás celé tělo, jste mimo, chce se vám brečet,
zapomínáte, nerozumíte si s přáteli, jste rozežraní, labilní a nic se vám
nedaří, NEZOUFEJTE a naopak se radujte, protože právě jsme vám potvrdili, že na
sobě zažíváte příznaky transformace do vyšších energií! Nevíme sice, kdy to
přesně propukne, asi 21. prosince 2012, nebo ne, počkejte, to byla chyba
výpočtu, je to 28. 10. 2011, ale prd!, přijde to už na jaře… no, to je jedno,
hlavní je, že se VŠECHNO změní! Na vlastním duchovním pokroku už nebude potřeba
tolik pracovat, jako to dělali jednotlivci celá tisíciletí, prostě sem vlítne
nová energie a všechno tak rozvibruje, že vás to vykatapultujte až k osvícení!
Hlavně nezoufejte, dál všechno čtěte, přeposílejte a sdílejte a hlavně doufejte,
že to fakt přijde – protože jestli ne, pak jste seriózně promarnili x let
života, a poctivou střízlivou duchovní práci na sobě, kterou jste v celém tom
horlivém očekávání Velkého Zázraku dali stranou, teď budete stejně muset
vykonat, protože to za vás evidentně nikdo neudělá!
Osobně upřímně věřím, že se skutečně něco děje. Dějiny se hýbou, kontinenty
se hýbou, civilazce se hroutí a pomalu přeměňuje. Jenže, tahle změna může klidně
trvat dalších 300 let, naše planeta je dost stará, pár set let je pro ni
okamžik, v němž se nadechne a vydechne.
Víte co, i kdyby se zítra na obloze zjevila Panna Marie a viděli ji všichni
lidi na světě, i kdyby promluvila a oznámila, že přichází Nový věk a že lidstvo
vstupuje do Nové éry, tak jen co zmizí z oblohy před námi stejně zůstane jen náš
všední život, který musíme žít a s nímž musíme nějak naložit. Napjaté očekávání
Velkého věku nás nikam neposune. Babička, která v zimě krmí ptáčky, každý večer
se pomodlí za své blízké a občas uvaří oběd kamarádce sousedce, která je starší
nebo nemohoucnější, než ona, často dosáhne vyšší duchovní moudrosti a poznání,
než zapálená hltačka seminářů, která se napojuje na jednorožce, denně přepošle
sto e-mailů o transformaci a osmkrát za den na facebook napíše, jak má ráda
všechny lidičky a posílá všem sluníčkovo-srdíčkovou energii do dalších dnů...
Užívejme rozum, lidi, nevzdávejme se zcela své kritičnosti. Kritičnost je
totiž stejná jako jakýkoliv jiný nástroj a i když je často zneužívaná, někdy je
prostě na místě ji uchopit a použít! Člověk, který nemá dostatek kritiky a
sebekritiky, se snadno zamotá do vlastní iluze, kdy po čase uslyší anděly, bude
dostávat vize a budou k němu promlouvat vyšší bytosti z vyspělejších galaxií. Ti
mu pak budou oznamovat svůj příchod a velkolepou transformaci lidstva, a pak už
je jen otázka času, než si takový chudák namluví, že je poslem, musí ta
poselství šířit dál a založí si vlastní stránku. Takových už je tu dost a jsou,
při vší úctě, k politování. Vůbec nechci vyvracet, že výše uvedené jevy a
bytosti existují, jen odmítám přijímat jejich poselství skrze někoho, kdo na mne
jako člověk působí spíš jako případ pro psychiatra, než jako nový apoštol.
Řiďte se rozumem
Dokud se v duchovním růstu nedostanu do té fáze, že budu jasnovidným, budu se
radši dál řídit svým rozumem a pocity, které jdou ruku v ruce se stupněm mého
vývoje. Navíc není kam spěchat a je tu ještě hodně práce, než se vůbec jen
přiblížíme úrovni, na níž lidé mají opravdové vize a prorocká vnuknutí.
Všechny hlavní střízlivé duchovní směry, které jsou mi známy, kladly a kladou
na své žáky, začátečníky, dva stěžejní požadavky, které dokud nesplnili, nemohli
se pohnout dál:
1. Ovládej své myšlenky, pocity a chování (sebeovládání) a
2. zušlechťuj svůj charakter.
Pokud žák nezvládl tyto dvě zkoušky, bylo to, jakoby nezvládl první třídu a
musel zpátky do školky. Kdyby takový žák, který hned na prvním stupni selhal,
přišel za mistrem a řekl mu, že chce, aby ho naučil např. telepatii, astrálnímu
cestování nebo jasnozření, srdečně by se mu vysmál asi jako prvňáčkovi, který se
rozhodl, že chce v květnu maturovat. Ale nenechme se zmást. Ten žák nebyl
odmítnut proto, že by bylo potřeba dodržovat nějaká rigidní pravidla, která si
někdo vymyslel. Šlo o to, že moudří Mistři přesně věděli, že člověk bez
sebeovládání a čistého charakteru by neměl sebemenší šanci uspět na vyšších
stupních, anebo, o co hůř, uspět by mohl, kdyby byl vytrvalý, ale jeho nízký
charakter by nadělal mnoho škod. Na tom se za staletí a tisíciletí nezměnilo
nic!
Abychom mohli duchovně žít a posouvat se, nemusíme nikam spěchat, nemusíme
nutně trávit hodiny v asánách a žít v nejpřísnější askezi. Každodenní světský
život nám dává mnoho a mnoho příležitostí procvičit si sebeovládání a zušlechtit
charakter, a myslím, že kdyby se všichni duchovní lidičkové drželi jen těchto
dvou, na první pohled obyčejných, metod, jak se posunout na vyšší úroveň (do
vyšší dimenze, chcete-li), tak už by to tu dávno vypadalo mnohem lépe!
Duchovní cesta je a vždy bude individuální záležitost. Práci, která nás na ní
čeká, za nás neudělá nikdo a nic. A ať je budoucnost lidstva jakákoliv, dokud se
každý jednotlivec, díky své upřímné snaze, zkušenostem a dobré vůli,
nevykrystalizuje v lepšího a vyrovnanějšího člověka, pak se na své duchovní
cestě moc nepohne, i kdyby ho táhlo celé stádo jednorožců!
Buďme střízliví, přátelé.
Jan Menděl
Vlk Samotář (JL) - Převzato ze stránek WM magazínu
zpět na Úvahy
a zamyšlení
