Šestatřicet let uplynulo od okamžiku, kdy se noha Neila
Armstronga, jako prvního (?) Pozemšťana měla dotknout povrchu Měsíce. Několik
lunárních misí mělo přinést alespoň trochu jasno do otázky, co je vlastně náš
vesmírný nejbližší soused zač. Ale spíše opak se stal pravdou. Čím dál tím více
se objevují dohady, zda Apolla skutečně Měsíc navštívila a zda to celé nebyla
jen mistrovská inscenace v režii NASA. A pokud ne, co bylo příčinou filtrace
informací a náhlého ukončení programu misí, který ještě měl pokračovat? Co tam
američtí kosmonauti doopravdy viděli a co vyfotografovali?
A další otázka - pokud tam NĚCO nebo dokonce NĚKDO je,
nebude pro lidi větším šokem to, že jsme byli desítky let drženi v nevědomosti
jako stádo dobytka než to, kdybychom se dozvěděli, že nejsme (nebo bohužel
...nebyli?) ve Vesmíru sami? Nebo si někdo chce podržet informace jen pro sebe,
aby z nich mohl těžit? Pravděpodobnost pravdivosti poslední věty může být v této
době značná ...
Přenos z přistání Apolla na Měsíci:"Ty věcičky jsou
obrovské, pane....ohromné. Panebože!"
(zdroj:
Hadovy stránky)
Podle Neila Armstronga, prvního člověka na Měsíci,
existoval dobrý důvod, proč se americká vláda v roce 1973 zcela náhle rozhodla
zrušit další přistání na Měsíci v rámci programu Apollo. Důvodem bylo varování
ze strany mimozemšťanů.
21.
července 1969 miliony Američanů se zatajeným dech sledovaly "živý" televizní
přenos Armstrongovy historické chůze po Měsíci. Krátce po jeho proslulém
prohlášení "jeden malý krok, jeden velký skok", bylo slyšet jednoho z
kosmonautů, jak říká, že na okraji nedalekého kráteru vidí světlo. Kontrola mise
na to reagovala žádostí o další informace. Celá Amerika tento rozhovor slyšela.
Avšak jen pár vyvolených zaslechlo to, co následovalo, protože v momentě, kdy si
úřady uvědomily, co astronaut vlastně říká, bylo vysílání přerušeno na plné dvě
minuty. A nic dalšího již nebylo slyšet...
Nebo snad ano? Podle bývalého zaměstnance NASA Otto
Bindera, který byl členem týmu Apollo během mise Apolla 11, zaslechl rozhovor,
který následoval přerušení přenosu, ještě někdo jiný než kontrola mise.
Radioametérům z celé Ameriky se podařilo obejít rušení sginálu, takže
zaznamenali následující konverzaci:
Apollo 11: "Co to bylo? Co to ksakru bylo? To je vše, co
chci vědět!"
Kontrola mise: "Co je tam?...Kontrola mise volá Apollo
11..."
Apollo 11: "Ty věcičky jsou obrovské, pane... ohromné.
Panebože! Tomu byste nevěřili! Říkám vám, že tam venku jsou jiné vesmírné lodi,
seřazené na druhé okraji kráteru. Jsou na Měsíci a sledují nás..."
Centrála KGB
Kdyby
Otto Binder a radioamatéři byli jedinými, kdo zaznamenal setkání Apolla 11 s
mimozemšťany, pak by to samo o sobě ještě nemuselo tolik znamenat. Avšak oni
jedinými nebyli. Toto setkání zaznamenali také ruští vědci, kteří tajně
odposlouchávali přenos z "centrály KGB", tedy z Moskvy.
Například dr. Alexandr Kazancev oznámil, že "Buzz" Aldrin
pořídil barevný filmový záznam několika mimozemských plavidel, která byla podle
jeho slov "seřazena" na okraji nedalekého kráteru. Neil Armstrong později učinil
tajné prohlášení, že Aldrin skutečně tento záznam pořídil, avšak CIA ho po
návratu Apolla 11 zabavila. Tvrdí se, že ze strachu o svou osobní bezpečnost
Armstrong odmítl sdělit další podrobnosti. Potvrdil však, že CIA skutečně stojí
v pozadí rozsáhlého zastírání v otázce amerického vesmírného programu a setkání
s UFO a mimozemskými inteligencemi.
Další ruský vědec, dr. Vladimir Ažata, fyzik a profesor
matematiky na moskevské univerzitě (sponzorované KGB), sdělil následující:
Podle našich informací bylo setkání ohlášeno ihned po
přistání modulu. Neil Armstrong sdělil kontrole mise, že je po přistání poblíž
měsíčního modulu začaly sledovat dva záhadné objekty. Avšak veřejnost tuto
zprávu nikdy nezaslechla, protože padla za oběť cenzuře NASA.
Světově proslulý výzkumní UFO Timothy Good tvrdí, že ho
bývalý agent britské vojenské zpravodajské služby informoval o následujícím
rozhovoru, který proběhl mezi Neilem Armstrongem a nejemenovaným profesorem na
sympoziu NASA v Evropě. Dotyčný agent Goodovi řekl, že se mu podařilo
"zaslechnout" tento rozhovor, který proběhl v sousedním hotelovém pokoji:
Profesor: "Co se skutečně stalo s Apollo 11?"
Armstrong: "Bylo to neuvěřitelné...Samozřejmě jsme pořád
věděli, že tu existuje možnost... Skutečností je, že jsme byli varováni. V té
chvíli otázka nějaká vesmírné stanice nebo města na Měsíci vůbec nepřicházela v
úvahu."
Profesor: "Jak to myslíte, ´varováni´?"
Armstrong: "Nemohu vám sdělit podrobnosti, mohu pouze
říci, že jejich lodi byly dokonalejší než naše, co do velikosti i technologie.
Panečku, ty byly veliké! ..A hrozivé.. Ne, vesmírná stanice vůbec nepřichází v
úvahu."
(Což je podivné. NASA do té doby investovala již milióny
dolarů na projekt výstavby futuristického města na Měsíci, jehož plánování -
podle oficiálně zveřejněných dokumentů obsahujících návrhy a představy o tom,
jak hotová výstavba bude vypadat - bylo již ve velmi pokročilém stadiu).
Profesor: "Ale NASA měla po Apollu 11 i jiné mise."
Armostrong: "Samozřejmě, NASA měla v té době závazky a
nemohla riskovat paniku na Zemi..., ale vždy to byl jen takový rychlý skok tam a
zase zpátky."
Pokud je údajná Armstrongova výpověď pravdivá, pak
skutečnost, že byl program Apollo v roce 1973 předčasně zredukován, začíná dávat
smysl. A nepotvrzené zprávy o tom, že následné mise Apollo (14 až 17) byly
zfalšovány v hollywodském filmovém studiu, jsou tím pravděpodobnější.
Anomálie
Další
důkazy o velké kamufláži NASA je možno objevit na oficiálním filmu NASA a
fotografiích astronautů na Měsíci, které jsou plné dosud nevysvětlených
nejasností a anomálií. Je na nich patrno mnoho nesrovnalostí týkajících se
měsíční gravitace a atmosféry a dále je tu viditelné "umělé" osvětlení. Potom
také způsob, jakým lunární modul víří prach v prostředí, které má být ve
skutečnosti vakuum (podle NASA nemá Měsíc žádnou atmosféru); a rovněž
skutečnost, že na záběrech, kdy lunární modul startuje z povrchu Měsíce, není
vidět žádný tah rakety.... Další fotografie ukazují umělé konstrukce ohromných
rozměrů, rozmístěné po měsíčních pláních.
V článku otištěném v dubnu 1995 tvrdí bývalý ředitel
komunikací NASA Maurice Chatelain, že astronauti z Apolla objevili a
vyfotografovali "několik záhadných geometrických struktur, které nebyly
přírodního původu." Otázka kamufláže již neexistuje, říká Chatelain - nyní je to
již holá skutečnost.
Řada výzkumníků, kteří tento materiál podrobně zkoumali,
včetně nejpovolanějšího britského odborníka na kamuflář NASA Davida Percyho, je
nyní přesvědčena, že program Apollo byl - aspoň zčásti - zfalšován.
Když k tomu přidáte do očí bijící anomálie kolem misí NASA
k Marsu, musíte si přiznat, že dole pod povrchem kontroly misí se děje něco více
než podezřelého.
Zdroj: Fantastická Fakta, č. 7/1998 - Akta X Jona Kinga
Robinsoni na Měsíci
(zdroj:
WM magazín)
Cílevědomá činnost cizí civilizace se objevila nečekaně
blízko. Ale nebyli jsme na to psychicky připraveni.
Zatímco si stále klademe otázku o naší ojedinělosti ve
vesmíru, myslící bytosti se objevily hned vedle nás- na Měsíci. Jak informovaly
ruské noviny Večerní Volgograd, objev byl okamžitě utajen, aby neotřásl
současnými společenskými principy. Výňatek z oficiální tiskové zprávy říká, že
vědci NASA a výzkumníci Marsu a Měsíce oznámili výsledky své práce na brífinku
ve Washingtonu 21.3 1996. Poprvé bylo zveřejněno, že na Měsíci byly objeveny
umělé struktury a objekty. Vědci však mluvili vyhýbavě a sdělili, že oficiální
výsledky budou zpřístupněny později.
Byly zmíněny také sovětské fotografie, dokazující cizí
aktivitu na Měsíci. Přestože se nepodařilo identifikovat o jakou aktivitu jde,
tisíce foto- a video materiálů ze stanic Apollo a Clementine zobrazují mnohé
části měsíčního povrchu, na kterých byla tato činnost a její stopy dokonale
patrná. Na brífinku se také promítaly záznamy amerických astronautů z programu
Apollo. Přítomní byli velice překvapeni, proč záběry nebyly zveřejněny dříve.
Specialisté NASA odpověděli, že tehdy mohli jen těžko odhadnout reakci lidí na
informaci o přítomnosti cizích tvorů na Měsíci. Navíc prý k utajení byly i jiné
důvody mimo kompetenci NASA.
Specialista na lunární studie Richard Hoagland říká, že
NASA se dále snaží retušovat fotomateriály dříve, než budou veřejně přístupné.
Někteří výzkumníci včetně Hoaglanda se domnívají, že cizí rasa používala Měsíc
jako přestupní stanici při svých aktivitách na Zemi. To potvrzují i některé
legendy a mýty různých národů naší planety.
Ruiny měsíčních měst se táhnou celé kilometry. Obrovské
kopule na masivních základech, nesčetné tunely a jiné stavby nutí vědce změnit
názor na Měsíc. Jeho vznik a zákonitosti oběhu kolem Země jsou stále záhadou.
Některé částečně zničené objekty na povrchu Měsíce nemohou
být považovány za přírodní geologické formace, jelikož vykazují složitou
organizační a geometrickou strukturu. Blízko místa přistání Apolla 15 byla
například objevena stavba obklopená vysokou zdí ve tvaru D. Různe jiné artefakty
byly zaznamenány celkem na 44 místech a NASA Goddard Space Flight Center i
Houston Planetary Institute je zkoumají. Záhadné odkryté terasovité skály byly
objeveny poblíž kráteru Tycho. Koncentrický šestistěn a vchod do tunelu na
terase nemůže být výsledkem přírodního geologického procesu. Naopak vypadá jako
povrchový důl. Zřetelná kopule se klene nad okrajem kráteru poblíž kráteru
Copernicus. Kopule je neobvyklá tím, že zevnitř bílomodře září. Další objekt,
neobvyklý dokonce i na Měsíci, byl objeven v horní části oblasti Factory. Jde o
50 metrový disk stojící na čtverhranném základu a obklopený zdí. Na obrázku je
také poblíž kosočtverce vidět v zemi tmavý kruhový výklenek. Připomíná to vchod
do zákopu. Mezi Factory a kráterem Copernicus se také nachází pravoúhlá plocha
300m dlouhá a 400m široká.
Posádka
Apolla 10 pořídila snímek (AS10-32-4822) míli dlouhého objektu nazvaného Hrad ("Castle"),
který se nachází ve výšce 14 km a vrhá obří stín na měsíční povrch. Zdá se, že
se skládá z několika válcovitých a jedné spojovací části. Na jedné fotografii
byla jasně rozeznatelná vnitřní pórovitá struktura Hradu. Působila dojmem, jako
kdyby některé části objektu byly průhledné.
Na brífinku se ukázalo, že fotografie Hradu zmizely, a to
i ze seznamu snímků, pořízených Apollem 10.
Když přistávalo Apollo 12, posádka zjistila, že manévr
sleduje zpola průhledný pyramidovitý objekt. Vznášel se pár metrů nad povrchem
Měsíce a hrál proti černé obloze všemi barvami duhy.
Když se v r. 1969 promítal film o astronautech, putujících
do Moře Bouří („Sea of Storms“), kteří znovu viděli podivné objekty, kterým se
později začalo říkat „pruhované skleničky“, NASA konečně pochopila, jaké
souvislosti takové sledování může mít. Astronaut Mitchell vypovídal o svých
pocitech: “Ještě mě bolí za krkem, jak jsem se stále ohlížel. Zdálo se nám, že
nejsme sami. Nemohli jsme dělat nic, než se modlit.“ Johnston, který pracoval
pro Houston Space Center a studoval fotografické i video záznamy pořizené v
průběhu programu Apollo diskutoval artefakty s Richardem Hoaglandem. Prohlásil
potom, že vedení NASA bylo značně znepokojeno velkým počtem mírně řečeno
anomálních objektů na Měsíci. Dokonce zaznělo, že pilotované lety na Měsíc budou
možná zastaveny.
Výzkumníci se zajímají zejména o prastaré struktury,
připomínající částečně zničená města. Snímky odhalují nejskutečně pravidelnou
geometrii čtvercových a obdélníkových staveb. Připomínají naše města, pozorovaná
z výšky 5-8 kilometrů. Kontrolní specialista mise komentoval obrázky doslova
tak, že členové posádky pozorovali ruiny měsíčních měst, průhledných pyramid,
dómů, a bůhvíčeho všeho, co je nyní ukyto uvnitř sejfů NASA. Cítili se prý
přitom jako Robinson Crusoe, když náhle objevil na ostrově stopy bosých nohou na
písečném ostrově. Co na to geologové a vědci? Říkají, že takové objekty nemohou
být přírodního původu. „Měli bychom připustit, že jsou umělé, zejména kopule a
pyramidy.“ Cílevědomá činnost cizí civilizace se objevila nečekaně blízko.
Nebyli jsme na to tehdy psychicky připraveni, a někteři tomu odmítají uvěřit
dokonce i nyní…
Zdroj: Pravda, 5.10.2002 , překlad: Agrimonrix, 8.10.2002
Půl století německé základny na Měsíci, 1942-1992
(Převzato ze stránek
UFO - záhady - konspirační teorie - revize historie Ladislava Kopeckého)
Němci přistáli na Měsíci pravděpodobně již roku 1942,
přičemž použili větších mimoatmosferických kosmických lodí, ve tvaru disku, typu
Miethe a
Schriever.
Kosmická loď typu Miethe byla stavěna o průměrech 15 a 50 metrů, a loď typu
Schriever, poháněná Walterovou turbinou, byla konstruována jako meziplanetární
průzkumná loď. Měla průměr 60 metrů, měla 10 podlaží prostor pro posádku.
Vítejte v říši létajících talířů.
Během
mých rozsáhlých výzkumů amerických disidentských teorií o fyzikálních podmínkách
na Měsíci jsem prokázal bez stínu pochybnosti, že na Měsíci je atmosféra, voda a
vegetace, a že člověk při pohybu po měsíčním povrchu nepotřebuje kosmický
skafandr. Pár džínsů, svetr a tenisky postačí. Vše, co řekl NASA světu o Měsíci,
je lež a udělal to proto, aby zemím třetího světa zabránil připojit se a udržel
tak exkluzivitu klubu vyvolených. Všechny tyto fyzikální podmínky vybudování
měsíční základny značně usnadňují. Již první den po přistání na Měsíci se Němci
začali nudit - začali tedy hloubit tunely pod povrchem a do konce války měli
nacisté na Měsíci malou výzkumnou základnu.
Loď typu
Haunebu - 1 a
2,
s tachyonovým motorem na volnou energii, byla po roce 1944 používána k dopravě
lidí, materiálu a prvních robotů na staveniště na Měsíci. Když na začátku 50.
let Rusové a Američané společně tajně přistáli poprvé na Měsíci se svými
vlastními létajícími talíři, strávili první noc jako hosté nacistů v jejich
podzemní základně.
V 60. letech byla na Měsíci budována masivní
rusko-americká základna, která má v dnešní době, podle pověstí, 40.000 obyvatel.
Po skončení války v květnu roku 1945 Němci pokračovali ve svém kosmickém úsilí
ze své polární kolonie Neu Schwabenland. Objevil jsem fotografii jejich
podzemního řídicího střediska pro kosmické lety, které se tam nachází.
Záhadné jevy na Měsíci potvrzeny
(Zdroj: magazín
Dobré zprávy)
Obvyklé školní vzdělání nás zanechává v přesvědčení, že
Měsíc je naprosto mrtvým světem biologicky i geologicky. O absenci biologického
života dnes již nikdo nepochybuje, ale čas od času se rozhoří spory, zda na
povrchu Luny dochází k nějakým vulkanickým projevům. Argumentem pro byla
pozorování takzvaných TLP (transient lunar phenomena - pomíjivý lunární
fenomén). Mnoho laických pozorovatelů a amatérských astronomů hlásilo záblesky,
náhlé změny odstínu a jiné jevy na povrchu Měsíce. Pozorování se však nikdy
nepodařilo oficiálně potvrdit.
Až zpracování více než dvou miliónů snímků ze sondy
Clementine, která v roce 1996 obíhala a mapovala Měsíc, přineslo nejspíše
definitivní důkaz, že se na Měsíci něco přeci jen děje. Během mapování k
satelitu mířily dalekohledy mnoha amatérských astronomů a v několika případech
se podařilo získat snímky oblastí povrchu před a po pozorování TLP. V jednom
místě odhalily fotografie mírně odlišnou barvu terénu. Jedná se přitom o jednu z
nejmladších oblastí Měsíce, kde jsou šance na zbytkovou vulkanickou aktivitu
nejvyšší.
Vědcům se podařilo vyřešit několik století starou záhadu.
Čeká je však vysvětlení příčiny pozorovaných efektů, na které si nejspíše nějaký
ten čas zase počkáme.
Proč vlci a psi vyjí na Měsíc?
Záhady
přírody, stránky OHZ o to praví toto: ... Například jen málokdo ví, proč
vlci a psi vyjí na Měsíc. Měsíc, z pohledu zvířat svítící bytost na nebi, jim
podvědomě připomíná Ducha Božího, který je v duchovním světě. Jejich duše si jej
nevědomě pamatují a touží mu sdělit své pocity a touhy i svoji potřebu lásky,
což vloží do svého zavytí.
Nenechte si ujít!
Sestavil JL
Zpět na Úkazy na
nebi a ve vesmíru
