 Mars - severní a jižní pól |
Mars, rudá planeta, pojmenovaná podle římského boha války, má dva maličké měsíčky - Phobos a Deimos. Jejich jména jsou odvozena z řeckých slov strach a hrůza. Tyto měsíce by mohly být zachycenými asteroidy, které pocházejí z hlavního pásu planetek, jež se nachází mezi Marsem a Jupiterem nebo dokonce z ještě vzdálenějších končin Sluneční soustavy.
Mars - severní a jižní pól |
Olympus Mons je největší sopkou ve Sluneční soustavě. Základna kužele má průměr 624 km, což odpovídá přibližně rozloze Francie, přičemž průměr kaldery neboli jícnu sopky, je zhruba 85 km. Výška sopky dosahuje 27 km nebo 25 km, podle použité střední hodnoty povrchu Marsu. Velikost Olympu může být porovnávána s velikostí největší pozemské sopky Mauna Loa, nacházející se v Havajském souostroví, které je vysoká pouze 10 km a její průměr je 120 km, takže je 2,5 × nižší.
 Sopka Olympus Mons |
Největší a nejvnitřnější, ze dvou marťanských měsíců, je nejtmavším měsícem v celé Sluneční soustavě. Jeho neobvyklá dráha a barva naznačují, že může jít o zachycený asteroid, složený ze směsi ledu a tmavých hornin. Je to pustý měsíc, silně posetý krátery a ten největší, se nachází na jeho odvrácené straně. Obíhá tak blízko planety, že v některých místech, vychází a zapadá dvakrát denně, ale z jiných míst není vidět vůbec. Jeho oběžná dráha se trvale snižuje, takže se asi za 50 miliónů roků, rozpadne a jeho kusy dopadnou na povrch Marsu.
Phobos - je opravdu pokrytý krátery, podobně jako nějaký asteroid. Má rozměr 28 krát 22 krát 18 km a obíhá blízko Marsu, asi 5 800 kilometrů nad jeho povrchem. Pro srovnání, Měsíc obíhá okolo Země ve vzdálenosti asi 400 000 kilometrů. Gravitační slapové síly, pomalu, ale jistě, stahují Phobos na povrch planety. Zhruba za 100 miliónů roků, se nejspíše zřítí na povrch nebo se rozpadne napětím, způsobeným neúnavnými slapovými silami a jeho trosky vytvoří prstenec kolem Marsu.
Deimos - má rozměr 16 krát 12 krát 10 km a je jedním z nejmenších známých měsíců ve Sluneční soustavě. Tento miniaturní marťanský měsíc objevil v roce 1877 americký astronom Asaph Hall, který pracoval na observatoři amerického námořnictva ve Washingtonu DC. Existenci dvou marťanských měsíců předpověděl kolem roku 1610 Johanes Kepler, astronom, který odvodil pohybové zákony planet. V tomto případě ale nebyla Keplerova předpověď založena na vědeckých principech, ale jeho spisy a myšlenky byly natolik vlivné, že se o těchto měsících píše třeba ve fantastickém cestopisu Gulliverovy cesty od Jonathana Swifta z roku 1726, více než 150 let před jejich skutečným objevem.
 Měsíc Phobos |
 Měsíc Deimos |
Americká sonda Phoenix byla součástí programu Mars Scout, jehož cílem je výzkum Marsu, pomocí levnějších kosmických sond, které mají fungovat jako doplněk, k výsledkům větších laboratoří. Přistávací modul sondy měl být využit již při misi Mars Surveyor 2001 Lander. Po nehodě sondy Mars Polar Lander v roce 1999, byl ale projekt zrušen a veškeré zařízení „uloženo k ledu“. Teprve v roce 2003 se NASA k projektu vrátil a pod názvem Phoenix. Název dostala sonda podle bájného ptáka, který umírá spálením sama sebe a následně se z popela opět zrodí. Jeho jméno nese také souhvězdí jižní oblohy.
Po obnovení projektu prošel přistávací modul modernizací a některá zařízení byla zcela vyměněna. Hlavním organizátorem projektu v hodnotě 420 milionů dolarů, se stala Arizonská univerzita.
Sonda byla vypuštěna 4. srpna 2007, pomocí rakety Delta II.Program je řízen Arizonskou univerzitou pod dohledem NASA. Jedná se o společný projekt univerzit z USA, Kanady, Švýcarska, a Kanadské kosmické agentury.
 Přistání Phoenixu |
 Phoenix - sluneční panely |
Phoenix úspěšně přistál na povrchu Marsu 25. května 2008, v polární oblasti Vastitas Borealis. Vědci, jež řídíli Phoenix, využijí nástroje na palubě sondy, aby zjistili, jestli jsou přírodní podmínky na Marsu vhodné pro mikroskopický život. Sonda zde bude také zkoumat historii vody. 31. července 2008, sonda potvrdila přítomnost vody, ve formě ledu, který našla několik centimetrů, pod povrchem planety.
Během několika dní začala sonda pracovat. Byly odeslány první snímky a pomocí mechanické ruky, začala odebírat vzorky marťanské ho povrchu.
Phoenix měl původně na planetě pracovat 90 dní, kvůli obavám o solární panely, na které napadal jemný prach. Po této době vyšlo najevo, že sonda, i když byly panely jemně pokryty prachem, může pracovat dále. Nakonec to dopadlo tak, že sonda vydržela pracovat ještě o tři měsíce déle, než se předpokládalo. Phoenix pyl sondou, která se po povrchu nepohybovala a tak všechny snímky a vzorky půdy, byly z okolí jeho místa přistání.
Laboratorní testy identifikovaly vodu, ve zmrzlém vzorku půdy. "Již dříve jsme měli důkaz o existenci zmrzlé vody, ale tohle je poprvé, co jsme se jí mohli dotknout a ochutnat ji", řekl William Boyton, z Arizonské univerzity.
Poslední signál z Phoenixu přišel 2. listopadu 2008, vědci proto považovali misi za ukončenou.
Ještě bych se chtěl zmínit o dvou sondách, které na planetě sbíraly vzorky půdy. Sonda Spirit byla vypuštěna 10. června 2003 z mysu Canaveral. Na Marsu přistála 4. ledna 2004. Sonda pracovala až do května roku 2009, kdy ji kola uvízla v písku. NASA se s ní pokoušela navázat spojení. Do května letošního roku se se sondou nepodařilo navázat kontakty a tak byla její mise ukončena.
 Vozítko Spirit |
 Vozítko Opportunity |
Sonda Opportunity byla vypuštěna 8. července 2003 a na rudé planetě přistála 4. ledna 2004. Opportunity pracuje do dnešních dnů. V současné době se nachází na druhé straně planety než Spirit a míří ke kráteru Endeavour.
Text jsem vybral jednak z mého archivu a jednak z Wikipedie. Snímky jsou opět ze zdroje www.nasa.gov .
Aries
Zpět na Úkazy na nebi a ve vesmíru
