porodit své první hříbě. Mnoho spekulací proběhlo sdělovacími prostředky v souvislosti s rozpadajícím se jádrem komety 73P/Schwassmann-Wachmann 3, jehož fragmenty měly narazit 25. května 2006 do Země jako jakési poslední varování lidstvu, aby zanechalo takového způsobu života, který ohrožuje je samo i okolní Vesmír. Následovaly úvahy o datu 6. června 2006 (neboli 06. 06. 06 - čili 666 - tedy Znamení šelmy ...). Zdálo se, že nebezpečí minulo. Pak ale krátce po půlnoci, ve středu 7.6. 2006, Vesmír přece jen udeřil. Naštěstí ne v takovém rozsahu, jak se mnozí obávali.
Bohužel, pádu meteoritu na území Norska se u nás nevěnovala téměř žádná pozornost - i když jeho dopad uvolnil tolik energie, jako výbuch Hirošimské atomové bomby v roce 1945. Zde jsou tedy informace přímo z Norska - přeložené podle anglického vydání periodika Aftenposten.
Zdroj: Aftenposten - News From Norway z 9.6. 2006
Ve středu 7. června 2006 za ranního svítání bylo severní Norsko zasaženo metoritem, přičemž se uvolnila energie srovnatelná s atomovou bombou svrženou na Hirošimu.
Přibližně ve 2:05 ve středu ráno mohli obyvatelé severní části města Troms a západních oblastí Finska po několik vteřin zřetelně spatřit na obloze ohnivou kouli, která přelétla napříč oblohou.
O několik vteřin později byl slyšet náraz těles do země. Geofyzikální a seismologická výzkumná stanice NORSAR umístěná v lokalitě Karasjok zaregistrovala v 02:13:25 silnou ránu a následné seismické poruchy.
Farmář Peter Bruvold byl v tu chvíli shodou okolností s kamerou venku před
svou farmou, protože jeho klisna Virika měla v tu dobu
porodit své první hříbě.
"Viděl jsem na obloze oslnivý světelný záblesk světla, který se stal pohybujícím se světelným útvarem s kouřovým ohonem", řekl Bruvold redaktorům Aftenpostenu. Podařilo se mu objekt vyfotografovat. Pak se ale opět věnoval svému zvířeti; když o chvíli později uslyšel neobvykle silný třesk.
"Ránu jsem slyšel o sedm minut později. Bylo to, jako když vybuchne solidní nálož dynamitu asi tak kilometr od vás", řekl Bruvold.
Astronomové byli tou novinko vzrušeni.
"Byly cítit otřesy země, dům se třásl a rozvlnily se záclony", řekl redaktorům známý norský astronom Knut Jørgen Røed Ødegaard.
Røed Ødegaard řekl, že meteorit byl viditelný v oblasti několika set kilometrů navzdory jasu sluncem přisvícenému jasu půlnoční letní severské oblohy. Meteorit zasáhl horský hřeben v Reisadalen v Severním Troms.
"Je to prostě zvláštní. Nedovedu si představit, že by se v dnešní době vyskytl v Norsku takový mohutný meteorický zásah. Jestli byl meteorit tak velký, jak vypadal, že je, můžeme ho srovnávat s Hirošimskou bombou. Meeorit samozřejmě není radioaktivní, ale síla jeho exploze byla s atomovou bombou srovnatelná." řekl Røed Ødegaard.
Astronom se domnívá, že meteorit byl obrovský balvan, a to zřejmě největší, jaký Norsko kdy zasáhl.
"Rekord zatím držel meteorit z Alta, který narazil do Země v roce 1904. Ten měl asi tak 90 kilo, ale my se domníváme, že meteorit ze středy 7.6. 2006 byl podstatně větší", prohlásil Røed Ødegaard. Astronom pak požádal ty, kdo by meteorit viděli nebo k celé záležitosti měli co říci, aby se obrátili na Institute of Astrophysics.
Problematikou dopadu meteoritu se zabývá i článek Here's where the meteorite hit z 12.6. 2006.
Lynne Hansen z Northern Lights Observatory (Nordlysobservatoriet) v Tromsø polemizuje s názorem Røed Ødegaarda a označuje jej jako nadsázku. Astronom se domnívá, že zásah v severním Norsku byl způsoben kamenem o hmotnosti pouze kolem 12 kilogramů.
Místo dopadu
Poznamenejme, že některé média přirovnávají pád norského meteoritu k úkazu, který se stal 30. čerbvence roku 1908 na Sibiři poblíž obce Podkamenná Tunguzka a je znám pod názvem Tunguzský meteorit. (viz např. stránky Klubu psychotroniky a UFO).
JL
Zpět na Úkazy na nebi a ve vesmíru
