Po úspěšné misi Apolla 10 (odpoutání lunárního modulu od mateřské lodi a sestup nad povrch Měsíce - bez přistání) bylo jasné, že následující let bude již zaměřen přímo na dosažení měsíčního povrchu. 16. července 1969 v 13.32.00 UT se nosná raketa raketa Saturn 5 se soulodím Apolla 11 odlepila od rampy a zamířila k obloze. Nejprve ovšem na parkovací oběžnou dráhu kolem Země. Po nezbytných kontrolách byl pak po necelých dvou obletech znovu zažehnut třetí stupeň nosné rakety a soulodí bylo nasměrováno na dráhu vedoucí k Měsíci.
![]() |
![]() Armstrong - Aldrin - Collins |
Posádku tvořili:
Dráha k Měsíci byla natolik přesná, že se místo čtyř plánovaných korekcí uskutečnila pouze jedna. Po dosažení blízkosti Měsíce bylo zapotřebí loď navést na kruhovou oběžnou dráhu, což bylo nutno provést nad odvrácenou stranou. Mateřská loď Columbia a lunární modul Eagle dorazily k cíly, zbývalo přistát.
![]() |
20. července přelézl pilot Aldrin do lunárního modulu a dokončil předešlého dne započatou inspekci, poté ho následoval velitel Armstrong. Vzdálenost od Země byla v tu chvíli 360 tisíc kilometrů - pro světlo něco málo přes jednu vteřinu. Columbia a Eagle se odpojily. Třicetisekundové zapálení motoru na přistávacím stupni navedlo Eagle na sestupovou dráhu. Po řadě dramatických momentů, kdy palubní počítač hlásil různé poplachy Eagle dosedl na povrch Měsíce - v nádržích mu zbývalo paliva jen na 30 sekund letu. Éterem zazněla památná Armstrongova slova: "Houstone, zde základna Tranquillity, Eagle přistál!". Bylo 20. července 1969, 20.17.43 UT. |
Nejprve bylo zapotřebí zjistit technický stav modulu pro případ nutnosti okamžitého startu. Potom teprve, teď již 21. července 1969 v 01.23 UT vypouštějí Armstrong a Aldrin vzduch z kabiny a ve 02.39.36 otevírají průlez. Armstrong vylézá a sestupuje po žebříku. Jeho poslední krok sleduje televizní kamera z přistávacího stupně. Nyní zaznívají ona slova, která se učí děti povinně ve školách - "That's one small step for a man - one giant leap for mankind." (Je to malý krok pro člověka, ale velký skok pro lidstvo).
Následuje plánovaná práce. Armstrong zkouší, jak se bude chodit a odebírá nouzové vzorky hornin. Po dvaceti minutách sestupuje na měsíční povrch i Aldrin. Oba vztyčují americkou vlajku a přijímají gratulaci prezidenta Nixona. Pak sbírají vzorky povrchu Měsíce, přičemž vše dokumentují fotografiemi. Instalují se přístroje - laserový koutový odrážeč pro přesné určení vzdálenosti Země-Měsíc, malý seismometr a hliníková fólie pro zachycení částeček slunečního větru.
Následuje odpočinek v kabině. Posádka se ukládá k sedmihodinovému spánku. pak již se musí připravit ke startu. Zážeh motoru se zdařil a měsíční povrch se vzdaluje. Jakmile modul dosáhl oběžnou dráhu, začal stíhat velitelskou sekci. Po zdařilých manévrech se obě lodi spojily. Byly přeneseny vzorky hornin, fotografické materiály i psaná dokumentace a poté byl nepotřebný lunární modul odhozen.
Zbývala cesta domů. Také ta proběhla bez komplikací a velitelská sekce přistála 24. července 1969 v 16.49.53 UT v Tichém oceánu poblíž letadlové lodi USS Hornet.
Tolik k misi Apolla tak, jak o ni vypovídají oficiální zdroje. Je jistě vinou NASA a jeho přístupu k informovanosti lidstva, že se za těch třiatřicet let vyrojila celá řada dohadů a poplašných zpráv. Vzpomeňme si některé z nich.
![]() |
![]() |
![]() |
Obrázky jsou převzaty ze serveru NASA.
JL