Wicca je novopohanský kult sdružující lidi hlásící se k přírodě a jejím pradávným bohům rituálním uctíváním života a přírody. Wiccané - vyznavači tohoto novodobého náboženství s prastarými kořeny - procházejí třemi stupni zasvěcování. Existuje mnoho cest, ale všechny vedou do stejného středu, jehož počátky lze vystopovat přibližně před 25 000 lety v době kamenné.
Z bázně a úcty k bouřlivému větru, silnému blesku, prudkému vodnímu toku člověk každému přírodnímu jevu přiřazoval ducha, z každého vytvářel božstvo.... Boha. Říkáme tomu animismus. Bůh řídil vítr. Bůh ovládal nebesa. Bůh poroučel vodám. Ale především měl Bůh moc nad nejdůležitější činností lidí – lovem... Bůh lovu. První forma magie byla pravděpodobně sympatetickou variantou. Většina lovených zvířat měla rohy, proto člověk zobrazoval Boha lovu také s rohy. Dochovala se spousta vyřezávaných nebo vymodelovaných sošek Bohyně plodnosti. Všeobecně známé jsou figurky „Venuše“. Důvodem pravděpodobně je skutečnost, že člověka zajímal výlučně aspekt plodnosti. Žena byla rodičkou a ochránkyní dětí. Bohyně, která ji představovala, byla Velkou dárkyní a Utěšitelkou, Matkou Přírodou nebo Matkou Zemí. Jednotlivé oblasti se vyvíjely různým způsobem a bůh a bohyně získávali různá jména, ale v podstatě to byla tatáž božstva. Např. v jižní Anglii se vyskytuje Cernunnos (doslova „Rohatý“), na severu je tentýž bůh znám pod jménem Cerne.
Se vznikem různých obřadů – kvůli plodnosti, pro úspěch lovu, z důvodů souvisejících s ročními obdobími se vytvořilo kněžstvo. Tito rituální vůdci, čili kněžky a kněží, začali být známí jako Wicca – „Moudří“. V Anglii v anglosaské době král nikdy nejednal o něčem důležitém bez porady s Witanem, Radou moudrých. A Wicca nejenže vedl náboženské obřady, ale také se musel vyznat v bylinkářství, magii a věštbě. Musel být léčitelem, soudcem, kouzelníkem i knězem. Pro ostatní byl prostředníkem mezi nimi a bohy.
Křesťanství bylo náboženství umělé. O hromadný přestup k víře se pokusil papež Řehoř Velký. Na jeho pokyny rozbíjeli biskupové „modly“ a kropili chrámy posvátnou vodou. Brzy křesťanství pasovalo Boha starého náboženství „rohatého boha – na křesťanského ďábla. Ale ďábel je křesťanský vynález. Nekřesťané v té době začali být známí jako pohané a barbaři. Slovo „pohané“ pochází z latinského pagani a znamená „venkované“. Jak staletí míjela, kampaň proti nekřesťanům pokračovala..... Starý rituální obřad na zvýšení plodnosti vypadal tak, že lidé chodili za světla úplňku do polí a tancovali kolem polí obkročmo posazení na vidlích, tyčích a košťatech, jezdili na nich jako na dětské hračce – koňské hlavě na tyči. Při tanci skákali vysoko do vzduchu, aby ukázali, jak má obilí vysoko vyrůst. Byla to zcela neškodná forma sympatetické magie.
V roce 1484 papež Inocenc VIII. vydal svatou bulu proti čarodějnicím. O dva roky později dva slavní němečtí mniši, Heinrich Institoris Kramer a Jakob Sprenger, vydali neuvěřitelný výmysl proti čarodějnictví - Malleus Maleficarum (Kladivo na čarodějnice). Tato kniha obsahovala závazné pokyny k pronásledování čarodějnic. Kramer a Sprenger padělali souhlas Teologické fakulty Kolínské. Tento podvrh byl odhalen až v roce 1898. Ohně pronásledování zuřily skoro tři století.
Vzhledem k tomu, že plodnost byla velmi důležitá – plodnost polí a zvířat – příslušníci kultu Wicca, jako následovníci přírodního náboženství, provozovali určité sexuální rituály. Tyto rituály přitahovaly zbytečně velkou pozornost křesťanských soudců. Odhaduje se, že celkem bylo upáleno, oběšeno a umučeno devět miliónů osob obviněných z čarodějnictví. Dobrým příkladem vzniku hysterie je příklad tzv. čarodějnic ze Salemu ve státě Massachusetts. Snad jen Bridget Bishopová a Sarah Soodová, byly vyznavačkami starého náboženství.
Co satanismus? Čarodějnice byly nazývány vyznavačkami ďábla.
Sami křesťané, když se osud po jejich modlitbách k jejich Bohu nezlepšil, rozhodli se modlit k jeho opaku. Když jim nepomohl Bůh, možná pomůže ďábel. Tak spatřil světlo světa satanismus.
V roce 1604 král Jakub I. schválil zákon o čarodějnictví, ale v roce 1736 byl zrušen a nahrazen zákonem, podle něhož nic takového jako čarodějnictví neexistuje. Do konce 17. století zbylí příslušníci kultu čarodějnic žili utajeně, skrývali se. V příštích třech stoletích se zdálo, že je čarodějnictví mrtvé. Ale náboženství, které existovalo dvacet tisíc let, nemohlo zemřít tak snadno. V malých skupinách přežívalo, udržovalo se často jen mezi členy jednotlivých rodin, ale žilo dál.
V roce 1951 byly v Anglii konečně zrušeny poslední zákony proti čarodějnictví. V době, kdy se vyznavači čarodějnictví museli scházet potajmu, byly konečně jejich rituály zapsány, a to v knize známé pod názvem The Book of Shadows (Kniha stínů). Dnes má čarodějnictví velké množství směrů. Např. gardnerovské, keltské, saské, alexandrovské, druidské, algardské, norské, irské, skotské, sicilské, hunské atd.....
Nemusí být jediný druh náboženství, aby uspokojoval všechny vyznavače. V čarodějnictví vyznávají jedni hodně obřadů, zatímco jiní dávají přednost jednoduchosti. Jedněm se líbí matriarchát, jiným patriarchát a další vyhledávají rovnováhu. Někdo je pro uctívání ve skupině (sabat), zatímco jiní dávají přednost samotě. Každý si najde vyhovující cestu.
Čarodějnictví je náboženství lásky a radosti. Důvody do značné míry tkví v jejich schopnosti sžít se s přírodou. Zvíře bylo bratrem nebo sestrou, podobně jako strom. Muž a žena byli součástí přirozeného řádu věcí, nebyli od přírody odděleni. Nebyli „nad ní“. Wicca udržuje pouta s matkou přírodou. Choďte bosí přes zorané pole. Máte-li někdy pocit vyčerpání, jste-li rozzlobení nebo napjatí, jděte ven a posaďte se proti stromu. Vyberte si dobrý, pevný strom a posaďte se na zem se vzpřímenými zády, opřeni o kmen. Zavřete oči a uvolněte se. Než odejdete, obejměte na chvíli strom a poděkujte mu. Přivoňte k zemi, stromům, listům. Vstřebávejte jejich energii a posílejte jim svoji. Projevujte úctu a lásku k přírodě a žijte s ní.
Bude-li to ve vašich silách, vždy buďte ochotní pomoci druhému. Zároveň si ale neberte na starost život druhého. Všichni musíme prožívat svůj vlastní život.
Hlavní princip čarodějnictví „Wiccan Rede“ zní
„Dělej, co chceš, pokud to nikomu neuškodí“
Wicca v dubnu 1974 přijala Zásady kultu Wicca:
Kouzla a čáry jsou součástí čarodějnictví, kterou nejčastěji používá čarodějnice sama. Kouzla dělají celé skupiny (sabaty). Nejdůležitější pro čarování jsou city. Musíte chtít, aby se něco stalo. Musíte si to přát celou svou bytostí a prostřednictvím této touhy vložíte veškerou svou sílu do kouzla. Jestliže děláte nějaké kouzlo pro druhou osobu, neexistuje způsob, jakým by se vám mohlo podařit vložit stejnou dávku emocionální síly do naplnění přání druhé osoby. Kouzlení uvnitř kruhu bezprostředně po rituálu Esbat by bylo rozhodně mimořádně účinné. Přesto můžete vytvořit jednoduchý kruh a čarovat v kteroukoli dobu.
Jaká jména používáte pro svá božstva, je vaše osobní věc.
Tradičně se „tmavá polovina“ roku spojuje s Bohem, „světlá polovina“ s Bohyní. Během světlé poloviny je Bůh plně aktivní ve svém ženském aspektu stejně, stejně jako je Bohyně aktivní v tmavé polovině roku ve svém mužském aspektu.
V životě člověka jsou tři velké události: Láska, Smrt a Zmrtvýchvstání v novém těle. A magie je všechny ovládá. Aby se naplnila láska, musí se vrátit znovu ve stejný čas na stejné místo jako milovaný a musíš si pamatovat a milovat znovu. Ale aby ses mohl znovu narodit, musíš zemřít a být připraven na nové tělo. A abys zemřel, musíš se narodit, a bez lásky se nesmíš narodit. A to všechno je magie.
Čiňte dobro a dobro se vám vrátí. Ale pácháte-li zlo, zlo vás potká. Navíc – výše odměny i trestu je trojnásobná.
Vezměte si kompas a určete světové strany. Označte sever, východ, jih a západ. Oltář bude umístěn uprostřed pokoje. Je vhodné, aby jste při stání před ním byli obráceni k VÝCHODU. Na oltáři může stát trvale svíce a představitelé vašich božstev. Na podlaze kolem oltáře označíte kruh. Až budete před každým rituálem vstupovat do kruhu, nebo z něho vystupovat, budete to vždy dělat z VÝCHODU. Dále budete potřebovat též skříňku na čarodějnické potřeby. Chrám nemusí být v středu pokoje, stačí i jen malá část pokoje, nebo prostě místo, které vám vyhovuje. Může být i venku.
Máte-li prostor pro tvořivost, můžete si v místnosti namalovat stěny barevně. Sever zeleně, Východ žlutě, Jih červeně, Západ modře. Místnost musí být samozřejmě před každým malováním a používáním důkladně vyčištěna. Podlahy, stěny a strop by měly být omyty vodou s přídavkem mořské soli a čistícího prostředku. A až bude výzdoba vaší místnosti ukončena, měli byste v noci za novoluní, tedy v noc nového měsíce, provést následující zahajovací očistu.
Postup: Naplňte misku nebo talíř vodou a v kleče ji položte na podlahu před sebou. Vložte do vody pravý ukazovák. Představte si jasné bílé světlo proudící shora na temeno vaší hlavy. Vnímejte, jak prochází celým vaším tělem do ruky. Soustřeďte veškerou svou energii a pošlete ji po paži dolů do prstu ponořeného ve vodě. Zavření očí vám pomůže se lépe soustředit. Až máte dojem, že jste převedli veškerou energii, kterou můžete postrádat, do vody, držte v ní stále prst a odříkávejte:
„Zaměřuji svou energii do vody
za pomoci sil Boha a Bohyně,
aby byla čistá a jasná
jako moje láska k Pánu a Paní“
Nyní vezměte lžičku mořské soli a nasypte jí do vody. Zamíchejte devětkrát prstem ve směru hodinových ručiček a třikrát proneste:
„Sůl je život. Zde je život,
posvátný a nový, bez sváru.“
Vezměte nádobu se slanou vodou a pokropte jí všechny rohy místnosti. Máte-li v místnosti skříňky, nastříkejte vodu i na ně. A přitom recitujte:
„jemný je déšť, měkce padá
na pole pode mnou.
Ukolébává srdce, utišuje vítr,
dopřává samotu, po níž toužím.
Kape tak jemně,
že ani neohne list,
a přece voda
smyje všechen smutek.
Klid přichází v zápětí
a ticho, mír a láska
jsou všude kolem v svěžesti nové,
přichází z mraků nahoře.
Všechno zlo odchází, odtéká odtud
a zanechává vše čerstvé a jasné.
Ať zmar už nikdy nepřijde
do tohoto pokoje.
Lásku nyní nacházím všude kolem,
tak jemnou, tak klidnou, tak jistou.
Mohu sloužit své obřady,
když mír a klid potrvají.
Nyní zapalte trochu kadidla. Voňavé tyčinky nebo homolky budou stačit. K magické práci je vhodné zapalovat práškové kadidlo na dřevěném uhlí v závěsné kadidelnici. Opět procházejte místností, tentokrát kývejte kadidelnicí v každém rohu a opět vše doprovázejte slovy, která jste pronášeli při kropení vodou. Na oltáři mějte vždy oltářní svíci (většinou bílou, ostatní budou vysvětleny později).
Je lepší mít oltář neobsahující ocel.
Oltářní vybavení se skládá z jedné nebo více svící, kadidelnice, dvou nádob, jedné na sůl a druhé na vodu, misky na úlitbu, číše a figurek představující božstva. Většina čarodějnic provádí „svou věc“ večer, a tak se okolí kruhu a oltář osvětluje svícemi.
Při rituálech je obvyklé pít trochu vína. Na zdraví bohů se vždy nejdříve přináší úlitba. Když konáte obřad venku provádí se přímo na zem, když v místnosti, tak do misky na úlitbu. Později po obřadu lze misku vzít ven a víno vylít na zem. Vinné číše kněze a kněžky stojí na oltáři.
Konstruktivní magie se prakticky používá v období cyklu přibývání a destruktivní magie v cyklu ubývání. Ke konstruktivní magii patří láska, úspěch, ochrana, zdraví, plodnost. Destruktivní magie se týká zavazujících kouzel, oddělení, odstranění, zničení.
Při provozování magie bychom měli mít čisté tělo. To znamená, že musí být očištěno zvenčí i zevnitř. Vykoupejte se a do vody přidejte lžíci mořské soli. Své vnitřní tělo připravte tak, že odstraníte toxiny. Dosáhnete toho pomocí čtyřiadvacetihodinového půstu před provozováním magie.
Všechny nástroje se po zhotovení musí očistit před použitím. Potom jsou osobně nabíjeny a posvěcovány. Zabalíme je tedy do bílého plátna a připravíme k jejich vysvěcení. Takže nejdřív ty nástroje. Nůž se nazývá athame. Má oboustranné ostří, můžete si ho vytvořit sami, jste-li zruční (pokud ne, tak si ho kupte), naostřit a vyrýti tajné znamení. Nejvhodnější čepel je z oceli nebo železa. A teď zahřívejte nad ohněm čepel do červeného žáru, sledujte jak na vzduchu chladne, ponořte ji do vlažné vody špičku dolů a pohybujte v tekutině nahoru a dolů. Očistěte čepel vlhkým papírem a suchým papírem a postup opakujte – dohromady 3 x. Když je čepel studená, vytáhněte ji a 3 x s ní bodněte do země.
| A nyní jste: | pohybovali čepelí | VZDUCHEM |
| zahřívali ji | OHNĚM | |
| ponořovali ji do | VODY | |
| a ukázali ji | ZEMI |
Oblečení:
barvy černá a bílá
„Rituál přechodu“ vyjadřuje přechod z jednoho stavu života do druhého.
Nejprve je na řadě ODDĚLENÍ, pak OČISTA, vnější i vnitřní. Obsahuje také jedno nebo více období půstu a sexuální abstinence. SYMBOLICKÁ SMRT, což je jednou z hlavních součástí zasvěcování.
Po výzvě zaváží zasvěcované oči, svážou ji a přivedou do kruhu. Zde zasvěcovaná pronáší přísahu dodržování tajemství. Po jejím složení sejmou zasvěcované pásku z očí a později také provazy. Po přísaze přichází na řadu předvádění nástrojů. Každý sabat má řadu tzv. „pracovních nástrojů“. Kněz je jeden po druhém předkládá zasvěcované a vysvětluje, kdy se který používá, a zasvěcovaná dá najevo, že vysvětlení pochopila, tím, že na jednotlivé nástroje krátce položí ruce. Na konci obřadu vede velekněz zasvěcenou kolem kruhu ke čtyřem světovým stranám. U každé ji představuje bohům – kteří jsou podle víry přítomni jako svědkové celé události – jako novou kněžku a čarodějnici.
Na počátku nejde o doslovné oddělení, ale samozřejmě se sami oddělíte od druhých v tom smyslu, že se ponoříte do studia kultu. Očistíte se tím, že se vykoupete a budete se postit – dvacet čtyři hodin před skutečným zasvěcením smíte jíst pouze chléb, med a vodu – a musíte se zdržet sexuálních styků.
Při samotném rituálu zažijete spíš zavázání očí a svázání těla symbolizující temnotu. Až se narodíte, toto omezení z vás spadne. Dostanete nové jméno.
Váš kruh nemusí být puntičkářsky přesný, jako kruh v ceremoniální magii. Kruh sabatu má 2,70 m v průměru, kruh jednotlivce 1,5 m. Začíná i končí na východě a vždy se kreslí ve směru hodinových ručiček. Jestliže se setkáváte venku, pak kněz nebo kněžka kreslí kruh na zemi mečem. V místnosti by měl být nejprve naznačen položeným bílým provazem nebo nakreslen křídou, případně – jestliže máte stálý chrám – může být namalován bílou barvou. Ale kněz nebo kněžka i tak obcházejí kolem kruhu s mečem tak, že začínají a končí na východě. „Označují“ jej a špičkou do něho směřují sílu. Na kruhu stojí čtyři bílé nezapálené svíce. Jedna je na severu, druhá na východě, další na jihu a poslední na západě. Přejete-li si, můžete mít další svíce, již zapálené, mezi těmito čtyřmi. Měly by stát kolem kruhu, ale vně čáry kruhu. (slouží čistě jako osvětlení)
Prvním rituálem je STAVĚNÍ CHRÁMU ( OTEVÍRÁNÍ KRUHU)
Tento rituál by se měl vykonávat v době přibývajícího měsíce, co možná nejblíže úplňku. Neměli by jste mít na sobě žádné šperky. Spolu se zbytkem oltářního vybavení by jste měli mít připravenou malou misku na olej na pomazání stojící mezi vodou a solí. Oltář musí být postaven uprostřed tak, že když před ním stojíte, jste obráceni tváří k východu. Posaďte se nebo si klekněte se zavřenýma očima před oltář. Soustřeďte své myšlenky ve svém oku mysli na to, že jste uzavřeni v kouli bílého světa. Zaměřte svou energii na to, aby se světlo rozšířilo a zcela zaplnilo kruh. Chvíli udržujte tento stav a potom se uvolněte. Otevřete oči, vstaňte a přistupte k východu. Ukazujte pravým ukazovákem na čáru kruhu. Jděte pomalu kolem kruhu ve směru hodinových ručiček a „kreslete“ kruh silou směřující dolů vaší paží a ukazovákem. Až obejdete celý kruh, vraťte se k oltáři. Zapalte na oltáři svíci a kadidlo. Nyní vezměte oltářní svíci, pohybujte se kolem oltáře a oltářní svící zapalte východní svíci. Pokračujte dál a zapalujte jižní, západní a severní svíci. Jděte zpět k východu, pak se vraťte před oltář a vraťte svíci na místo. Opět soustřeďte veškerou energii do ruky a prstu a vložte špičku ukazováku do soli a řekněte:
„Sůl je život. Ať je tato sůl čistá a očistí
můj život, až ji použiji v tomto rituálu věnovaném Bohu a Bohyni, v něž
věřím.
Nyní vezměte tři špetky soli a po jedné je vhazujte do vody. Prstem vodu třikrát zamíchejte ve směru hodinových ručiček a říkejte:
„Ať posvátná sůl odstraní z této vody všechny nečistoty, aby ji bylo možné použít ve službě bohům při tomto rituálu i kdykoli jindy a jakýmkoli způsobem.“
Vezměte nádobu se slanou vodu k východu, kráčejte ve směru hodinových ručiček a kropte vodou čáru kruhu. Vraťte nádobu na oltář. Vezměte kadidelnici a znovu jděte kolem kruhu od východu a po celé čáre kývejte kadidelnicí. Vraťte se k oltáři a položte kadidelnici na místo a říkejte:
„Posvátný kruh je kolem mne. Jsem zde ze své svobodné vůle a se svým souhlasem v míru a lásce.“
 |
Namočte ukazovák do slané vody a nakreslete si jím na čelo kříž v kruhu na místě třetího oka (mezi obočím). |
 |
Potom označte na hrudi pentagram v místě nad srdcem a řekněte: |
„Nyní vítám bohy, aby byli svědky obřadu, který vykonávám na jejich počest.“
Držte ruku s prstem ukazujícím vzhůru na znamení pozdravu a říkejte:
„Bože a Bohyně, Pane a Paní, Otče a Matko všeho živého, chraňte mě a veďte mě v mém kruhu i mimo něj ve všem. Ať se tak stane.“
Pošlete polibek Pánu a Paní. Pak vezměte číši a vylijte trochu vína na zem (nebo do misky na úlitbu) jako oběť bohům se slovy:
„Pro Pána a Paní!“
Napijte se a položte číši na oltář se slovy:
„Nyní je chrám postaven. Neopustím ho, pokud pro to nebude dobrý důvod. Ať je tomu tak.“
Sepsala Vlk podle Velké učebnice čarodejnictví a magie jejímž autorem je Raymond Buclkand.
Tuto knihu jsem získala kolem roku 1998 a změnila celý můj život.
Vlk
