Lunakova kaple

Nedaleko hradu (dnes spíše zámku) Houska stojí zajímavý objekt. Na rozcestí pod Lipovým vrchem stojí kaple se zajímavým jménem - Luňákova kaple.

Trojcípá zdobná barokní kaple, stojí u cesty na hrad Houska (nad parkovištěm po turisticky značené cestě ve směru na Vrátenskou horu). Je chráněná třemi chráněnými lipami malolistými. Jde o barokní výklenkovu kapli dříve se třemi malovanými obrazy na dřevě Nejsvětější trojice, Božský Spasitel na kříži a sv. Jan. Kaple stávala na bývalém poli celkodomkáře Josefa Lirbsche z čp. 5. Nazývá se Dreizippel neboli Trojcípá. Podle pověsti, pokud sahá lidská paměť, byla postavena někdejším sládkem (Luniakem) z Housky jako příslib a bez nadace. Udržování se nikdo až do roku 1993 neujal a na celkovou opravu kaple čekala 200 let.

O důvodech stavby hradu Houska bylo již popsáno i řečeno leccos. Odborníci se shodují, že jeho obranná funkce jako kdyby byla zaměřena jinak než bývalo obvyklé, jako kdyby střežil cosi ukrytého v sobě samém. Říká se, že pod nejstarší částí, historicky velmi cennou hradní kaplí, je vchod do pekel, který kaple shora uzavírá. Původ těchto pověstí může být různý, pro racionálně uvažující jedince nabízí housecký pan kastelán verzi o zlomu dvou desek Českého masivu, mezi nimiž unikaly sirné plyny - a peklo bylo tu.

Říká se také, že nedaleko hradu bývala bezedná studna. Lidé se báli, že i zde se mohou čerti dostávat na povrch země a bezvýsledně se ji snažili zasypat. Když se nezdařilo zasypání, překryli ji alespoň kamennými deskami a nad nimi pro jistotu postavili kapli - Luňákovu kapli. I zde může být malé těšínské jablíčko pro racionalisty, alespoň co se studny týče. Jak mi pan kastelán říkal, bývalý ředitel Spolany, která dříve Housku hodlala provozovat coby tak zvané noční sanatorium, mermomocí chtěl mít na zámku vlastní studnu. Vrt dosáhl hloubky kolem 300 metrů, teprve pak byl úspěšný. Leč ouha - voda je nepoživatelná pro silnou radioaktivitu. Takže pokud někdo narazil na vodu v oblasti kaple, mohla i ta být radioaktivní a s tím spojené zdravotní potíže mohly být interpretovány jako dílo ďábla - to je ale moje soukromá spekulace.

Do těchto dob (1612) spadá postavení kostelíka při hradu Housce. Byla tu totiž ve skále díra, o které se povídalo, že tam zlí duchové bydlí a proměňujíce se v rozličných hovad tvářnosti, lidi tudy chodící strašili. I stalo se, že seděl tehda člověk ve vězení a slíbeno mu odpuštění, jestli se po provaze do té díry spustí a jí ohledá. Když ho však spustili, křičel, aby mu raději hlavu srazili. Když ho vytáhli, vypravoval, že mu z velikého smradu, křiku a vřesku tak bylo zle, že nic neviděl. Tedy lidé jinak nemysleli, než že to je vchod do pekla. Zasypávali tu díru, ale ta byla nenasytná. Konečně se jim to přece povedlo a postavili tu kostelík a místo okolní pojali do obory v nově založené. Kostelík pak se udržel do roku 1830, kdež pro sešlost zbořen.

K Luňákově kapli se dostanete od přístupové cesty vedoucí od parkoviště k hradu Houska. Po jeho prohlídce půjdete zpět směrem k parkovišti. Po několika stech metrech se cesty rozdělí, rovně vede červená Máchova cesta, doprava přes louku modrá k Vrátenské hoře. Dejte se vpravo. Úzká pěšina vás asi po čtyřech stech metrech dovede k rozcestí pod Lipovým vrchem. Na něm, pod skupinou lip, stojí Luňákova kaple (na mapě KČT č. 15 z roku 1999 není kupodivu vyznačena).

Kaple zhruba ve směru, jak ji uvidíte při příchodu od Housky.

Jeden roh kaple míří zhruba na západ.

Z větší dálky je vidět, že kaple stojí na velké hromadě materiálu.

Těleso vlastní kaple je netypické - tvoří je trojboký kvádr. Vypadá, že je plné, na pohled v něm není žádná dutina - ona by neměla ani opodstatnění, protože člověk by se dovnitř nevešel. Tři výklenky zřejmě dříve nesly sochy svatých. Kolem jsou v okolí typické kamenné (pískovcové) patníky se zářezy pro vložení vyjímatelného dřevěného zábradlí. Trojice impozantních lip vytváří nad kaplí krásnou chladivou přírodní klenbu lákající za parného dne k odpočinku. Co se však skrývá pod kaplí, to asi nikdo přesně neví. V době pořízení fotografií byl silný vegetační kryt, ale i tak je zřejmé, že pod kaplí je celkem mohutný umělý pahorek.

O dnešní pěkný stav kaple po celkové rekonstrukci se postaral PŠOVKA - Okrašlovací spolek Kokořínska. Ten organizuje zejména dobrovolné akce zaměřené na záchranu a revitalizaci drobných sakrálních a přírodních památek, které jsou v regionu většinou ve velmi špatném stavu. Spolek se úspěšně zúčastnil grantového řízení Nadace Občanského fóra v sekci opomíjené památky s cílem Luňákovu kapli rekonstruovat a obdržel roku 2003 grant ve výši 50 tisíc korun. Kompletní rekonstrukce byla zahájena v roce 2004 za finanční podpory nadace Občanského Fóra, a NPÚ který poskytl břidlici dobový střešní materiál. O výzdobu se postarala akademická malířka Vendula Císařovská, která technikou malby akrylem na štukové omítce vymalovala výklenky Nejsvětější trojicí, sv. Janem z Nepomuku a sv. Florianem. Akademický sochař Petr Císařovský poté osadil střechu kaple původním zrestaurovaným křížkem.

Skrývá Luňákova kaple vchod do pekel?