Tak mám trochu jasněji v otázce, která mě v posledních dnech dosti zaujala. Týká se to těch hudebních skladeb, při jejichž nahrávce byl zohledněn, jak se říká, "fenomén 432 Hz".
Když si o tom někde něco přečtete a dosud jste nic o této problematice nevěděli, budete nejspíš poněkud zmateni. Jak, proč, kde ... zrovna těch 432 Hz? Člověk asi ze školy tak zhruba ví, že lidské ucho, pokud je naprosto v pořádku, je schopné vnímat zvuky v rozmezí frekvencí od 20 do 20 000 Hz. Ta jednotka Hz (zkratka od jména Hertz) je jednotkou frekvence; vyjadřuje kolik cyklických (pravidelně se opakujících) dějů se odehraje za jednu sekundu. Dříve se také používalo vyjádřená "cyklů za vteřinu" a v době nástupu soustavy jednotek SI nás nutili používat jednotku 1/s (jedna lomeno sekunda) nebo s−1 (sekunda na minus prvou). Ale zkuste říci nějakému elektrikáři, že střídavý proud v zásuvce má frekvenci 50 [s−1] ... požene vás hrotem zkoušečky až na náves. Prostě je tam 50 Hz a šmidra. Ještě budete možná vědět, že nizké frekvence zvuku vnímáme jako basové a vyšší ... prostě jako výšky. Zvuky pod 20 Hz přecházejí do pásma infrazvuku, jenž bývá (zejména s frekvencí kolem 5 Hz) označován jako původce zdánlivě nevysvětlitelného zešílení námořníků (tzv. hlas moře). No a zvuky nad 20 000 Hz důvěrně znají netopýři i lidé při vyšetření pomocí ultrazvuku. Ale jen podle jména - slyšet není nic. A jak je to tedy s těmi 432 Hz, dozvíme se to už konečně?
Ještě vás poprosím o malé strpení ... už se k tomu blížíme, ale ještě udělejme malou okliku. Představte si klavír ... nebo kytaru. Stisknete klávesu nebo brnknete na strunu a ozve se tón. Ten tón má nějakou frekvenci a příslušnou strunu musel někdo naladit. Tak třeba u té kytary, tam je to jednodušší, neb má strun (obvykle) pouze šest. Tak třeba ta druhá nejsilnější, struna A, ta by měla být naladěna na frekvenci 110 Hz. A na celém světě by to mělo být stejné. Ale proč právě tak? No, představte si, kdyby každá kytara byla naladěná jinak. Její struny by sice byly vzájemně ve správném souzvuku, ale jedna by hrála vysoko, druhá nízko ... prostě v tom musí být pořádek.
Že se hudba zapisuje pomocí not, to ví také každý. Ale i tady v tom musí být pořádek. Když člověk vidí notovou značku zapsanou v určité pozici na notových linkách a je trochu hudebně zdatný, představí si odpovídající tón. Ten bude stejný v Paříži, Novém Yorku, Pekingu nebo třeba v Michli. Přiznám se, že mě dříve nenapadlo přemýšlet, proč tomu tak je. Ale teď jsem to potřeboval vědět, abych se konečně dozvěděl, cože to mají s tou frekvencí 432 Hz.
Stačí znát frekvenci jednoho tónu, který odpovídá zcela určité struně a naladíte pak všechny struny ostatní, tak chytře to v hudbě funguje (samozřejmě, že to neplatí jen pro strunné, ale i pro všechny ostatní hudební nástroje). Podle mezinárodních dohod je základem všeho tón A - zvaný "komorní A" - na který jsou nastaveny všechny ladičky. V současnosti mu odpovídá zvuková frekvence 440 Hz. A od toho tónu se jako schůdky ladí všechny další tóny - tedy to, co zvukově odpovídá konkrétním notovým značkám.
Jenže problém je v tom kmitočtu 440 Hz. Proč? Přiznávám kajícně, že jen interpretuji to, co
jsem vyčetl - bohužel nemám žádné hudební vzdělání a začínám se o to zajímat
až teď.
Takže - píše se: .
... dnešní hudba založená na základním tonu A 440 Hz vytváří
nezdravé efekty, jako je asociální chování ve vědomí člověka a jiné negativní
proudy, disharmonii celého organismu, pak tedy následně jeho onemocnění.
Odpůrci ladění podle základu při 440 Hz tvrdí, že pro správnou harmonii s Vesmírem je důležitá Fibonacciho hudební škála. U ní není základní kmitočet 440 Hz, ale - a končně jsme u toho - 432 Hz. Při poslechu skladeb laděných na základ 432 Hz se člověku zdá, že zvuk zní přímo v něm, cele ho vyplňuje. Skladby laděné podle dnešních norem na 440 Hz jakoby vynechávaly spojení s vědomím.
Pokud se trochu ohlédneme a zamyslíme se nad několika desítkami let kolektivního vědomí, kdy lidé poslouchali hudbu při 440 Hz (a nejen hudbu), nelze si nevšimnout nárůstu negativního sociálního chování.
Tohle tvrdí a píšou lidé, označovaní obvykle oficiálními místy jako šiřitelé bludů a konspiračních teorií. Nojo ... ale vlastní zkušenost mi poněkud vyrazila dech. Ještě než jsem se začal pídit po teorii, zkusil jsem doma poslechnout pár skladeb laděných na 432 Hz A kupodivu, přesně ten pocit jsem měl - jako když mě ta hudba začleňuje sama do sebe a prostupuje mě ... viz dva odstavce výše.
Je třeba zdůraznit, že se tu nehovoří o zkušenostech s poslechem tónu 432 Hz vytvářeného tónovým generátorem. K dispozici jsou stovky skladeb Mistrů, stáhl jsem si třeba Requiem od Mozarta nebo Čajkovského klavírní koncert b-moll ... Je to posun pouhých 8 Hz, ale zdá se, že to má obrovský vliv. Na stránkách Youtube je hudby takto laděné nepřeberné množství - stačí zadat dotaz 432 hz a člověk by mohl poslouchat celé hodiny a snad i týdny.
Existují i programy schopné překódovat existující zvukový záznam na základ 432 Hz. Jedním z nich je program Audacity, volně dostupný na stejnojmenných stránkách.
Na závěr neuškodí citace ze stránek blogu Energie u Pramene:
Kmitočet 432 Hz vibruje na principech přirozených harmonických vln a spojuje vlastnosti světla, času, prostoru, hmoty, gravitace a magnetismu se vším živým, rovněž působí na DNA a vědomí. Dnes je většina hudby západního světa naladěna na A 440 Hz, protože Mezinárodní organizace pro standardizaci (ISO) schválila v roce 1955, po předchozím doporučení (1939) nacistické strany mluvčím Josephem Goebblesem, proč, se můžeme jen dohadovat s různými teoriemi, ale výsledek je dnes velmi známý, působí disharmonicky a to na celou lidskou společnost.
Na stránkách Velká Epocha se mj. píše:
... Jiná studie říká, že 440 Hz není negativní stav. Jen stimuluje levou hemisféru, (kde je uloženo naše EGO (do 1cm2) ) smysl pro detail, matematiku, logiku a materialismus ve smyslu ,,co vidím/slyším, to musí být pravda“. 432Hz je údajně blíže přirozenému zvuku (zpěv ptáků, lidský zpěv) a je příjemnější na poslech a stimuluje pravou hemisféru (cit, empatie, intuice).
Za pokus nic nedáte. Zkuste si nějakou skladbu poslechnout a sami uvidíte.
Vlk Samotář
zpět na Stránky s nádechem tajemna