Putování za tenerifskými vánočními hvězdami, nikoliv jen na nebesích

Pod pojmem vánoční hvězda si možná většina čtenářů představí kometu, případně jiné záhadné nebeské těleso ( někteří badatelé se domnívají, že šlo kupříkladu o planetu Jupiter či nějakou supernovu) zářící nad Betlémem jako znamení o narození Krista.

Neb je však národ český pověstný svým ateismem, možná patříte k početné smečce milovníků pokojových rostlin, kteří si jako vánoční hvězdu představí jedině a pouze pryšec nádherný (Euphorbia pulcherrima), který lze koupit za směšný peníz v kterémkoliv supermarketu jako ozdobu vánočního stolu, protože tuto rostlinu vyprovokuje ke kvetení nikoliv teplota, ale délka dne a kupodivu potřebuje hodně tmy, nikoliv naopak, aby se do toho konečně pustil…A když chudák opadá, je nemilosrdně vyhozen, spolu se rozbitými ozdobami a papíry od vánočních darů…Přitom je to ve své domovině rostlina poměrně dlouhověká a majestátní.

Vánoční hvězdy a betlémská hvězda

Musím se ale pochlubit, že letošní vánoční svátky jsem strávila na místech, kde mají vánoční hvězdy život dlouhý a radostný.

Na Tenerife jsme dorazili přesně na štědrý den, takže první vánoční hvězda byla z kategorie těch botanických.Urostlé keříky tohoto pryšce zdobily hotelovou zahradu a zářily divokým šarlatem.Je nutno ale upozornit, že to co většina lidí považuje za květy jsou pouze nápadně zbarvené listeny lákající opylovače, podobně jako u jiných zástupců rodu Euphorbia jsou pravé květy naopak úplně nenápadné a drobné..A jelikož se rostlina poprvé větví až po prvním kvetení a to nejčastěji jen ve dva výhony, byly keříky v hotelu Tenerife Tour minimálně šestileté, jen škoda, že u nás by nepřežily naši zimu, k přezimování potřebují minimálně 10 nad nulou. …

Mohutná a urostlá vánoční hvězda

A protože byl ten Štědrý den, zamířili jsme neprodleně do nedalekého městečka Candelaria, nejproslavenějšího poutního místa celých Kanárských ostrovů..Zde jsme si naopak dostatečně užili–hvězdy betlémské , kostel byl vánočně vyzdoben, včetně té vlasatice. Španělé mají hezký vánoční zvyk – místo v jesličkách mezi Josefem a Marií je prázdné a teprve o půlnoci se tam vloží Ježíšek…Učiní to nejmenší dítě v rodině, nebo nejmladší ministrant na společné mši. Nejsem katolička a tak nevím, zda se to nedělá u nás taky tak, ale v rodinách najisto ne.Ten španělský obyčej je hrozně krásně symbolický, dítě je největší poklad, za žádné peníze si ho nekoupíš a jen prostřednictvím potomků jsme všichni v podstatě nesmrtelní…. Bohužel přikládám jen obrázek poutního kostela, fotit uvnitř se na Štědrý večer nehodilo.

kostel v Candelarii a betlém

Také další hvězdný zážitek se mi zachytit nezdařilo bez speciálního fotografického vybavení.Musíte se proto spokojit s fotkami z astronomické observatoře. Když jsme si šli totiž pak pod kaktus rozbalit dárky, zadívala jsem se na oblohu a v první chvíli se poděsila…Mé nejoblíbenější zimní souhvězdí – lovec Orion s nápadným opaskem a dýkou nekráčel oblohou vzpřímeně, jak jsem od nás zvyklá…On se normálně trapně válel…!!!Ležel si na boku úplně vodorovně, jen s jedním ramenem povystrčeným dopředu. Byla to názorná ukázka faktu, jak se tady, v těsné blízkosti obratníku Raka, mění polohy souhvězdí. A jelikož se říká, že čím více na jih, tím větší sklony má obyvatelstvo k dlouhým siestám a celkové lenivosti, zde to dostoupilo rozměrů přímo nebeských.

Souhvězdí Orion - Orion stojící na našem nebi a ležící na obratníku Raka

Proto se raději navrátím ještě k té hvězdě rostlinné a přidám ještě pár fotek a zajímavostí.

Její původní domovina je v Mexiku, jiným názvem se jí také říká Poinsettia , (i když zrovna v českých zemích se tenhle název moc neuchytil). Byla totiž pojmenována po americkém velvyslanci v Mexiku Dr. J. R. Poinsettovi, který ji začátkem 19. století přivezl do USA a rozeslal ji do různých botanických zahrad po celém světě.

Na Tenerife se jedná o velice populární rostlinu, místy až plevelnou…( konec konců, i jiných , původních druhů pryšců zde roste až až ).Vysazují ji asi jako u nás macešky do všelijakých nádob a záhonků , několik přímo kapitálních jedinců jsem obdivovala na kruhovém objezdu a pochopitelně v soukromých zahrádkách..Ve své domovině prý dokáže dorůst až do pětimetrové výšky, s desítkami listových růžic.

Kombinace hvězdy s palmou a kombinace hvězd a magnólií v Laguně

Jediné riziko tvoří bílé mléko, které rostlina roní při poranění.Je totiž poměrně jedovaté.Pokud by se dostalo náhodně do oka, může dokonce způsobit přechodnou slepotu. (aspoň se nevyděste, kdyby se to náhodou stalo). Nejpopulárnější vždycky byla varianta s rudými listeny, ale tady jsem viděla i jedince bílé, růžové či všelijak tečkované.

Panašovaná vánoční hvězda a vánoční hvězdy různých barev

Na závěr vás, čtenáře, chci ještě poprosit o trochu milosrdenství, poté co jsem viděla ty spokojené velehvězdy, nezkusíte dopřát i těm vašim trochu delší život?

Pochopitelně kupované rostliny nejsou už v poctivé normální hlíně, řízky jsou zastrčeny v rašelině napěchované růstovými stimulátory…Kytka se vlastně ukvete k smrti a současně umře hlady a žízní, protože rašelina tak rychle vysychá, že byste jí museli rosit třikrát za den, aby vaše hvězda nezahynula suchem, naopak pokud kytku zalejete moc, nezůstane v zemině žádný kyslík a ona se udusí. Pěstování v substrátu ohromně vyhovuje velkozahradnictvím s automatickou závlahou (rosením) a také to, že hnojiva donutí rostlinu k zběsilému kvetení j, protože ji rychleji prodají a to že následně zahyne už je každému jedno.

První, co tedy musíte po nákupu udělat je přesazení do normální zahradní hlíny, trochu vylepšené pískem, aby byla dostatečně lehká..Jakmile si rostlina zvykne a bude po svátcích,( klidně to protáhněte až do konce února), dopřejte jí malou dietu , aspoň dva měsíce spíš opatrné zálivky a pobyt v chladnějším prostředí, ideální je kolem 14 stupňů, rozhodně ale nesmí namrznout…Nesmíte jí zalévat moc studenou vodou, a také průvan nemá ráda,na to pozor.Také jí celkem hluboko seřízněte, aby začala tvořit nové výhony.

Vánoční hvězdy a růže

Dejme tomu v květnu jí pak začněte hnojit , i teplotu by měla dostat vysokou. Od půlky května může být až do podzimu i v zahradě, pokud jí tam nezapomenete až do prvních mrazů.

Následuje největší alchymie, chcete li se dočkat šarlatových listenů, musíte kytce dopřát zhruba od září ten krátký den, buď jí zakrývejte papírem, nebo umístěte v místnosti, kde má denní světlo jen zhruba 8 až 10 hodin a ona se vám krásně vybarví…

Jednou jsme takhle vánoční hvězdu udrželi mnoho let, už z ní byl více než metrový keřík s desítkami barevných růžic, než jí potkal bohužel osud, při svém každoročním pobytu v zahradě.. Šestého září přišel neočekávaně v noci mrazík a bylo po pryšci…Ale těch šest roků si užil v luxusu, zkuste to taky.Třeba vám vyroste ještě větší, než je tahle na bezejmenném parkovišti.

Víceleté hvězdy na parkovišti