 |
 |
Když jsem se letos na podzim rozhodla vyrazit na skutečně exotické vánoční prázdniny na Tenerife, pochopitelně jsem hlavně plánovala výlety - možnost uvidět na vlastní oči vavřínové pralesy, živou velrybu nebo tisíciIetý dračinec zcela zastínila takové přízemní starosti typu kde mi dají večer najíst, či kde se vyspím...
Nicméně to je právě první věc, kterou člověk musí řešit, pokud tedy nezakoupí letenky s tím, že něco sežene pak...což je sice taky možné, ale v tak žádaném termínu trochu riskantní.
Mám od přírody odpor k ubytování typu králíkárna, byť se jí i třeba říká čtyřhvězdičkový hotel,kde se v betonovém mnohapatrovém kolosu tísní stovky lidí a dole v hale bují pilně obchod a hřmí muzika.
Tudíž nastala fáze složitého prolézání nabídek cestovních kanceláří, kde jsem nakonec vypídila malý levný hotel rodinného typu - Tenerife tour.
Údajně se tu bydlí v malých bungalovech v rozlehlé subtropické zahradě, což převážilo misky vah jednoznačně na stranu této destinace.
A každopádně jsem nelitovala...Hotel sice leží v maličké vesnici nedaleko městečka Candellaria na vyprahlém, severovýchodním pobřeží , kterou je možno projít za pár minut, ale jako výchozí bod pro výlety měl zrovna tu správnou polohu téměř v polovině ostrova. A dovedu si představit, že bych tady strávila i nějaký ten den jen tak - koupáním a průzkumem té zahrady i přilehlého pobřeží...
|
|
Bydlí se totiž skutečně v malých chatičkách, srovnaných terasovitě na poměrně prudkém svahu, přičemž z řad B i A lze sestoupit rovnou do soustavy bazénů, jsou tu dva klasické, s namodro natřeným dnem a lehátky okolo, ale i nádrž s černými lávovými kameny na dně, která se plní za přílivu rovnou mořskou vodou, odváží mohou sestoupit po schůdcích i rovnou do oceánu, kde ale hrozí reálné nebezpečí, že vás vlny narazí na ostré sopečné kameny, podobně jako všude jinde - na Tenerife je často koupání poněkud nebezpečné....
Nebudu už ale dále chválit hotelové zařízení, ještě by mne někdo mohl obvinit , že jsem tajným agentem nějaké cestovky ( ačkoliv mohu potvrdit že tu bezvadně vaří a personál je ochotný k čemukoliv, pokud se s ním domluvíte a jde to rukama i nohama, dodnes vzpomínám, jak jsme uskutečnili úspěšnou výměnu s pouze španělsky hovořícími pokojskými, jež nám kusem drátu ochotně odemkly zapadlý zámek v koupelně za české vanilkové rohlíčky a medvědí pracky:), ačkoliv na štědrý den každý spěchá domů) a budu konečně popisovat tu zahradu...
Domky jsou totiž ponořené do křovin i záhonů které i nyní, v prosinci , jsou pokryté pestrobarevnými květy či plody. A jelikož se na Kanárských ostrovech pravidelně zastavovaly koráby, mířící z dálných cest nazpátek do Španělska, najdeme tu rostliny americké, indické, jihoafrické, ale i řadu místních endemitů...
Pokusím se tu popsat alespoň ty nejzajímavější z nich.
 |
 |
Hned nad vzpomenutým bazénem ,plněným spontálně mořskou vodou při každém přílivu, nalezneme mohutné porosty okoličnaté rostliny ASTYDAMIA LATIFOLIA. Je to jediný druh své čeledi a pochopitelně endemit Kanárských ostrovů a severní Afriky.Zda tady vyrostl sám od sebe, či mu hoteloví zahradníci pomohli se neví, ale rozhodně bych spíše vsadila na teorii, že se jim ho nechtělo odstraňovat ( je důležitou složkou pobřežních slanomilných společenstev), a tak tu vesele roste jako součást ozdobných záhonků.A proč ne, na mrkvovitou rostlinu má docela pohledné, až 12 cm v průměru velké okolíky žlutavých květů a listy trochu podobné celeru.
Je zajímavé, že kvete v zimě, přesněji od prosince do dubna, ačkoliv většina místních rostlin preferuje spíš jarní a letní měsíce, navzdory stále tu panujícímu teplu.
 |
 |
Astydamia latifolia
O kousíček dál upoutají zvědavé oči desítky nápadně rudooranžových květů.Při bližším ohledání si teprve všimnu důvěrně známých listů, které moje babička používala místo příruční lékárničky.
Ano, je to aloe, ačkoliv tahle se od běžné české pokojové rostliny přece jen liší, minimálně svou velikostí, protože tu dorůstá více než dvoumetrové výšky.
Aloe stromovitá (ALOE ARBORERSCENS) je druh sukulentní rostliny , který pochází z jižní Afriky (Jihoafrická republika, Malawi),kde roste převážně na horských hřebenech a skalách, ale i v křovinaté buši, v pásmu od mořského pobřeží až do hor.Velice často se ale také pěstuje jako okrasná rostlina v zahradách a parcích.
I tento druh aloe se podobně jako Aloe vera používá v bylinné medicíně. Uvnitř listu se nachází průhledný polotekutý gel , výtažky z něj pomáhají při hojení ran a popálenin, cukrovce a zvýšené hladině krevních lipidů. Tyto pozitivní účinky jsou přisuzovány přítomností látek, jako jsou polysacharidy, antrachinony, C-glykosidy a lektiny.
Schopnost uchovávat v listech zásobní látky jí umožňuje přežít v oblastech s nízkým úhrnem srážek a současně je odolná i proti většině škůdců. Tyto vlastnosti z ní ale udělaly druh poměrně invazní.Kupříkladu na Tenerife byla dovezena již ve středověku a kromě zahrad a parků se šíří masivně i v makronéském buši a občas tu vytlačuje rostliny původní.Nicméně je to rostlina nesmírně krásná .
Navíc i magická, její léčivé účinky jsou vědecky uznávané, ale domorodí Zuluové navíc věří, že dokáže odehnat nebezpečné bouře a tak mívají prášek z jejích rozemletých listů při sobě.
Pokud byste ale podlehli touze si zde podobný amulet vyrobit, vězte že rostlina v přírodě podléhá ochraně mezinárodní úmluvy CITES., takže je daleko jednodušší si ji u nás koupit jako pokojovou rostlinu, než se jí pokoušet získat v přírodě. Pokuty jsou obrovské.
 |
 |
 |
 |
Aloe arborescens
Nedaleko odtud upoutají pozornost mnohé zajímavé a pro nás exotické stromy a keře.
ALBIZIA JULIBRISSIN Durazz. – albízie růžová též kapinice či perská akácie je pořádný strom,
jehož přirozený areál obsahuje oblast od Íránu a Ázerbajdžánu až po severní Barmu, Čínu, Koreu a Japonsko. V současnosti se ale pěstuje v mnoha teplých oblastech celého světa, hojně se vysazuje například i v celém Středozemí, na ostrovech Makaronésie a na jihu USA.
Na Tenerife na něj narazíte pomalu na každém kroku, je hojný v zahradách, lemuje městské ulice a dokonce i na Pláži Terezitás jich pár roste.
Strom s šedou kůrou a dvakrát sudozpeřenými listy je pozoruhodný hlavně svými květy, které zdobí
nápadné růžové, různě rozložené tyčinky s nitkami. Vypadají jako chomáče cukrové vaty, plodem je pak 10–20 cm dlouhý lusk.
Ačkoliv jde o strom subtropický, existuje údajně i kultivar Ernest Wilson který byl původně nalezen na začátku minulého století v Koreji a snese mráz až -2O.Takže třeba si jednou zasadíte Albizie i u nás v Čechách.
 |
 |
 |
Albizia julibrissin
Kousíček od albízie lahodí pohledu nádherně vícebarevný živý plot.
ACALYPHA WILKESIANA je v Česku pěstovaná jako pokojová rostlina, ale tady je navzdory pečlivému sestříhávání skoro dvoumetrová. Listy mají široce vejčitý tvar s ostřejší špičkou, jsou dvoubarevné a mají jemně pilovitý okraj. Jejich délka dosahuje 4 - 22cm a šířka 2 - 15cm. Samčí květy vytvářejí až 20cm převislé klásky, samičí naopak klásky vzpřímené .
Keř je původem z Fidži a blízkých ostrovů v jižním Pacifiku a díky svému barevnému olistění je zde populárnější než mnohé jiné dřeviny s atraktivnějšími květy i proto že se snadno množí vrcholovými řízky a je zcela nenáročný. Na Tenerife patří k oblíbeným parkovým dřevinám.
 |
 |
 |
Acalypha wilkesiana
RUSSELIA EQUISETIFORMIS
Je keř původem z Mexika. Jeho druhové jméno - přesličkovitý naráží na podivné, zelenavé pruty, které by nebyly nijak vábné, pokud by je však nepokrývalo ohromné množství nápadně rudých květů ve tvaru něžných zvonečků.
Právě do této hotelové zahrady se skvěle hodí, protože je to jeden z mála keřů, kterému nevadí zasolená půda v blízkosti moře a navíc je ochotný kvést po celý rok pro radost návštěvníků a zlost uklízeček, které musí nepřetržitě zametat opadávající květy z chodníčku.
 |
 |
Russelia equisetiformis
PISTACIA ATLANTICA neboli lentišek je naopak dřevina původní, dříve bývala součástí teplomilných kanárských křovinatých lesů, které se ale téměř nezachovaly.Právě na těchto místech , která jsou nedaleko od moře, mají příznivé klima a je tu alespoň trochu silná vrstva úrodné půdy( pokud je v krajině jen lávové kamení, je tu dodnes makronéský buš),totiž vyrostla většina městeček a vesnic s hotely, nebo pole s banánovníky či vinnou révou..Nicméně mnohé původní druhy dřevin jsou natolik pohledné, že vydržely alespoň v zahradách.
Lentišky jsou mohutné , dlouhověké stromy, údajně mohou mít jejich kmeny až dvoumetrový průměr a poskytují kvalitní dřevo. Kdysi rostly od Iránu až po východ severní Afriky, ale téměř všechny byly právě z tohoto důvodu vykáceny. Květou nenápadně, zato plody jsou zajímavě rudooranžové a velice atraktivní.Bohužel známé pistáciové oříšky se získávají z jiného druhu lentišku - Pistacia vera. Plody Pistacia atlantica nejsou sice jedovaté, ale údajně chutnají po terpentýnu, což jsem pro jistotu raději nezkoušela. .Zato ale pryskyřice, známá v Íránu jako saqez, se dodnes používá v lidovém léčitelství
 |
 |
Pistacia atlantica
Další dřevina - FICUS ELASTICA, je pro jistotu vysazena v jakémsi speciálním záhonku a pilně sestříhávaná. Bodejť ne, ve své asijské domovině může docílit obřích rozměrů a poškodit okolní stavby.Statný a rychle rostoucí až 30 m vysoký strom totiž své kmeny zajišťuje kořenovými pilíři a jeho mohutná koruna se opírá o druhotné kmeny vzniklé ze ztlustlých vzdušných kořenů.
Člověku se to nechce uvěřit, protože v Čechách si pod pojmem fíkus nejčastěji představíme nevelkou pokojovou rostlinu v květináči.
Jako okrasný keř v hotelové zahradě je velice atraktivní, protože mladé, nerozvité lístky jsou nápadně oranžové, což v kontrastu s plně vyspělými, tmavozelenými listy působí velmi pěkně.
V minulosti se z F.elastica získával kaučuk, jehož je v latexu, který prýští ze zářezů na kůře, obsaženo asi 10 až 30 %. Tento kaučuk se prodával pod názvem ásamský a získával se zejména na plantážích v Indii, Malajsii a na Sundských ostrovech.
Pro porovnání přidávám i obrázek fíkusu z loro parku zhruba 20 km odtud, tak takový krasavec by se zřejmě do hotelové zahrady už nehodil
 |
 |
Ficus elastice
Pestrobarevnými listy povědomého tvaru mne zaujala i
SCHEFFLERA ARBORICOLA.V hotelové zahradě jsem narazila na křoviska až dva metry vysoká, pokrytá svazky květů.Keř pochází z Tchaj -wanu, kde tvoří i rozsáhlejší porosty, v naší střední Evropě ho opět s oblibou pěstujeme pouze jako nevelkou pokojovou rostlinu, kterou buď úspěšně zahubíme, nebo se snažíme pak udat přátelům, pokud nás začne vytlačovat z bytu.Kupříkladu vícemetrový jedinec spokojeně vegetuje už roky v nemocniční jídelně chrudimské nemocnice.
 |
 |
 |
Schefflera actinophylla
ACOKANTHERA OBLONGIFOLIA
Hned v sousedství kvetl naopak pro mne keř zcela neznámý. Se zájmem jsem očichávala svazky nahořkle vonících,bílých či mírně narůžovělých květů...Velké štěstí, že neznámé rostliny neochutnávám a tak plody zůstaly mého zájmu ušetřeny.Teprve posléze jsem totiž zjistila, že jde o dřevinu šíleně jedovatou.Dokonce její domorodý název znamená v překladu zabiják.
Keř či malý stromek pochází z jižní Afriky a je tu tradičně používán k výrobě šípových jedů, protože spolehlivě zabíjí veškerá teplokrevná zvířata včetně lidí. V ulovené kořisti se časem rozkládá a proto je maso poživatelné, ale místní Křováci si musí dávat velký pozor, aby si při konzumaci neolízli prsty, kterými manipulovali předtím s šípy, údajně dochází poměrně často ke smrtelným nehodám.
Je s podivem, že tak nebezpečný keř vysadil majitel hotelu do zahrady, kde se pohybují i malé děti, protože má velice lákavě vypadající modročerné bolule.
 |
 |
Acokantthera oblongifolia
Konec konců nedaleko rostoucí a u nás běžně pěstovaný oleandr - NERIUM OLEANDER, je také zatraceně nebezpečný.Jeho dřevo je tak jedovaté, že se údajně lze i otrávit masem, které jsme pekli nabodnuté na oleandrovém klacku.Ve Středozemí si nikdo nedá jeho pohledné květy ani do vázy, protože údajně přinášejí do domu neštěstí...Opět se ukázala racionalita lidových pověr, voda z vázy je totiž také jedovatá, po vypití by stačila usmrtit dítě.
 |
Nerium oleander
Raději se tedy půjdu pokochat dřevinou neškodnou. Všude jsou rozesety keře ibišků, Hibiscus Rosa-sinensis, které se u nás pěstují opět pouze jako pokojové rostliny, protože nevydrží středoevropskou zimu.
Většina pěstitelů se mnou bude souhlasit, že přivést ibišek doma do květu je obtížné, protože květe na mladém dřevě- musíte tedy volit, zda mít doma pohledně sestříhaný keřík, leč jen s listy či kvetoucí vyzáblou příšeru s metrovými výhony, na jejichž konci teprve poťouchlá rostlina kvete.Naopak zde jsou keře obaleny desítkami květů ve všech možných barvách.
 |
 |
 |
 |
Hibiscus rosa sinensis
Mezi pestrobarevnými ibišky pak hezky kontrastně působí štíhlé sloupcovité pryšce, místní endemit Euphorbia canariensis i známá vánoční hvězda Euphorbia pulcherrima.
 |
 |
Pryšce před hotelem a mohutná vánoční hvězda Euphorbia pulcherrima
Nelze zapomenout ani na kaktusy,byť jsou původem z Ameriky, vyhovuje jim místní teplé a suché podnebí.
Nejpůsobivější byl asi Echinocactus grusonii,
Tento mexický druh může dosáhnout až metr v průměru s trny o délce až 5 cm. Věřím že ozdoba místního sukulentového záhonu se toho časem dopracuje:).
Není tu už víc prostoru popsat veškeré zajímavé rostliny včetně zajímavých druhů palem, musíte prostě přijet a prohlédnout si to eventuálně sami.
 |
 |
Echinocactus grusonii
Amanita Citrónová z Harwiche
Zpět na Stránky bylinkové ...
