Květina prodávaná pod jménem Vánoční hvězda již i u nás patří k času kolem Vánoc tak neoddělitelně, jako jmelí, betlémy či výzdoba z chvojí. Vánoční hvězda se správně jmenuje Poincézie (Euphorbia pulcherima). Je to pryšcovitá rostlina pocházející z Mexika, kde v keřovité formě dorůstá značných rozměrů. Od kolegyně, která byla služebně řadu let v Argentině jsem slyšel, že tam “hvězda”dorůstala velikosti jabloně. Rostlina má husté zelené listy s výrazným žlutým žilkováním a typicky barevnými vrcholovými přeměněnými listy - listeny, které mají nejčastěji tu známou sytě červenou barvu. Nenápadné žluté květy v té kráse zanikají. Listeny se začínají vybarvovat se zkracujícími se dny – pozdě na podzim a plné krásy dosahují v zimě, kdy rostlina také kvete.
Poincézie se u nás pěstuje převážně jako sezónní, právě pro tu dobu krátkého dne kolem Vánoc, kdy dosahuje krásy svých barev. Ta jí při troše péče může vydržet i do jara, ale jak to udělat, aby rostlina vydržela déle? Je to přece živý tvor a přece ji nechcete vyhodit, jak to bývá zvykem na hřbitovech, kde jsou na podzim plné kontejnery ještě stále živých, jen odkvetlých chryzantém, žalujících o lidské lhostejnosti. Ale zpět k tématu – kvetoucí poincézie, koupené v květinářství pro vánoční výzdobu, pěstujte při běžné pokojové teplotě, pokud možno na světlém místě. V zimě je můžete vystavit i přímému slunci (kterého tak jako tak moc není) bez nejmenších obav. Poincézie není nijak náročná na zálivku, ale substrát by neměl přeschnout; optimální je stálá vlhkost. Škodí oba extrémy a pokud rostlina začne shazovat barevné listeny, pak jste ji buď vystavili velkému suchu nebo jste ji, což bývá častější, přelili. Rostlina naopak uvítá rosení a trochu toho hnojiva, v době květu neuškodí i dvakrát týdně.
Chcete-li rostlinu zachovat při životě i pro další léta, bude to chtít trochu péče navíc. Nejprve by se měla pořádně prořezat, nejlépe v březnu. Výhony je třeba zkrátit zhruba na deset centimetrů, tím ji povzbudíte k nasazení výhonů nových – ale to znáte ze zahrádky, kde stejně prořezáváte třeba jabloně. Po řezu nechte rostlinu asi měsíc ve světlé místnosti při pokojové teplotě, ale co nejvíce omezte zálivku. Pak ji opět začněte zalévat; je dobré v této době rostlinu i přesadit. Přesazovat by se nemělo do příliš velkého květináče – pokud vám jde o co nejlepší vybarvení a nasazení na květ.
Na rozdíl od zimy by poincézie neměla být v létě na přímém slunci, to ji vysloveně škodí. Také se zálivkou se to nemá přehánět, zalévat jen tak, aby kořenový bal nevyschl. I v létě by se měla rostlina prořezat, a to na pět silných výhonů. Tím zajistíte růst velkých správně vybarvených listů. Oddělené části lze zkusit nechat zakořenit a tak vegetativním způsobem získat nové rostlinky.
S blížícím se podzimem je třeba začít myslet na vánoční vybarvení. Vánoční hvězda je rostlina krátkého dne, tak je zapotřebí jí pomoci malým trikem. Od konce září začněte rostliny podvádět; nechte jim tak 9 až 10 hodin denního světla a po zbytek dne zatemněte – stačí na rostlinu nasadit neprůsvitný sáček nebo krabici. Doporučuje se “dobu temna” udržovat od večera do příštího poledne. Pak byste se měli s plnou krásou strefit přímo na Vánoce. Ale rostlina je hezká i když nebude vybarvená “podle předpisu”, ne?
Ještě pár podrobností k tomu vegetativnímu množení. Výhonky ponechte dlouhé asi 10 cm. Seřízněte je a konce ponořte na moment do vlažné až teplé vody, jen natolik, aby přestaly ronit mléčnou tekutinu. Dejte si pozor, tato tekutina je jedovatá a dráždí pokožku či sliznici. Potřísněná místa proto ihned omyjte vodou. Takto ošetřené výhony zasaďte při pokojové teplotě do směsi rašeliny a písku. Květináče je pro udržení vyšší vlhkosti dobré přikrýt průhlednými fóliovými kryty, které sejmete až se objeví první nové lístky.
Takže mnoho zdaru při pěstování. Odměnou vám nemusí být jen hezké vybarvení, ale v každém případě pocit, že jste tu hezkou rostlinku udrželi při životě a nemrskli s ní, když ztratila svou "krásu", do popelnice.