Jaro, léto, podzim, zima, zrození, růst, zralost –
všechny přírodní děje probíhají v cyklech nebo v řetězcích. I člověk, ač někdy
jakoby nerad, je se vším všudy součástí téže přírody a jeho fyziologie a
biochemie z ní nijak nevybočují. Naše vnitřní chemie – látková výměna
(metabolismus), která umožňuje a řídí celý náš život, se také děje v
metabolických cyklech a řetězcích. Kromě mnoha jiných biologicky aktivních
látek se těchto životně nezbytných dějů účastní nenasycené mastné kyseliny a
dvě z nich – kyselina linolová a kyselina gama-linolová, tvoří z 80 procent
pupalkový olej.
Pupalkový olej je základem pro řadu výrobků - potravin
pro zvláštní výživu – cílených na zlepšení stavu organismu unaveného a
stárnoucího vlivem současného životního tempa a i jako prevence pro udržení
plného zdraví. Základem těchto výrobků je za sucha lisovaný pupalkový olej ze
zralých semen rostliny Pupalky dvouleté. Nenasycené mastné kyseliny náš
organismus využívá k biosyntéze životně důležitých látek, které souhrnně
označujeme jako eikosanoidy. Tyto biologicky aktivní látky (zjednodušeně
srovnatelné s hormony) ovlivňují řadu funkcí: regulují krevní tlak, srdeční
činnost, srážlivost krve, funkce trávícího i dýchacího systému, porodní funkce
včetně menstruačního cyklu, imunitní reakce, zasahují do řady patologických
dějů jako je rozvoj zánětů, mechanismus vzniku bolesti aj.
Na počátku složitého řetězce, vedoucího ke vzniku
eikosanoidů je esenciální kyselina linolová, kterou lidský organismus nedokáže
vytvořit a musí ji proto získávat potravou. Přirozené zdroje (olejniny,
olejová semena, jádra ovoce a ořechů, luštěniny) jsou v naší potravě
zastoupeny velmi málo. Pupalkový olej obsahuje zhruba 70 procent kyseliny
linolové.
Dalším stupněm vícestupňové přeměny této kyseliny je
kyselina gama-linolová (GLA), ta běžně v potravě nebývá a bez ní se žádoucí
eikosanoidy v těle nevytvoří. Řada lidí trpí určitou fyziologickou (resp.
biosyntetickou) nedostatečností při následných stupních přeměny kyseliny
linolové (často v závislosti na špatné skladbě potravin a nevhodných
potravinových návycích obecně, po prodělaných infekčních onemocněních, při
vyšší stresové zátěži a vyšším stáří organismu). Tuto nedostatečnost lze v
mnoha případech jednoduše překlenout podáním přípravku, v němž je klíčová GLA
obsažena (cca 9%).
Čistý pupalkový olej bývá obohacen dalšími prvky a to
beta-karotenem (provitamin A) nebo rakytníkem řešetlákovým (Hippophaë
rhammoides L.), který je získáván také lisováním za studena jeho zralých
semen. Rakytník rozšiřuje spektrum nenasycených kyselin, ale dodává další
cenné látky ze skupiny vitaminů B, E a A. Nově je olej obohacen ginkgo bilobou
nebo ženšenem. Dostáváme tak účinný prostředek pro podpůrnou léčbu
degenerativních onemocnění, kardiovaskulárních a kožních chorob, oběhových
nemocí spojených s ukládáním cholesterolu v cévách. Zároveň posiluje imunitní
procesy a svým složením brání vzniku a vývoji nádorů. Doporučuje se při
obtížích s narušenou funkcí slinivky břišní a jater a při klimakterických
potížích. Pomáhá udržovat zdravou pleť, vlasy a nehty.
Příznivé klinické zkušenosti byly zaznamenány také při
léčbě atopického exému, akné a vyrážkách. V tomto případě zakoupíme lahvičku
čistého pupalkového oleje a ten v množství jedné polévkové lžíce přidáme do
lázně, nejlépe když na dobu asi 20minut se ponoříme do koupele ve vaně. Tak
dojde k blahodárnému účinku na všech postižených místech.
Olej tedy můžete zakoupit v želatinových tobolkách pro
vnitřní použití (obsahují zpravidla 500mg pupalkového oleje) nebo v lahvičkách
a kromě již zmíněné lázně jej použít třeba při přípravě salátů, kysaných
mléčných výrobků, majonéz, hořčice, atd. Doporučená dávka na den je 1,5 až 3,0
g denně, to je asi 1-2 čajové lžičky.
Tato léčivka (dosahující výšky někdy i 200cm) je
severoamerického původu. Indiáni z kmene Čerokézů používali čaj z pupalky
proti průjmům a ke snižování nadváhy. Navajové z ní vyráběli prášek, čaj a
sirup proti revmatismu. Algonkinové si z této rostliny připravovali kaši,
kterou přikládali na pleť, aby byla dlouho svěží a pružná.
Do Evropy se pupalka dostala v 17.století. Pěstovala se
jako zelenina pro svůj výživný kořen a v lidovém léčitelství se používal
výtažek k zevnímu ošetření ran a infekcí, vnitřně pak proti rýmě a kašli.
Teprve v 60.letech minulého století objevili britští vědci nejcennější složku
této byliny - olej. K získání 500 ml je potřeba 5000 semen. Ta obsahují 15%
oleje, 71% kyseliny linolové a 9% kyseliny gamalinolové.
U nás Pupalka dvouletá (Oenothera biennis L.) kvete od
června do září na rumištích, náspech, při okrajích cest. Žluté květy
rozkvétají kolem 18 hodiny a asi po 24 hodinách se zavírají. Květy jsou vonné
zejména v noci, opilují je především noční motýli.
VEZA
zpět na
Stránky
bylinkové
