Asi tak před pěti lety jsem šel takhle na jaře hájkem tvořící protihlukovou bariéru Jižní spojce v pražské Krči a najednou mi oči přitáhla zajímavá bylinka. Říkal jsem si - co tady dělá sněženka nebo je to snad konvalinka? Ale nebyla to ani sněženka ani konvalinka - i když to mělo něco společného. Z jednoho lístky, z druhého zvonečkovitý kvítek, ale na jiné rostlině zase jakési pacibulky jako u česneku, co to je? Tak jsem milou květinku vyfotil, začal se vyptávat - a nikdo nevěděl. Až moje dcera studující v té době Zemědělskou akademii pochodila u jednoho z profesorů, který o této podivné bylince prohlásil, že její jméno je česnek podivný, jenž tu vůbec není doma a někomu zřejmě "utekl" ze zahrádky.
Od té doby se tam každé jaro chodím dívat. Bylinky tu a tam mění místo, ale z osamělé kytičky se postupně stávají krásně sytě smaragdově zelené polštáře porostů, které zvláště na jaře působí velmi osvěžujícím dojmem. Zdá se, že se květince u nás zalíbilo a že se jí tu daří.
![]() |
![]() |
Česnek podivný (Allium paradoxum) je druh jednoděložná rostlina, kterou botanikové řadí do čeledi česnekovitých. Vyrůstá z podzemní cibulky; je to tedy trvalka. Cibulka s blanitými šupinami má 0,5 až 1 cm v průměru. Z ní na jaře vyroste rostlina vysoká obvykle něco mezi 15 a 30 cm. Lodyha je trojhranná, bez listů. Jeden až dva přízemní přisedlé listy s čepelemi kopinatého tvaru vyrůstají přímo u základny rostliny. Jsou dlouhé kolem 20 cm, široké 0,5 až 2 cm a dole zúžené.
Velmi zajímavé jsou květy, které můžete pozorovat od dubna do května. Pokud vůbec je na rostlině uvidíme, jsou uspořádány do květenství typu nazývaného lichookolík. Častější je ale vidět typ s pacibulkami. Zde je květ jen jeden (nebo nemusí být žádný), zato je zde několik - až 20 bělavých až průhledných pacibulek. Jindy je v květenství květů několik a pacibulky zcela chybí. Květenství je podepřeno dvoudílným až třídílným bělavým toulcem. Okvětí je zvonkovité, bílé okvětní lístky bývají asi tak 12 mm dlouhé a 6 mm široké, bílé. Tyčinky jsou o něco kratší než okvětí, nitky jsou bez zoubků, na bázi srostlé. Plodem je tobolka, která se však často nevytváří. Rostliny se spíše než semeny rozmnožují cibulkami.
![]() |
![]() |
Tento druh česneku původně pochází z Kavkazu (je zapsán do Červené knihy Ruska), severního Íránu a Střední Asie. U nás se vyskytující rostliny jsou pouze zplanělé - původně byl pěstován jako okrasná rostlina - a nepatří mezi chráněné rostliny. Poprvé byl v Čechách zaznamenán v roce 1867. Dnes se vyskytuje hlavně v Praze (na Petříně, v Letenských sadech a dalších pražských parcích), mimo Prahu na Křivoklátsku a jeho výskyt začíná být hlášen i z jiných lokalit. Dá se předpokládat jeho další rozšiřování, neb se prostřednictvím vegetativních pacibulek snadno rozmnožuje. Kvete od dubna do května.
Česneku podivnému se daří především v polostínu, na mírně vlhkých až sušších stanovištích, v pásmu od nížin po pahorkatiny. Na lokalitách vytváří obvykle bohatý a svěže sytě zelený jarní podrost pod stromy a keři.
Česnek podivný je příbuzným česneku medvědího, se kterým bývá někdy zaměňován. Ten však má listy okrouhlejšího (konvalinkovitého) tvaru
![]() |
![]() |
Název česnek vzbuzuje kuchyňské asociace - a právem. Celá rostlina je totiž prostoupena účinnou silicí, obsahující sirnaté uhlovodíky, dále vitamín C, fytoncidy a hořčiny. V kuchyni lze používat čerstvé listy všude tam, kde se běžně užívá pažitka či česnek.
Konzumace česneku podivného působí povzbudivě na žlázy trávicího traktu, podporuje vylučování trávicích šťáv, zvláště žluči. Omezuje růst škodlivých střevních bakterií a uklidňuje svalstvo trávicího traktu. U lidí se sedavým zaměstnáním odpomáhá od zácpy. Uvolňuje též hleny a pročišťuje plíce. Čistí krev a tkáně těla. Mimo jiné snižuje krevní tlak a obecně upravuje srdeční činnost - zlepšuje prokrvení koronárních cév a podporuje výkonnost srdce. Má též preventivní účinky proti skleróze.
Je zajímavé, že obecně vzato, zelenina a koření štiplavé chuti obvykle zbavují lidské tělo škodlivin a čistí krev. To má příznivý vliv na psychiku - člověk se pak snáze vyrovnává s různými životními události. Pomáhá lidem bledým a letargickým, kteří jsou často vnitřně již bez zájmu o to co kolem nich děje, nabrat sílu a znovu žít jak nejlépe umí.
A jak přišel česnek podivný ke svému jménu? Proč je podivný? Prý proto, že že se rozrůstá pomocí milionů malých cibulek, roztroušených úplně všude. Hmmm ... to je asi pravda, ale co je na tom podivného? Mně spíše připadají podivné ty jeho květy. Někdy je tam kvítek, jindy jen pacibulky, pak zase obojí. Naprosto neukázněná kytička ... pašák, roste si, jak považuje za vhodné.
![]() |
![]() |
Listy česneku podivného můžete požívat syrové (klidně i jen tak žvýkat). Lze si z nich také připravit chutný špenát. Příprava je jednoduchá. Nakrájené listy se mírně podlijí osolenou vodou a pod pokličkou se podusí.
Vlk Samotář
zpět na Stránky bylinkové