 |
 |
Poznaly dítky matičku po dechu,
poznaly ji a plesaly;
a prostý kvítek, v něm majíc útěchu,
mateřídouškou nazvaly ...
Kdo by neznal toto čtyřverší z Kytice K.J. Erbena ... a kdo by neznal krásnou a voňavou mateřídoušku...
Mateřídouška obecná (Thymus serpyllum) patří do čeledi hluchavkovitých (Lamiaceae). Vytváří vytrvalý, příjemně vonící nízký keřík. Stonky jsou poléhavé, vystoupavé až přímé, vždy zakončené květenstvím. Plazivá lodyha bývá až 30cm vysoká a většinou u země dřevnatí. Květonosné větve jsou čtyřhranné, chlupaté na hranách, případně jen na dvou protilehlých plochách. Listy jsou krátce řapíkaté, vejčité až široce vejčité nebo eliptické až široce eliptické; žilnatina je na rubu listů výrazná, postranní žilky se směrem k okraji listů ztenčují a mizí. Květy vyrůstají ve válcovitém až kulovitém lichoklasu, květenství je tvořeno tmavě nebo světle fialovo-červenými květy. Kvete od května do září.
Rod Thymus zahrnuje 40 až 50 druhů, které jsou rozšířené takřka ve celé Eurasii, chybí jen v nejsevernějších částech Evropy a Asie, na jihu probíhá hranice rozšíření Irákem, severním Íránem, horami Střední Asie a Himalájí, ve Střední Asii roste jen v horách, chybí také v Číně vyjma její severovýchodní části, dále roste na Islandu, v jižním Grónsku, v severní Africe, druhotně byly některé druhy zavlečeny do Severní Ameriky. Těžiště rozšíření tvoří oblast Středozemí, zejména Pyrenejský poloostrov.
Všechny u nás rostoucí druhy mateřídoušek jsou si velmi podobné a navíc často dochází k jejich vzájemnému křížení, takže přesné určení druhu bývá někdy obtížné.Všechny domácí druhy této značně proměnlivé rostliny proto nesou souborný název mateřídouška obecná.
Mateřídoušku najdete na suchých a slunných místech na krátkostébelných lukách, pastvinách, mezích, okrajích cest a lesů, travnaté a kamenité svahy, mýtiny, lomy, má ráda půdy málo humózní, především na chudších podkladech.
|
|
Rostlinnou drogou je nedřevnatá kvetoucí nať (Herba serpylli). Sbírá (jen nezdřevnatělé části) od května do srpna, ale ideální doba sběru je v červnu, mezi polednem a čtrnáctou hodinou. Kvetoucí nať je dobré odstřihovat nůžkami, abyste neporušili kořeny, protože podzemní část rostliny je chráněná. Suší se rychle ve stínu ve slabých vrstvách. Při umělém sušení nesmí teplota překročit 35 °C. Při sušení se droga neobrací, aby neopadaly listy.
Pro léčitelské účely lze použít jakoukoliv z u nás planě rostoucích druhů mateřídoušek. Zastoupení účinných léčivých látek je u nich prakticky stejné, jen jejich obsah se u jednotlivých druhů poněkud liší; to však není dáno jen druhem, ale i stanovištěm sběru. Nejvíce účinných látek mají rostliny rostoucí na slunných a níže položených stanovištích.
Mateřídouška obsahuje hlavně směs silic (až 0,6 %), obsahující především cymol a thymol; dále pak monoterpenoidy, jako jsou linalool a karvakrol, dále kyselinu ursolovou, hořčinu serpyllin, třísloviny (asi 7%), flavony a fytoncidy. Thymol má silné antiseptické účinky - je pětadvacetkrát účinnější než fenol. Oproti fenolu však tkáně neleptá, ale vykazuje jen malé místní dráždění. Karvakrol má účinky podobné, je však poněkud toxičtější. Třísloviny napomáhají uvolňování hlenu, mírní kašel, zabraňují tvorbě plynů, uvolňují křeče, působí proti průjmům a zevně vyvolávají překrvení kůže. Nesmí se používat při vysokém krevním tlaku.
Droga aplikovaná vnitřně zvyšuje obranyschopnost organizmu proti infekčním chorobám (využívá se při chřipce a nachlazení), podporuje vykašlávání (při bronchitidě), má antiastmatické účinky, posiluje nervy (možno proto použít při neurastenii, depresích, nervově podmíněné závrati, migréně, šumění v uších), zlepšuje funkci trávicí soustavy, tlumí kolikové bolesti, působí proti nadýmání, má močopudné účinky, reguluje menstruaci. Dále "vyhání ledvinové kameny", čistí dělohu, játra, plíce i slezinu.
Výrazných antiseptických účinků lze s úspěchem využít i zevně na špatně hojitelné rány, vředy či spáleniny od slunce. Mateřídouška má i protiplísňový účinek, lze ji tedy aplikovat na kožní onemocnění mykotická.
Při současném vnitřním i zevním použití (obklady, koupele, čaje) působí antirevmaticky a proti dně. Ve vyšších dávkách ji lze vnitřně použít i proti střevním parazitům.
Nálev se obvykle připravuje z jedné čajové lžičky drogy na šálek vroucí vody - pije se 3x denně. Pokud potřebujete, lze ho přisladit medem.Je třeba mít na paměti, že některé silice v droze obsažená jsou mírně toxické, proto se nedoporučuje mateřídoušky užívat dlouhodobě nebo ve vysokých koncentracích! Při předávkování může dojít k otravě projevující se omámením a podrážděním ledvin, při dlouhodobém podávání může dojít k poškození sliznic.
K přípravě mazání vezměte 30g suché natě; 20 g máty peprné a naložte na 14 dní do 0,5 litru oleje (arašídového, olivového nebo slunečnicového - oleje lze a je vhodné i zkombinovat). Mazání je vhodné k prokrvení pokožky, bolesti v zádech, revma, posílení nervů, na migrénu (není-li od žlučníku) – pod nos, za uši.
Zevně se užívá mateřídouška jako přísada do koupele (odvar asi 250 g sušené byliny na jednu koupel).
Podporuje imunitní systém, zmírňuje únavu, bolesti hlavy a deprese, prokrvuje kůži, je vhodná do koupelí proti revmatismu a při hojení hnisavých ran. Doporučuje se užívat v nízkých koncentracích, ale v žádném případě nepoužívat při vysokém krevním tlaku...
Usušenou natí mateřídoušky můžete naplnit malé plátěné sáčky, které osvěží šatní skříně nebo třeba i koupelnu. Můžete si také ušít a naplnit polštářek, který bude zpříjemňovat vzduch v obývacím pokoji nebo ložnici.
Český rozhlas - Meteor - dělal na jaře u čtenářů anketu,
jakou by si představovali národní květinu:
Chtěli jsme vědět, jaký je názor posluchačů, jaká by u nás v Česku měla
být národní květina. Přišla celá řada návrhů, a když tak se jimi probírám,
zjišťuji, že převažuje violka vonná, maceška rolní, pomněnka, chudobka
a také hvozdíky. Zcela jednoznačně ale vítězí mateřídouška. Je zajímavé,
že na rozdíl od některých jiných států, které mají své národní květiny,
u nás se posluchači vyslovují spíše pro skromné rostlinky, zatímco jiné
národy mají třeba exotické orchideje.
zpět na Stránky bylinkové
