Kopřiva dvoudomá / Žihľava dvojdomá / Urtica
dioica
Budeš-li se uprostřed hojných jídel živit střídmě
bylinami a kopřivou, budeš déle živ.
(Horatius)
S vínem užívané probouzí semeno kopřivy sílu lásky,
ba ještě více dokonce, když rostlinu rozmělníš, s medem a pepřem rozmícháš
a poté s medem piješ ...
(Odo Magdunensis - Macer floridus)
Když čerstvě ze země raší, jest vařená užitečná
pro krmě člověka, anžto žaludek čistí.
(Hildegarda z Bingenu)
Z duchovního hlediska má kopřiva návaznost na směr
jihovýchodní a planetu Mars. Rostliny odpovídající Marsu mívají trny a
ostny, při dotuku zraní, pálí, působí zarudnutí pokožky i očí. Z
hlediska živlové signatury je to rostlina ohně - má ráda suchá a
slunná místa. Kopřiva oslavuje vitalitu, aktivní sílu a přesvědčení.
Kopřiva má jako bylina vliv ochranný, protože je to rostlina s mužskou
polaritou a tím i silnými vibracemi. Působení je proto rychlé a pronikavé.
Mimo ochranného vlivu kopřiva také očišťuje, povzbuzuje odvahu, sílu
a mysl.
Kopřiva z pohledu botanika
Kopřiva je vytrvalá bylina s čtyřhrannou, přímou
lodyhou, až 150 cm vysokou a plazivým oddenkem, který důvěrně
znají všichni, kdo tu a tam něco dělají na zahrádce - proniká až
do hloubky 70 cm. Přezimuje s pupeny při zemi. Listy vstřícné, řapíkaté,
podlouhle vejčité až srdčité, zašpičatělé.s hrubě
zoubkovanou čepelí. Druhové jméno "dvoudomá" prozrazuje, že mezi
kopřivami jsou zvlášť rostliny se samičími a zvlášť se samčími květy.
Oba typy květů vyrůstají z úžlabí horních listů. Samčí květenství
jsou přímá, metlinatá, samičí převislá na dlouhých stopkách.
Okvětí má barvu zelenou. Kvete od července do října. Plodem je nažka,
která může být rozšiřována větrem; kopřiva se však množí především
podzemními výběžky oddenků.
Kopřiva má ráda slunce, případně i polostín a lze
se u nás s ní setkat od nížin až po horské lokality. Má průměrné nároky
na půdní vlhkost. Zahrádkáři, nezatracujte ji - její přítomnost
prozrazuje čerstvé půdy, bohaté na živiny, hlavně na dusík, a půdy s příznivou
formou humusu. Tvrdí se, že v místech, kde jsou kopřivy nejbujnější, je
nejvýraznější záření půdy.
Kopřiva je velice proměnlivý druh, takže jednotlivé
formy se mohou poměrně dost lišit, a to i ve vzhledu listů. Snadno se dá
splést s í příbuznou kopřivou žahavkou - to ale z "bylinkářského
hlediska" vůbec nevadí, protože obě rostliny mají úplně stejné použití.
Kopřiva dvoudomá se řadí mezi rostliny invazního
charakteru - šíří se jak semeny, tak vegetativně - prostřednictvím tuhých,
houževnatých kořenů charakteristicky žluté barvy, které mohou vyrůst až
o 50 cm za rok. Při rytí nebo jiném obdělávání půdy se kousky kořenů
schopných regenerace mohou snadno rozšířit po celém pozemku.
Proč kopřiva pálí?
Celá rostlina je pokrytá všem velice dobře známými
žahavými chloupky - trichomy. Pokud se na ně podíváte při silném zvětšení,
vypadají tak trochu jako injekční stříkačka (a také se tak chovají).
Jsou to duté, jednobuněčné výrůstky, zasazené do pevného základu. Končí
hrotem, který je zpevněn prosycením oxidem křemičitým. Uvnitř je chloupek
vyplněn kyselinou mravenčí a směsí histaminů a nervových hormonů
acetylcholinu a serotoninu. Při kontaktu s pokožkou na ni hrot způsobí malou
ranku a vzápětí se jeho křehká špička odlomí. Kyselina a osatní látky
tím pádem proniknou do rány a způsobí místní zánět projevující
se zarudnutím a svěděním. A to je účel - abyste si pamatovali, že máte
pro příště kopřivu nechat na pokoji.
Kopřiva jako rostlina patří k méně výrazným pylovým
alergentům, k vyvolání potíží u vnímavách osob je však nutná vyšší
koncentrace pylu v ovzduší.
Kopřiva ve farmacii a průmyslu
Kopřiva je chemická a farmaceutická továrna v malém.
Obsahuje chlorofyl, vitamín C, třísloviny, glukokininy, aminy, vitamín B1,
provitamín A, acetylcholin, serotin, histamin, minerální látky (vápník,
fosfor, železo aj.), třísloviny, sacharidy a další látky.
Právě kvůli vysokému obsahu chlorofylu a své snadné
dostupnosti se Kopřivy se zpracovávají i průmyslově - právě jako zdroj
pro výrobu chlorofylu. Ten má široké uplatnění ve farmacii ale i
kosmetice. Připravuje se z něj také fytol, významná surovina pro syntézu
vitamínů E a K. Výtažky z kopřiv se používají při výrobě kosmetických
přípravků, zejména v péči o vlasy.
Snad vás překvapí, že ze stonků kopřiv se v 15. a
17. století vyráběla vlákna (odtud i německý název kopřiva konopná - Hanfnessel).
Kopřivy se k tomuto účelu dokonce i pěstovaly a pevná a velice
trvanlivá tkanina se jmenovala kopřivovina. Za 1. světové války se tato
technologie opět obnovila - armády používaly uniformy nazývané kopřiváky.
Vlákna kopřivy po zpracování připomínají len - jsou velmi jemná, téměř
bílá, dobře se barví a dobře sají vodu. Používala se proto podobně jako
len nebo konopí k výrobě plátna. Využití plátna z kopřiv je dokonce doloženo
již z XII. století, kdy se v Nestorově letopise uvádí, že se z kopřivových
vláken tkaly plachty lodí plavících se po Volze.
Kopřiva v léčitelství
Kopřiva dvoudomá má velice široké uplatnění při léčbě
nejrůznějších onemocněních, ale i v prevenci - zejména v jarním
období.
Kopřiva působí na celkové posílení organismu a snižuje
hladinu cukru v krvi. Proto může sloužit jako podpůrný prostředek při
cukrovce, jaterních chorobách a chorobách žaludečních a žlučníkových.
V lidovém léčitelství je kopřiva známá jako prostředek močopudný (díky
obsahu kyseliny křemičité),
protikrvácivý, protirevmatický a protizánětlivý. Můžete ji vyzkoušet
i při stavech únavy. Hodí se i na kožní onemocnění - ekzémy, akné a
alergie. Mladé kopřivy posilují střevní činnosti (pozitivně ovlivňuje
peristaltiku) a také ve střevech potlačují růst nežádoucí mikroflóry.
Pomáhají také při chudokrevnosti, protože mají vliv na tvorbu červených
krvinek - přímo povzbuzují činnost kostní dřeně. Látky obsažené v kopřivách
mají kladný vliv na žlázy s vnitřní i vnější sekrecí a celkově
podporují látkovou výměnu a trávení. To je důvodem obliby kopřiv jako
součást jarních čisticích bylinných čajů, které mají pomoci
zbavit tělo po zimě různých zplodin. Pití odvaru z kopřiv podporuje
vyplavení močoviny a kyseliny močové z organismu. Při nedostatečném
vyplavování kyseliny močové dochází například ke vzniku dny, kdy se
krystalky kyseliny usazují v kloubech.
Vnitřní užívání kořene kopřivy má příznivý
vliv při potížích s prostatou. Zvyšuje odtok moči a snižuje objem moči
zbytkové.
Kopřivy v prevenci
Používání kopřivy je vhodné i jako prevence u zdravých
lidí, především u těžce pracujících, ale také při velkém psychickém
zatížení (tedy i tzv. "jarní únavě"). Kopřivovou kůru lze
doporučit pro její harmonizující vliv na metabolismus.v období, kdy se snažíte
hubnout. Mladé kopřivy se mohou jíst jako zelenina pro posílení střevní
činnosti a při chudokrevnosti "na krvinky".
Snad se teď poněkud otřesete hrůzou, ale dříve se
doopravdy praktikovalo šlehání čerstvými žahavými kopřivami. Tím bylo
vyvoláno místní prokrvení a zvýšila se látková přeměna nejen v místě
podráždění, ale také v celém organismu. Takovou "šlehací
terapii" si můžete vyzkoušet, pokud trpíte revmatismem nebo bolestí
kloubů. Nemusíte se ani přímo šlehat, můžete si pokožku masírovat listy
kopřivy - vezměte si na to ale rukavice ... "Již staří Římané"
si šlehali revmatické klouby svazkem kopřiv, a aby se zahřáli, přikládali
si drcené kopřivy přímo na tělo.
Čaje a prostředky pro zdravé vlasy
Kopřivový čaj připravíte tak, že jednu až dvě čajové
lžičky drogy spaříte vroucí vodou a necháte asi čtvrt hodiny vyluhovat.
Čaj se doporučuje pít třikrát denně, nejvíce však pětkrát. Při očistných
kůrách byste měli pít nalačno, přitom první šálek asi tak půl hodiny před
snídani. Čaj se, jako ostatně všechny bylinkové čaje, má pít neslazený.
Pokud byste na oslazení trvali, použijte med, chcete-li čaj ochutit, přidejte
třeba trochu máty. Tento čaj se doporučuje pít celoročně jako prevenci
proti virovým chorobám. Kopřivový čaj také zvyšuje tvorbu mateřského mléka.
Proti chřipce a nachlazení pomůže čaj, ve kterém
rovným dílem smícháte lžičku kopřivy, květu bezinky a květu lípy. Připravuje
se a pije stejně jako čaj z čistých kopřiv.
Směs pro močopudný čisticí čaj připravíte smícháním
stejných dílů kopřivy, břízy, macešky polní, brutnáku a zlatobýlu. Dvě
čajové lžičky této směsi spařte čtvrtlitrem vroucí vody a nechte
přikryté asi čtvrthodinku ustát. Pijte po hrnečku ráno a večer.
Chcete-li absolvovat jarní pročišťovací kůru, pak z
čerstvé listy rozmixujeme v malém množství vody, šťávu přefiltrujte
(stačí přes pláténko) a užívejte 3-5 kávových lžiček denně.
Můžete si také za studena připravit zelený nápoj,
bohatý na chlorofyl. Vezměte hrst čerstvé mladé kopřivy, hrst brutnáku
nebo kostivalu a hrst listů jitrocele. Listy rozmixujte v půllitru převařené
studené vody. Hotový nápoj ihned vypijte; je velice zdravý a celkové posílí
obranyschopnost vašeho organismu.
Odvarem z kopřiv si můžete po umytí spláchnout vlasy;
předejdete tak jejich vypadávání. Odvar připravíte ze 100 g nařezané
drogy povařené asi půl hodiny v litru vody. Po vychladnutí přidejte asi tak
půl skleničky kuchyňského octa. Po umytí jsou vlasy pružné a pěkně se
lesknou.
Doma si můžete z kopřiv také připravit vlasovou vodu.
Umelte listy kopřivy a listy lichořeřišnice, smíchejte se stejným množstvím
potravinářského lihu a nechte dva týdny ustát ve tmě. Kapalinu pak
odfiltrujte do lahviček a používejte k masážím pokožky na hlavě.
Kopřiva jako bylina (nejen) magická
V roli magické bylinky kopřiva chrání před čarodějnicemi
a zlými duchy vůbec. Proto ji hospodář přidával dobytku do píce, aby ho
ochránila před působením zlých sil. Zavěšená v domě platí za silný
prostředek chránící před všemi nemocemi. Nošená jako amulet odvrací zlo a všechny
nekalé síly udrží v bezpečné vzdálenosti. Kopřiva bývala taky spolehlivým
ukazatelem smrti. Pokud si lidé nebyli jisti, jestli někdo skutečně zemřel,
přiložili na jeho kůži čerstvou kopřivu. Kůže zesnulého jen domněle zčervenala.
Zabránilo se tak pohřbení zaživa.
Kopřivy zakopané v rohu pole chrání úrodu před
housenkami a ptáky. Pokud se tomu smějete, neděláte dobře. Lidé si dříve
dokázali poradit v lecčems lépe a ekologičtěji než my a nepotřebovali k
tomu výrobky syntetické chemie. Takže i dnes se kopřiva opět začíná
vracet na své místo a doporučuje se i "autoritami" k hubení škůdců
a hmyzu na zahradě. Mimo toho - ve středověku se věřilo, že kopřivy
rostou tam, kde žijí skřítci.
Možná vás to překvapí, ale kopřiva poslouží
i jako vynikající hnojivo. Vezměte si nějakou nádobu nebo sud, naplňte jej
kopřivami, zalijte vodou a přikryjte. Za dva týdny bude obsah kvasit, proto
jím občas zamíchejte. Získáte tak silné a kvalitní (a hlavně přírodní)
dusíkaté hnojivo. Aplikujte jej ovšem zředěné - do desetilitrové konve
dejte jen jeden litr zásobního roztoku. Zředěným roztokem zalévejte
zeleninu, jahody i stromy.
Kopřiva v kuchyni
Kopřiva byla a dosud je významným doplňkem při přípravě
stravy pro drůbež (žloutky slepičích vajec jsou pak obzvláště tmavooranžové),
ale na jaře by neměla chybět ani v našem jídelníčku jako zelenina.
Nebojte se, že si popálíte jazyk. Tepelnou úpravou - vařením nebo i jen
spařením vodou 85 °C horkou vodou kopřiva ztratí svou palčivost.
K čemu se dá kopřiva v kuchyni využít? Prostě všude
tam, kde jiné listové zeleniny jako třeba špenát. Dá se přidat do
polévek, omelet, salátů, nádivek, masových sekaných, tvarohových pomazánek,
ale také ji připravit úplně stejně jako špenát. Jak takový "špenát"
připravíte? Natrhejte si mladé lístky, ty opláchněte ve vodě, spařte (přestanou
pálit) a drobně nasekejte. Pak je poduste na cibulce (můžete přidat trochu
slaniny), osolte a přidejte podle chuti trochu česneku. Nakonec vmíchejte
vejce.
Jak, kdy a co sbírat
Z kopřiv se sbírají mladé lístky nebo nezdřevnatělá
nať mladých a zdravých rostlin - a to od jara, kdy vyraší do května, potom
až od září Optimální doba pro sběr je druhá hodina odpolední. Kopřivy
byste neměli sbírat na vlhkých, zastíněných a přehnojených stanovištích.
Sušit byste měli rychle, do 60 °C,pokud chcete, aby si sušená droga zachovala svou
typickou zelenou barvu a nezešedla.
Léčivé jsou i kořeny kopřiv - podmínkou ale je,
abyste je sbírali před rozkvětem.
Není kopřiva jako kopřiva - ještě je tu kopřiva žahavka (Urtica
urens)
Kopřiva žahavka je podobná kopřivě dvoudomé. Je na
rozdíl od ní jednoletá. Největší rozdíl na pohled je asi ve velikosti -
žahavka dorůstá "jen" 30-40 cm, zatímco kopřiva dvoudomá až 150
cm. Dospělé listy kopřivy dvoudomé jsou delší než jejich řapíky, zatímco
dospělé listy kopřivy žahavky jsou kratší než jejich řapíky. Žahavka
je, v souladu se svým jménem, také pálivější než její sestra. Oba druhy
kopřiv ale mají stejné léčivé účinky, takže vůbec nebude vadit, když
si je popletete.
JL
