Můj děda býval zahradníkem u šlechtického rodu
Lobkowiců. Když mi bylo asi devět let, vzal mě s sebou na výlet do Mělníka,
kde tehdy zahradničil jeho bývalý příručí. Nepamatuji si za ta léta
skoro nic; jen jedna věc mi v paměti utkvěla dodnes. Procházeli jsme se po
parku a ten mělnický pan zahradník mi najednou ukázal jeden strom. Říkal,
že to je veliká zvláštnost, že ten strom je předpotopní. Původně prý měl
jehličí, ale protože je tak nesmírně starý, dokázalo to jehličí za ta léta
vývoje srůst v listy. I jméno jsem si zapamatoval - Jinan. Dnes se o
donedávna téměř neznámém stromě - Jinanu dvoulaločnatém mluví všude
možně a často.
Jinan jako strom
Jinan Dvoulaločný (Ginkgo biloba) je zástupcem
rodu nahosemenných dřevin z čeledi jinanovitých. Velmi stará vývojová
skupina s několika rody, která maximální rozvoj prodělala v druhohorách.
Do současnosti se zachoval právě tento jediný druh. Ginkgo biloba je
považován za nejstarší žijící druh stromů na světě; přisuzuje se mu
stáří 150 – 200 milionů let. Proto se mu někdy přezdívá "žijící
relikvie" - v interpretaci mělnického pana zahradníka je to ten
"předpotopní strom".
Je to opadavý listnáč, dvoudomý, široce kuželovitého tvaru;
dosahuje výšek až 40 m. Jeho kůra má šedohnědou barvu a je mělce,
u starších jedinců široce brázditá. Listy jsou dlanitolaločné, klínovité,
s vějířovitou žilnatinou a vroubkovaným okrajem čepele; rostou ve svazečcích.
Jsou dlouhé asi 10 cm a široké 5-8 cm. Jinan kvete od dubna do května (června).
Tyčinky jsou uspořádané v jehnědovitých útvarech, samičí květy tvoří
dvě malá vajíčka uchycená na dlouhých stopkách.Semeno je kulaté,
velikosti třešně (2 - 3 cm) s dužnatým nažloutlým osemením; obsahuje
kontaktní alergeny.
Oblast původního rozšíření jinanu dvoulaločného je
v současnosti již velmi malá, v přírodě roste pouze na nevelkém území
jihovýchodní Číny. Naštěstí je odedávna pěstován ve východní Asii
jako kultovní a posvátný strom (hlavně v Koreji a Japonsku). V 18.
století se rozšířil i do Evropy a Severní Ameriky První známý záznam
o výsadbě u nás je z roku 1809 (Hluboš). Od té doby je často pěstován
jako okrasná dřevina v parcích a zahradách. Největší jinany najdete v
Praze, v Lobkovické zahradě a Botanické zahradě Univerzity Karlovy) a na
mnoha zámcích, například ve Veltrusech.
Pokud byste jinan chtěli sami pěstovat, můžete si mladé
sazenice opatřit v Botanické zahradě UK v Praze 2, Na Slupi 16. U nás roste
poměrně dobře, nejlépe v oblastech, kde dobře prospívají hrušně.
Jak a co jinan léčí?
Listy tohoto stromu se používají po tisíciletí
v tradiční čínské medicíně. Extrakt z jeho listů užívali nejen čínští
císaři, ale také, což se může jevit jako drobná kuriozita, například i
"velký vůdce" Mao Ce Tung. Dnes se čím dál tím více začíná
uplatňovat i medicíně západní a řadí se již mezi nejžádanější
rostlinné drogy.
Drogou z jinanu používanou v dnešní době jsou usušené
listy, standardizované na obsah flavonoidů (isorhamnetin, kemferol, kvercetin,
rutin). Listy dále obsahují terpenické laktony, ginkgolidy (A, B, C, J a
bilobalid A), třísloviny, mastné kyseliny, organické kyseliny, karotenoidní
barviva, steroidní sloučeniny, vitamin C a další významné složky.
Standard představuje extrakt s obsahem 24 % flavonoglykosidů a 6 % terpenových
laktonů. Je využíván především v prevenci i v doplnění léčby celé řady
chorob, zejména nemocí způsobených poruchou funkce cév.
Extrakt z listů jinanu má příznivý vliv na centrální
nervový systém a krevní oběh - zlepšuje centrální i periferní
prokrvení aterosklerotického původu. Posiluje paměť a zvyšuje soustředění
zvětšením přívodu kyslíku do mozku; působí jako nootropikum. Zvyšuje průtok
krve regulováním pružnosti krevních cév a úpravou viskozity krve. Do
jednotlivých orgánů, především do mozku, srdce a dolních končetin, se
tak dostává více krve a tím i větší množství buňkám nezbytného kyslíku
a živin. Tím také dochází ke zlepšení funkce jednotlivých orgánů. Pomáhá
snižovat shlukování krevních destiček - snižuje riziko krevních sraženin,
čímž snižuje riziko srdečních a mozkových příhod. Je vhodný při
ischemické chorobě srdeční a studených končetinách. Má antioxidační účinky
– odklízí volné radikály, čímž brání poškození buněk. Chrání buňky
oční sítnice, používá se jako součást léčby glaukomu. Může také
pomoci při hučení v uších, bolestech hlavy a chronickém únavovém
syndromu. Prodlužuje věk. Pomáhá také produkci noradrenalinu, dopaminu a
acetylcholinu. Extrakt z ginkgo biloba se stal velmi používaným i u lidí středního
věku, protože příznivě ovlivňuje zhoršenou duševní výkonnost (poruchy
paměti a soustředění).
A jeden tip: rozšířením cév působí extrakt z jinanu
na lepší prokrvení pohlavních orgánů, čímž silně podporuje jejich
funkci. Poruchy erekce (proti kterým, jak známo, nepomůže protekce ...),
totiž bývají nezřídka způsobeny cévními poruchami. Užívá se však také
pro prevenci potíží spojených s premenstruačním syndromem (obtížemi před
nadcházející menstruací, obvykle se projevujícími bolestí břicha, napínáním
prsů atd.).
Pokud si chcete nějaký prostředek obsahující jinan
opatřit, není to problém. V Zelených lékárnách najdete řadu
preparátů jinan obsahující a nesoucí jeho název v české či latinské
formě. Vyznavačům "čajíčků" mohu doporučit Ginkgo Biloba
(sypaný čaj Gingko+) dodávaný v 50 g sáčcích firmou Marksman
ze Zlína. Já ho kupuji v budově polikliniky v Praze 4 na Budějovické - v
prodejně zdravé výživy vlevo od vchodu (mohu vřele doporučit - tedy jak čaj,
tak prodejnu). "Čaj" je vlastně směs obsahující list jinanu
dvoulaločnatého, kořen ženšenu, list hlohu a nať třezalky.
JL