 |
Proč ten divný nadpis? Ale ono to tak opravdu je ... rostou u nás dvě podobné květinky - jedna se jmenuje Árón východní a roste jen na Moravě - a ta druhá, Árón plamatý, zase roste jen v Čechách.
Pálava v první polovině května ... pokud se počasí vydaří, pak je to symfonie barev a vůní. A také přenádherná botanická zahrada, plná pestrých květin a jarně naparáděných stromů nabízejících snad všechny myslitelné odstíny zelené ... Však jsme také při přechodu těch vršků na obrázku potkali několik studentských výprav, které pilně botanizovaly ... a bylo vidět, že to dělají i s chutí.
|
Ale vraťme se na začátek. Hezký výchozí bot k přechodu toho hlavního hřebene je obec Klentnice. Kousek za obcí směrem na Pavlov, za křižovatkou kde odbočuje silnice do Perné, začíná červená značka, která vás po zhruba 250 m převýšení zavede na vrchol Děvín a pak s vámi klesne k Dívčím hradům nad Pavlovem. Ale to bude až za nějakou tu hodinu. Následující obrázek je pořízen na úplném začátku, kde se cesta hluboko zaříznutá do úbočí vrchu nazvaného Pálava noří do tajemného zeleného šera.
 |
Hned pár metrů za tabulkou mi padl zrak na zvláštní květinu ... copak tady někdo z legrace vysadil kalu, myslel jsem si ... A hele, tady je další ... a další ... No byly jich tam desítky a stovky, po celou cestu do Soutěsky a ještě i kousek nad ní. Árón východní (Arum cylindraceum) patřící do čeledi áronovitých, mezi jejichž zástupce patří u nás ještě zmíněný Áron plamnatý, Ďáblík bahenní a také Puškvorec obecný.
 |
 |
Árón východní je vytrvalá bylina s vejcovitým až kulovitým oddenkem. Listy hrálovité až střelovité, lesklé. Lodyha přímá, zakončená palicí ve velkém toulci. Toulec je bledě zelený a 1,5-2x větší než palice. Květy jsou uspořádány v dolní části palice. Horní květy jsou samčí, dolní samičí. Mezi nimi je prstenec sterilních květů.. Toulec vzbuzuje dojem masožravosti rostliny; není tomu tak, má ale důležitou roli v opylování květů, které jsou ukryté v dolní části v baňkovité části. Palice sice nám páchne nepříjemně, ale hmyzu voní a láká ho, aby pronikl toulcem až ke květům. Zde je pak uvězněn až do doby než květy opylí. Poté uzavírací vlákna uvadnou a umožní uvězněnému hmyzu dostat se z pasti ven.
Plody jsou vícesemenné, sytě červené bobule uspořádané v klasu. Tato rostlina má ráda teplé listnaté háje a lužní lesy, kde vyžaduje vlhké půdy, bohaté na humus.
Všechny části rostliny jsou jedovaté; příčinou je obsah glykosidů a alkaloidů. I když otravy nebývají smrtelné, rozhodně nezkoušejte, co by s vámi rostlina udělala. Není o co stát; údajně chutná palčivě a ihned při požití podráždí sliznice, následně dojde k zánětu úst a hrtanu. Po vstřebání způsobí poruchy srdečního rytmu, rozšíření zorniček a křeče. Pokud by došlo přece jen k náhodnému požití, je třeba vyhledat lékařskou pomoc.
Rostlina bývala považována za afrodiziakum a to hlavně díky tvaru a barvě nápadné palice. V minulosti byl áron považován za čarodějnou rostlinu, která ochraňuje obydlí před zlými duchy. Byla mu také přisuzována moc získat a udržet lásku.
 |
Árón je rostlina dekorativní, ale určitě se nepokoušejte ji přenést do své zahrádky. Na novém místě by nepřežila - a to by byla škoda, ne? A navíc prostor Pavlovských vrchů je přísně chráněná rezervace... Árón východní je zařazen do kategorie C4a, tedy mezi rostliny, kterým je třeba věnovat další pozornost. Jeho český příbuzný, Árón plamnatý, patří do kategorie C3 -- tedy mezi ohrožené druhy naší květeny.
Rozšíření árónu východního dokumentuje mapka, kterou najdete na stránkách Lokality rostlin.
zpět na Stránky bylinkové
JL