Přítomna ve všem

Ladislav Amairgil Míšek, bard Vrchotický

Když jdeš prašnou cestou a rozhlížíš se,
uvidíš Ji,
ve včelí píli,
co chvíli,
sbírají pyl.
V letu ptáka,
když zajíc skáká,
liška ho láká,
déšť stopy smyl.

Když ležíš na louce, posloucháš vůkol,
uslyšíš Ji,
ve zpěvu ptáka,
v bzučení čmeláka,
když slepice kdáká,
vejce snáší.
Když šumí les,
a štěká pes,
ve větru borovice práší.

Když jdeš, dokud dýcháš a doufáš,
ucítíš Ji,
ve vůni vřesu,
borů medonosu,
v dechu lesů.
Když voní kvítí
a houby na niti,
v kotlíku vařiti,
na trojnožce či na závěsu.

Když čaruješ, čáry maluješ, prsty Ji poznáš,
nahmatáš Ji,
v bylině tvaru,
co dáš do lektvaru,
tři kapky z varu,
kulatého tvaru,
když vypustíš páru,
na dně tvého kotle,
všemoudrost Kotyz ti zbude!

Když chodíš na kamenné kruhy, děkuješ pramenům a ctíš stromy,
vytušíš Ji,
ve zpěvu víly,
v modlitbě síly,
v svátostné chvíli,
když chléb přijímáš.
Když slavíš svátky
k oslavě Matky,
tu Ji poznáváš.

Tu kamení promluvilo. A otevřelo se lůno Matky a vydalo Spasitele! Amen