Dopisy
Marupiara
... tolik jsme si napsali
slov a spousty vět
a dost jsme jich neřekli
je v nich náš malý svět
i naše malé předpeklí
co jsme žili
stíhá zapomnění
co si píšem
nestíháme žít
navždy to má být ?
rozum to chápe
srdce odmítá...
na papír kape
lítost rozlitá
za oknem noc
a mě se moc
stýská...
vždyť víno lásky
ve dvou se pije
...
a zblízka
...
a ty jsi
daleko ...
|