Poezie od Marupiary II.

 

 

Soucit i obdiv

Marupiara

 

nevstupuji oknem
a nevcházím dveřmi
prostě jsem tady

věř mi

znám těžké věci člověka
i mnohý těžký osud
a právě teď
jsem poznala
co neznala
jsem dosud

tu tíhu

kterou sotva neseš
a přesto srdce
vzlétá

táhnouce

berli

za sebou ...

 

 


 

zpět na stránky Poezie

 

Zpět k Mostu ?